Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Ti moudřejší se dokážou poučit z chyb jiných, ostatní jsou odsouzeni k tomu je opakovat. Před tímto stavem experti varovali už dávno a v Nizozemsku nastává do puntíku, přesto neočekáváme, že by si z toho Brusel vzal jakékoli ponaučení.

Navzdory představám mnohých Čechů se v naší domovině máme i na evropské poměry velmi dobře, jako člověk trávící asi polovinu svého života v Nizozemsku ale mohu říci, že tamní životní úroveň je zejména vzhledem k obvyklému pracovnímu nasazení místních ve srovnání s Českou republikou ještě jinde. Statistiky tento dojem jen podporují - optikou HDP na hlavu jde o pátou nejbohatší zemi Evropské unie a osmou nejbohatší zemi Evropy. Navíc je třeba dodat, že před ním jsou typicky země jako Lichtenštejnsko, Lucembursko nebo Monacké knížectví, kde pár úspěšných firem fakticky fungujících jinde vytvoří vysoké HDP na hlavu jako nic. Nám bližší Němci, Rakušané či Italové jsou vedle Nizozemců chudí příbuzní, tak to prostě je.

Také díky tomu bylo Nizozemsko po dekády jedním z největších trhů s novými auty v celé Evropě při přepočtu na počet obyvatel, i když jde rozlohou o prťavou zemi. Prodávalo se tam přes 600 tisíc nových vozů ročně, což je ohromující číslo, zvlášť uvážíme-li, že jde o zemi se o skoro poloviční rozlohou ve srovnání s Českem. Tohle je ale dávno pryč - v posledních letech se v Nizozemském království prodává jen něco málo přes polovinu tohoto počtu aut, přepočtem na počet obyvatel dokonce méně než u nás.

Pořád je to hodně, nenajdeme ale jinou zemi v Evropě, kde by za poslední dekádu došlo k takovému poklesu prodejů. Důvod? No nemusíte hádat, znáte ho. Nizozemci se vedle Norů rozhodli být zemí s největším podílem elektromobilů na prodejích nových vozů. A do jisté míry uspěli, prodává se tam až ke 35 procentům nových aut s elektrickým pohonem. Je to pořád minorita, vedle českých 4,72 procenta v loňském roce jde ale o vysoké číslo. Takže všechno je skvělé? No, ne tak docela.

Jako obvykle si musíme položit otázku: Za jakou cenu se něco takového děje? I tady se odpověď nabízí, neboť vyplývá z výše zmíněného. Stalo se tak za cenu totální devastace jednoho z nejvíce prosperujících automobilových trhů světa, nejen kontinentu. Zejména umělé zdražení spalovacích aut (a parciálně i dotování těch elektrických) nepřimělo zase tolik zákazníků si nějaký elektromobil pořídit. Tak se jich prodá něco kolem 120 tisíc ročně? Pěkné, skoro 250 tisíc lidí ale z trhu nových aut zmizelo zcela - elektromobily nechtějí vůbec nebo kvůli jejich ceně, daněmi uměle zdražená spalovací auta si pak nemohou dovolit. A dvě třetiny lidí stejně vezmou předražené vozy na benzin (a okrajově i naftu), než aby akceptovali elektrickou alternativu stojící kolikrát i menší peníze.

Na kolo ale nepřesedli, lidé začali kupovat ojetiny z různých koutů Evropy a zasadili se tak o to, že se z nejzdravějšího trhu s auty na kontinentu stal ten úplně nejvíc nemocný v jeho západní části. Jak shrnuje analýza Auto Tracku opřená o vlastní data a výroční zprávu ACEA, Nizozemsko je nyní zemí s nejrychleji stárnoucím autoparkem ze všech zemí západní Evropy a místem s nejvyšším průměrným stářím aut v západní polovině starého kontinentu. Tato statistika jasně dokumentuje postupnou „skanzenizaci” nizozemského automobilového prostředí, která postupně vede k tomu, co kdysi popisoval „motorový papež”.

Zatímco ještě v roce 2018, tedy před pouhými sedmi roky, činilo průměrné stáří nizozemských vozů 10,6 roku, o 12 měsíců později už to bylo 11 let. O další dva roky později se jednalo o 11,4 let, za rok 2022 už se bavíme o 11,7 roku a v roce 2023 (tato data jsou vzhledem k jejich komplexnosti zveřejňována za celou Evropu vždy vždy s ročním odstupem) už šlo o 11,9 roku. Tim Roks, expert Auto Tracku, k tomu dodává, že tento trend podle aktuálních dat firmy dál pokračuje. „Nizozemci stále častěji kupují ojetá auta kvůli vysokým cenám nových aut a jezdí se svými ojetými vozy déle. Navíc naše čísla ukazují, že lidé stále častěji rovnou vyhledávají ojetá auta stará pět, šest nebo sedm let,” uvádí a dodává, že meziročně lidé na této platformě provádí o téměř třicet procent víc vyhledávání automobilů vyrobených v roce 2020 nebo starších. Roks proto očekává, že stárnutí nizozemského vozového parku bude dál pokračovat.

Zmíněná čísla značí ohromný posun průměrného stáří celé flotily během velmi krátkého času. A to je třeba dodat, že než si politici začali hrát s trhem, byla hodnota průměrného stáří jednociferná. Stalo se tak přesně to, co se stát muselo - stále víc lidí si z nových aut nemůže nebo nechce koupit nic. Autopark tak rychle stárne, čímž se stává v průměru méně ekologickým i méně bezpečným.

Tohle je pokrok? Prosím kam? Ale ne, poslední otázku beru zpět, upřímné odpovědi by asi nebyly slušné. Je to jasná ukázka toho, kam vedou snahy o řízení neřiditelného - jen k postupné zkáze. Dokud se pokrok nikdo nesnažil nařídit, odehrával se sám a Nizozemci si neustále kupovali nová a lepší auta. Co dělají teď? A čemu to pomohlo? EU by to mohla brát jako varování, ale to by musela používat zdravý rozum. O nic takového se ale dávno ani nepokouší, bohužel

Zdroje: Auto Track, ACEA

Petr Miler