Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nizozemsko bylo ve svém rozhodnutí perzekuovat opilost za volantem rychlejší než Evropská unie. Jenže podle všeho také mnohem rozumnější.

Bujícím snahám Evropské komise regulovat silniční provoz v Unii a neblahým následkům těchto aktivit na budoucí život motoristů se poslední dobou věnujeme dost často. Není to moc pozitivní čtení, on ale vůbec není důvod tvářit se radostně. Stačí se podívat třeba na navrhovaná opatření v dokumentu nazvaném „usnesení o evropské bezpečnosti provozu v letech 2011 až 2020” a přirovnání ke komunistickým represím může být někým bráno ještě jako lichotka. A právě z tohoto materiálu bych rád vybral jeden bod, který souvisí s dnešním článkem. Oddíl 73 žádá Evropskou komisi o „povinné používání zámků zapalování s detektorem alkoholu u všech nových typů vozidel užitkové osobní a nákladní dopravy“.

Předem bych rád upozornil, že dle mého názoru může před jízdou chlastat jen blbec. A tím bych rád zdůraznil, že obhajoba podobného chování není předmětem tohoto pojednání. O čem se dá diskutovat, je množství alkoholu v krvi považované za problematické, ale jakákoli snaha dobrat se obecně přijatelnému výsledku je podle mě předem marná. Nedokážou se na tom shodnout jednotlivé státy, nedohodneme se ani my. Někde bez problémů tolerují půl promile, jinde zase striktně vyžadují nulu, ačkoli se obecně ví, že to může být sporné jednak z pohledu přesnosti měření, ale též průkaznosti alkoholu měřeného pouze dechovou zkouškou, takže pak se to různými přílepky a interními předpisy „ošolichá”. Tak jako u nás, kdy zákon káže 0 ‰ a policie se řídí vnitřní směrnicí 0,24. Ale ani o tom jsem nechtěl mluvit.

Zaujal mě totiž způsob, jak jdou po opilcích v Holandsku. Místní ministryně dopravy Melanie Schultz van Haegen se už nějako dobu snaží prosadit výše zmiňované zámky zapalování s detektorem alkoholu. A vypadá to, že jí to teď vyšlo. Od prvního prosince budou montovány do aut. Pokud ovšem pod dojmem frustrujícího čtení o aktivitách Velkého bratra očekáváte, že paušálně, předpokládáte špatně. Na rozdíl od ČR nebo EU si Nizozemsko o svých občanech nemyslí, že jsou vinni již pouhým usednutím za volant a namísto paušálního soudu a automatického předpokladu, že jen plošné kontrolování alkoholu je správné, přistupuje k řidičům individuálně. Evidentně tam totiž chápou, že většina motoristů se chová slušně a před jízdou do sebe notoricky lije hlavně jistá skupina lidí stižena recidivou.

Nová pravidla se proto budou vztahovat pouze na ty řidiče, kteří byli přistiženi za volantem s hladinou 1,3 promile a vyšší. Aby bylo jasno, v Holandsku je v současnosti zákonný limit 0,5 promile a 0,2 promile pro řidiče s praxí kratší než pět let. Blokovací zařízení propojené se startovacím systémem vozu bude zamontováno do palubní desky a občan má právo jej odmítnout. Ovšem za předpokladu, že se na pět let vzdá řízení motorového vozidla. Ministryně má za to, že soudní opatření se dotkne asi 4 000 řidičů. Ti budou muset před nastartováním fouknout do přístroje, a pokud jednotka alkohol nezaznamená, odblokuje se. Pokud někdo namítá, že se to dá snadno obejít „použitím“ jiné osoby, má pravdu jen částečně. Zaprvé, jen imbecil usedne vedle slitého řidiče a ještě mu pomůže „strčit klíček do zapalování“ a zadruhé (a o tom se zatím vedou diskuse, jestli to není nebezpečné), řidič bude muset průběžně foukat do testeru i za jízdy.

Co si myslet o tomto způsobu dohledu státní moci? Asi je v zásadě v pořádku, protože negeneralizuje a z davu vybírá skutečně nebezpečné jedince, kteří se již ukázali být nespolehlivými. Problematická ovšem může být jeho aplikace ve státech, kde kvete korupce jako alpská louka a v rámci „kamarádských“ vztahů se dají urovnat i horší věci, než nějaká malicherná nehoda v opilosti. Třeba u nás...

Usnesení pro Evropskou komisi se momentálně bude zabývat „používáním zámků zapalování s detektorem alkoholu pro užitková vozidla osobní a nákladní dopravy“. Z této vágní definice není zcela zřejmé, co tím EU myslí, patrně v prvé řadě pomýšlí na řidiče autobusů a kamionů. Ale ono je to vlastně jedno, neboť ať už se začne kdekoli, systém bude chtít časem toto opatření vztáhnout na všechno a na všechny.

Pokud si něco podobného vymíní sám řidič, je to v pořádku. Též zaměstnavatelé mohou toto opatření ve svých vozech vyžadovat jako jistou záruku ochrany svého dobrého jména či majetku. Ale jakým právem může tyto detektory nutit všem občanům EU anebo stát, i když problémy s alkoholem jich má jen zlomek? Bohužel pouze právem silnějšího s mesiášským komplexem vše „zachraňovat“ a socialistickou snahou mít vše pod kontrolou a řídit. Pokud si má něco najít naše zastání, pak leda holandský přístup snažící se kontrolovat ty, kteří již kredit okolí ztratili svým předchozím nezodpovědným jednáním. Jinak stále platí slova klasika o tom, že základem života ve společnosti je důvěra. Pokud bez jakékoli příčiny přestaneme důvěřovat jeden druhému, k lepšímu soužití nás všech to rozhodně nepovede.

Miro Mihálik