Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Průzkum provedený mezi americkými řidiči ukázal, že každý pátý z nich by se raději nechal vozit jen samotným autem. Většina lidí jim však zatím nevěří.

Většina těch, kteří jezdí po silnicích nejen Ameriky, ale celého světa, k řízení auta nebo k autům celkově nechová žádnou zvláštní úctu, mají je prostě jen za dopravní prostředek. Na tom dozajista není nic špatného, přesto se nám, kdož auta máme za svého koníčka, obdivujeme je a věnujeme se jim, takový přístup nějak zvlášť nezamlouvá. Ne snad proto, že bychom chtěli ostatním militantně vnucovat lásku k autům, to spíše proto, že jsou to ostatní, kdo mnohdy vnucují opak nám. Všemožná státní i nadstátní nařízení dnes tíhnou k umenšování role řidiče při řízení bez ohledu na jeho vůli a nezdá se, že by budoucí vývoj měl nabrat jiný směr.

Potvrzuje to i průzkum amerického webu CarInsurance.com, zabývajícího se pojištěním aut. Výsledkem ankety se dvěma tisíci respondentů bylo, že za nezměněných podmínek by k autům, jež se dokáží sama řídit, rádo přešlo 20 % amerických řidičů. V případě, že by na tato auta bylo povinné ručení levnější, procento řidičů se zvyšuje - v případě osmdesátiprocentního zlevnění pojistky označila třetina řidičů pořízení autonomního vozu za „velmi pravděpodobné” a celých 90 % řidičů by tuto variantu alespoň zvažovalo.

Všechno však není tak černé. Zároveň se totiž ukázalo, že i přesto by většina řidičů počítačově řízenému autu nevěřila: 64 % respondentů uvedlo, že počítače nemají dostatečnou schopnost rychle vyhodnotit situaci, ve které je každý aspekt proměnný a která se nedá přesně namodelovat - a takových zažíváme na silnicích dnes a denně stovky.

Tři čtvrtiny dotázaných by nesvěřilo počítači odvoz svých dětí, čemuž se ve světle předchozího odstavce nelze příliš divit, a 75 % lidí také uvedlo, že umí řídit lépe než počítač. To však lze označit za přinejmenším sporné, nebyli-li to Loebové, Ogierové či Hamiltoni. Existují auta, která jsou s vypnutou elektronikou na okruhu pomalejší, než se zapnutou, a jsou to auta orientovaná tak moc na potěšení z jízdy, že to už snad ani víc nejde. Mimo to je obecně známo, že většina lidí má tendenci své řidičské schopnosti přeceňovat.

Pouze jediné procento by důvěřovalo autonomním vozům, které by vyvinuly komunikační společnosti, jako např. Verizon (americký telefonní operátor), 12 % by věřilo vozům od Applu či Samsungu a 15 % by nemělo problém s jízdou v autě, které postavil Google nebo Microsoft. Oproti tomu důvěru ve vozidla přímo od automobilek by mělo 54 % dotázaných řidičů. To může mít více důvodů; například i ten, že respondenti jaksi tuší názorové rozdíly mezi úřady a výrobci aut a také spolupráci úřadů s komunikačními společnostmi, o které v posledních měsících světem létají do různé míry znepokojivé informace. A pravděpodobně stojí spíše na straně automobilek.

Dotazu na to, co by lidé v autě dělali, kdyby za ně řídilo samo, se dostalo zajímavých odpovědí. Většina uvedla něco ve smyslu nějaké zábavy či komunikace s ostatními, ať už v autě, nebo pomocí mobilního telefonu. Sedm procent lidí by pracovalo a 21 % by dělalo něco jiného - z čehož by 10 % sledovalo krajinu a 9 % by sledovalo silnici nebo by se pevně drželo ze strachu o život.

