Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Že auto není loď, ví snad každý, přesto pravidelně vídáme řidiče vrhat se do příliš hluboké vody. Riziko je velké a o problémy s elektrikou tu ani nejde.

Projíždět hlubokou vodou v autě, které na to není uzpůsobeno, je opravdu špatný nápad. To by měl vědět každý, přesto jsme pravidelně svědky případů, kdy někdo vjede s obyčejným autem do hluboké vody a nestačí se divit. Možná nevěděl, co se může stát. A aby takových lidí bylo co nejméně, pojďme se podívat, co jízda příliš hlubokou vodou může způsobit.

Běžný motor v autě, tedy spalovací motor s písty, které vykonávají posuvný pohyb, je stavěný na to, aby stlačoval vzduch. Pak je do něj vstříknuto palivo a vzniklá směs je zapálena jiskrou, bavíme-li se o benzínovém motoru, popř. vznícením pod tlakem, je-li řeč o naftové jednotce. Jestli jde o ten a nebo onen motor tu ale není podstatné - klíčové je, že při fázi komprese je uvnitř v podstatě plynná, a tudíž stlačitelná směs.

Vzduch či jiné plyny jdou totiž stlačit poměrně snadno. Však jste si přinejmenším v mládí možná hráli s injekční stříkačkou, do které jste natáhli vzduch, v místě nasazení jehly ji zacpali prstem a zkoušeli stlačit. Šlo to celkem snadno. Když jste ale tutéž stříkačku naplnili vodou, možnost obsah stlačit byla rázem ta tam - voda či jiná kapalina totiž stlačitelná není a ačkoli můžete zvýšit její tlak, nezmenšíte její objem.

S motorem je to úplně stejné. Když se do válce dostane příliš mnoho kapaliny, tj. když se motor zaplaví, a píst se ji snaží stlačit stejně jako vzduch, setkává se s extrémně velkým odporem. V takové chvíli něco musí povolit - nejslabší článek. Pokud se jedná o slabý motor anebo pokud motor běží na volnoběh, může se stát, že se prostě najednou zastaví. To se stane, je-li množství točivého momentu nedostatečné k překonání odolnosti onoho nejslabšího článku. V závislosti na důvodu zaplavení může v takové chvíli stačit vyšroubovat zapalovací svíčky, párkrát motor protočit startérem, aby kapalina byla vystříknuta ven, a pak po nastartování může motor normálně běžet.

Pokud se ale kapalina dostane do válce silnějšího motoru při jízdě, nastává mnohem větší problém. Většinou se slabým článkem stanou ojnice, což může mít za následek jejich bouchání do stěn válce. Pokud ojnice vydrží, může se stát, že tlak utrhne hlavu válců nebo naopak uložení klikové hřídele. A v následku můžou volné pohybující se díly prorazit třeba olejovou vanu nebo cokoliv jiného.

Vysoké účty za opravu takového poškození jsou samozřejmostí a v řadě případů je potřeba koupit celý nový motor. Pokud tedy neseznáte, že se to nevyplatí a nerozprodáte vůz na náhradní díly. Je nasnadě, že je lepší zaplavení motoru předejít, než je potom opravovat.

To je naštěstí relativně snadné. Nejčastější příčinou zaplavení motoru je nasátí vody, např. když projíždíte po zatopené silnici nebo jakoukoliv jinou hlubokou vodou s autem, které na to není připraveno. Ať máte offroad či nikoliv, vždycky je vhodné vědět, kde je umístěna hubice sacího traktu motoru. Nezřídka to bývá někde velmi nízko, třeba v předním nárazníku, protože tam bude snáze nasáván studený vzduch.

Samozřejmě čím níž je nasávací hubice umístěna, tím mělčí voda stačí k tomu, abyste do motoru nasáli vzduch, a to i když bude filtr sání těsně pod kapotou, tedy poměrně vysoko. Proto mají terénní auta tzv. šnorchly, tedy sací trubky s hubicemi až u střechy - tak vysoko se voda dostane těžko a není problém ani její přelití přes kapotu, když člověk brodí hlubokou vodu.

Řada SUV má také nasávací otvory třeba v horní části masky chladiče, tedy také docela vysoko. A ve spoustě aut můžete třeba odmontovat horní část airboxu a motor bude sát právě tudy, nikoliv hubicí někde v nárazníku. Sice bude nasávat horký vzduch z motorového prostoru, ale to je rozhodně lepší než voda a jako nouzové řešení to může fungovat. I tak bychom ale spíš doporučili se otočit a najít jinou, nezaplavenou cestu.

Ne vždy ale máte osud svého auta plně v rukou - voda totiž není jediná kapalina, která může do válce dostat a napáchat zmíněné škody. Vadné těsnění hlavy válců může propustit do válce chladicí kapalinu - a zbytek znáte. Výhodou je, že selhání těsnění pod hlavou je většinou odhalitelné dříve, než dojde k takhle velkému problému.

Válec může být zaplaven i benzínem, zejména kvůli vadnému vstřikovači, který stříká pořád, nikoliv jen když má, nebo který je prasklý a palivo jím volně protéká. Tohle je nicméně velmi vzácná příčina zaplavení motoru, i proto, že vadný vstřikovač jde poznat většinou mnohem dřív, než to dojde do takhle extrémního stadia.

Je také vhodné podotknout, že dieselové motory jsou ke zničení z důvodu zaplavení náchylnější. Ne že by byly méně odolné, důvodem je, že mají větší kompresní poměr, tj. objem spalovací komory v horní úvrati pístu je menší než u benzínového motoru stejného zdvihového objemu. Takže k problému stačí menší množství kapaliny nasáté do válce.

Průjezd příliš hlubokou vodou je ale daleko nejčastější příčinou zaplavení a s tím souvisejícího zničení motoru. Pokud potkáte na své trase vodu a chcete jí projet, nejprve je nutné zjistit, jak je hluboká, a na základě toho postupovat. A nejste-li si jisti, radši to nezkoušejte - pokus ušetřit pár minut času by se mohl krutě nevyplatit...

Pokud se voda dostane do válců, znamená to pro motor téměř jistou smrt

Zdroj: Car Throttle

Marek Bednář