Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Přeshraniční předávání informací o dopravních přestupcích má dovolit trestat dříve netrestatelné řidiče. Ve skutečnosti ale za banality stíhá i ty, co nic neprovedli. Obrana není snadná.

Stalo se špatným zvykem některých řidičů, že jakmile opustí svou domovinu, zapomenou i na slušné chování. V Evropě bylo dlouho obtížné s tím něco dělat, neboť pro policii a další orgány bylo prakticky nemožné takové výtečníky zpětně identifikovat. Že špatné chování bez náležitého trestu vede jen k jeho eskalaci, není nutné dodávat, a tak se právě evropské země dohodly na tzv. přeshraničním předávání informací o dopravních přestupcích.

Od léta roku 2016 si tedy úřady mohou na základě zdokumentovaného dopravního přestupku cizince vyžádat v rodné zemi informace o jeho identitě a následně se pokusit jej potrestat. Potud dobrý nápad, jeho realizace je ovšem tristní. Už několik měsíců po zavedení tohoto institutu se rozjela mašinérie, kdy řidiči ve velkém začali být trestáni i za banality.

Zejména Rakousko, kam se vydává spousta českých řidičů, začalo požadovat peníze za drobná překročení rychlosti či jiná bagatelní porušení pravidel, která na místě neřeší vůbec nebo domluvou. Obecně relativně tolerantním Rakušanům najednou začalo vadit i malé překročení rychlosti na dálnici ve čtyři ráno. O uplatnění možnosti dostihnout nebezpečné řidiče najednou v prvé řadě přestalo jít, hlavním smyslem začalo být získávání dalších peněz.

Od té doby jste nám poslali informace o spoustě takových případů, vrchol absurdity je ale ještě o úroveň jinde. Už několik českých a slovenských řidičů si nám stěžovalo na to, že jim přišly pokuty za přestupky i ze zemí, kde tou dobou či nikdy v životě nebyli a jejich auto též ne. Nemáme důvod jim takové tvrzení nevěřit, dosud jsme ale nedostali informaci o případu, který by nebylo možné rozporovat. Až doteď.

Jeden z našich čtenářů totiž dostal výzvu k uhrazení pokuty 45 až 180 Eur (1 161 Kč až 4 646 Kč, podle rychlosti úhrady) z Francie za jízdu rychlostí 112 km/h v místech, kde je povoleno jet nejvýše 110 km/h. Fakticky tedy měl jet 118 km/h, po započtení tolerance dané možnou nepřesností měřidla je z toho ale prokazatelných 112 km/h. Jde znovu o banalitu, navíc docela draze pokutovanou - nejméně přes tisíc korun za 2 km/h nad limit, to nám nepřijde být jako adekvátní trest. To ale pro dnešek nechme stranou, pointa je jinde.

Pokutovaný totiž tvrdí, že ve Francii nikdy v životě nebyl a jeho dopravní prostředek též ne. Výmysl? Pochybujeme o tom, neboť oním dopravním prostředkem je historický motocykl ČZ 250 Sport z roku 1937, na kterém by do Francie vyrazil asi jen hodně velký šílenec. A i kdyby, 112 km/h by s ním stejně nikdy jet nemohl. Ona motorka totiž dle technického průkazu nedosáhne rychlosti vyšší než 95 km/h.

Jinými slovy, českému majiteli přišla pokuta nejméně 45 Eur za 112 km/h na 110 km/h ze země, kde nikdy v životě nebyl, stejně jako jeho motocykl z roku 1937, který nedosáhne rychlosti vyšší než 95 km/h. Tady opravdu nemusíme pochybovat o tom, že jde o neoprávněnou pokutu, která musela vzniknout vinou technické chyby.

Stane se, řeknete si možná, s ohledem na tento případ ale rázem věříme, že se to nestalo poprvé ani naposledy a musíme se ptát, jak moc je celý systém pokutování věrohodný. To ale nechme na filosofické debaty, faktický problém je jinde - českému majiteli motocyklu se nedaří pokuty zbavit, i když ji opravdu poctivě rozporuje.

S oznámením o přestupku dostal obvyklé informace o možnostech odvolání, které využil. V jeho dopise francouzským úřadům mj. stálo:

(...) obdržel jsem výzvu k úhradě pokuty číslo 3618759539. V reakci na uvedenou výzvu musím konstatovat,že ani já ani uvedené vozidlo nebo jeho registrační značka jsme nikdy nenavštívili Francii. Navíc motocykl s touto registrační značkou je rok výroby 1937 a s ohledem na jeho výkon není technicky schopen dosáhnout Vámi naměřenou rychlost. Maximální rychlost udávaná výrobcem je dle technického průkazu 95 km/h.

(...) S motocyklem jsem absolvoval kontrolu technické způsobilosti ve stanici STK/Dekra v místě bydliště. Jako přílohu zasílám fotokopii technického průkazu, dokladu o absolvování kontroly STK/Dekra a foto motocyklu pro srovnání s Vaším záznamem. Pro příště by možná nebylo naškodu Vaše webové stránky opatřit možností volby českého jazyka a rovnou přikládat záznam přestupku.

To zní jako dost silná obhajoba, fotodokumentaci k ní můžete najít i níže. Na stejném místě ovšem najdete také reakci Francouzů, která je tristní jako případ sám - úřad konstatuje, že žádosti není možné vyhovět kvůli použití jiného jazyka než je francouzština, angličtina, němčina, španělština, holandština nebo italština a ještě ke všemu se dožaduje určité formy komunikace.

Možnost bránit se proti podobným nařčením ve své rodné řeči je přitom elementárním právem, nakonec i proto jsou informace o pokutách z Francie zasílány v češtině. Pokud se ovšem česky rozhodnete Francouzům vysvětlit, že vaše 81 let stará ČeZeta nenajela do teleportu s dodatečným tryskovým pohonem, aby se kolem jejich radaru drze prohnala rychlostí 2 km/h nad zákonem stanovený limit, požádají o... reakci třeba v holandštině. Francouzi by si měli sami zajistit překlad a nemusí se ani moc snažit - zkuste si výše zmíněná slova prohnat internetovým překladačem, udělá z nich docela srozumitelnou francouzštinu. Je navíc otázkou, zda samy fotky motocyklu z roku 1937 s danou registrací nejsou samy o sobě dost vysvětlující.

Nevíme, jestli se smát nebo brečet, takto stíhaným řidičům ale do smíchu nebude. Jsme si celkem jisti, že v případě neúspěšné obrany vám Francouzi prostě takový přestupek zaevidují, protože faktická vadnost je evidentně nezajímá. A přičtou vám ho k horšímu v momentě, kdy se v jejich zemi přece jen objevíte.

Takové přeshraniční pokutování vážně nemá smysl. Celá byrokratická mašinérie tady v tuto chvíli za 2 km/h uhání majitele 81 let staré motorky za něco, co nespáchal a nechce se nechat dát, i když dostala naprosto jasné vysvětlení. Není to naprosto absurdní?

Informací o možnostech odvolání využil...

...a Francouzům ukázal, co vlastně pokutují

Nezajímalo je to, prý nerozumí

Francouzská policie a její radary si tento případ za rámeček patrně nedají. Tedy, kdyby se aspoň snažily rozumět, co se jim někdo snaží říci

Petr Miler