Všimněte si, jak toto poslední, ne zrovna zanedbatelné procento odpovědí bylo tvůrci anketních otázek umně skryto pod bod „Něco jiného”, který byl pravděpodobně jedním z několika na zaškrtnutí a případné připsání konkrétní činnosti. Úřady či některé nátlakové organizace by byly schopny tento bod dále nerozvést a napomoci tím vzbuzení dojmu, že auta, která se řídí sama, nikomu vadit nebudou.

Idea, že lidé, kteří v řízení auta nejsou dost dobří a nebaví je, takže nemají ochotu se zlepšovat, řídit nebudou, není beze smyslu a teoreticky může vést ke snížení nehodovosti. Ti, kteří budou stále řídit sami, však nesmí začít spoléhat na to, že auto řídí počítač nebo schopný člověk, a pozbýt tak ostražitosti. I k tomu ale omezování vlády řidiče nad autem vede.

Pravdou také je, že už dnes po silnicích jezdí auta, která umí sama zaparkovat, odvrátit kolizi (nebo se o to aspoň pokusit), zatáhnout za volant, když bez směrovky přejíždíte čáru na silnici, rozjíždět se a zastavovat v zácpách, zatáčet podle podoby krajnic, brzdit a akcelerovat podle auta před vámi, upozornit vás, že jste unaveni a mnoho a mnoho dalších věcí. Auta, která se řídí více či méně sama, jsou jen dalším logickým krokem tohoto vývoje, který postupně odnímá kontrolu z rukou řidiče. S ní mizí i možnost svobodné volby, nikoli však odpovědnost za následky někdy už je polovičatého řízení vozu.

To je v celé záležitosti nakonec velkým problémem - „moderní auta” sama už mohou dnes do řízení zasahovat tak razantně, že nehodu mohou klidně i způsobit, stačí si přečíst třeba o příhodách zažitých při testování nového Lexusu GS. Pokud se něco takového stane, nebo už se to dokonce stalo, těžko kdy bude za viníka nehody označen vůz, tím bude vždy řidič. Pokud přežije, může se potýkat jen s právním následky a alespoň se hájit, pokud nikoli, stane se jen další součástí statistiky, která bude všemožné autopiloty paradoxně podporovat - dříve nebo později se vynoří spousta studií od různých sdružení odborníků, které budou všechny svorně tvrdit, že autonomně řízené vozy způsobují méně dopravních nehod než vozy řízené lidmi.

Následky pak mohou být nemilé nejen pro naši bezpečnost, ale i svobodu - vyvozeným závěrem totiž může být, že na světě neexistuje jediný člověk, který by potřeboval nebo chtěl řídit vlastními silami a vlastní hlavou, a pokud ano, tak je to blázen, hazardér a pirát. Může se tak stát, že aktivní řízení jednou bude postaveno mimo zákon, bude zakázáno, nebo alespoň prostřednictvím finančních pák tak znevýhodněno, že to téměř nikdo nebude schopen zaplatit. Že někdo něco dělat chce čistě jen pro své potěšení, úřadu může být vcelku jedno, beztak to bude menšina. A návrat do přirozeného stavu věcí, který po zveřejnění případných podvodů ve studiích bude jistě žádoucí, bude probíhat buď velmi pomalu, nebo vůbec - jak můžeme vidět na aktuálním stavu „změny klimatu” či jak se to zrovna jmenuje.

Skutečné nebezpečí bychom tedy neviděli ani až tak v samotných počítačích řídících auta, které zatím stále nemají tak dobré schopnosti činit rychlá rozhodnutí na základě aktuální situace, jako řidiči. Ona úskalí budou dost možná spíše v institucích a úřadech, mnohdy zaslepených svým přesvědčením, že lepší svět lze stvořit od zeleného stolu...

Mercedes-Benz S 500 Intelligent Drive je dnes ve vývoji samostatně se řídících automobilů jedním z nejpokročilejších řešení

Zdroj: Autoblog

Marek Bednář