Autoforum

/

Foto: ADAC, tiskové materiály

Snad už nikdo nevěří pohádkám o levném provozu elektrických aut, které nejsou uskutečnitelné už kvůli obrovskému propadu hodnoty. Pikantní ale je, že i „tankováním” srovnatelným způsobem proděláte další, a to navzdory dramaticky odlišnému zdanění benzinu a elektřiny.

Neberte tento článek jako výsměch lidem, kteří si dříve koupili elektrická auta v dobré víře, že tím ušetří. Však na ceny elektrické energie z posledních let doplácíme všichni bez rozdílu, ať už jezdíme čímkoli. Tak jako tak je ale pozoruhodné se dnešní optikou ohlédnout o pár let zpět, kdy jsme varovali před neudržitelností zdánlivé ekonomické výhody provozu elektrických aut. Vždy byla citelně dražší než ta spalovací, vždy je bylo možné používat jen pro určitá využití, nižší provozní náklady ale táhly.

Při vyšších nájezdech tak bylo možné vykompenzovat větší investice do elektromobilů relativně rychle, i když nad nimi nadále visel Damoklův meč v podobě nejasné zůstatkové hodnoty kvůli limitům akumulátorů. Dnes nejde o riziko, ale jistotu o nesrovnatelně vyšší ztráty hodnoty elektrických aut už po několika letech vlastnictví. A výhoda v podobě levnější elektřiny je též pryč.

Byla pochybná od samého počátku, neboť její nižší ceny byly dány primárně menším až žádným daňovým zatížením. Zatímco většinu ceny benzinu nebo nafty tvoří daně, u elektřiny tomu tak zdaleka není. A bylo velmi naivní očekávat, že by tento stav mohl vydržet déle než po omezený čas - jakmile by elektromobily začalo používat víc lidí, státu by peníze z DPH, spotřební daně nebo DPH ze spotřebních daně (sic, tento konstrukt je bohužel skutečný) chyběly. A vybral by si je jinde.

Do tohoto stavu jsme se pořád ani zdaleka nedostali, protože tím by už tak chřadnoucí elektrická „revoluce” dostala ránu z milosti. Nedostali se do ní ani Němci, kteří dokonce pořád zvyšují daně z benzinu a nafty, aby provoz elektroaut udělali opticky výhodnější. Přesto jim - a nejen jim - v případě cen elektřiny ujel vlak natolik, že se situace nejen vyrovnala, ale karta se dokonce úplně obrátila. Dobíjení se už dávno stalo přibližně stejně drahým jako tankování. Dnes, i když jsme za vrcholem čehosi, co by šlo nazvat energetickou krizí, je dokonce ještě dražší.

Kolegové z Auto Bildu vzali aktuální cenu benzinu (srovnávají tedy benzinové auto, nikoli dieselové, což je pro spalovací vozy relativně nevýhodné), aktuální cenu elektřiny u rychlejších dobíječek i vlastní zjištění o spotřebě jednotlivých vozů ve skutečném světě. A na základě toho spočítali rozdíl mezi cenou provozu Volkswagenu Golf 1,5 TSI se 150 koňmi a srovnatelného VW ID.3 Pro S s 204 koňmi.

Pro výpočet tedy používají spotřebu 6,5 litru benzinu na 100 km u Golfu a 21,3 kWh elektrické energie u ID.3. U Golfu je to snadné počítání - i když se ceny paliv liší, fluktuace není dramatická a průměrná aktuální suma placená za 1 litr paliva v Německu říká, že ježdění s 1,5 TSI vyjde na 11,45 Eur (asi 287 Kč) na 100 km. U ID.3 lze platit i méně, to ale jen pokud dobíjíte doma šnečím tempem, což jednak není ani trochu srovnatelná situace s tankováním na cestách. I nejrychlejší dobíjení je totiž ve srovnání s tankováním neskutečně pomalé, navíc jej vzhledem k omezené kapacitě baterií odpovídající zlomku možností palivové nádrže budete potřebovat mnohem častěji. A především - většina lidí nebydlí v místech, kde by si mohli dovolit nechat přes noc auto stát u vlastní soukromé dobíječky.

Pokud v Německu zvolíte nabíjení po cestách, cena se odvíjí od použité sítě dobíječek, všude ale budete čekat mnohonásobně déle než u čerpací stanice. A platit budete o hodně víc. I nejlevnější (stále pomalé) nabití ID.3 na 100 km jízdy u EnBW vyjde na 12,57 Eur, tedy asi na 315 Kč. U rychlejšího Ionity už to bude 14,70 Eur (368 Kč), u Allega 15,53 Eur (389 Kč) a u Shellu 16,83 Eur (422 Kč). Ušetřit za 1 kWh lze předplatným vyšších tarifů, ale pak bude mít cenu každý trochu jinou podle toho, jak moc jezdí (tedy i vyšší, když bude jezdit hodně málo), navíc je otázkou, kolik takových tarifů byste potřebovali, neboť nabíječky žádné ze zmíněných sítí nenajdete všude. Bereme tedy v potaz ad hoc ceny jako u čerpacích stanic, to je fér.

Přesto jsme vždy nejméně na 10 procentech, častěji na desítkách procent rozdílu, v extrému až o polovinu výš než v případě nákladů na doplňování benzinu. Je přitom třeba dodat, že s Golfem 1,5 TSI si můžete v noci dojet z Prahy do Paříže a druhou noc zpátky. S VW ID.3 to bude výlet na několik dnů. A žádná spása není na dosah, ceny elektřiny jsou pořád násobně vyšší než před 4 roky a žádná rychlá změna nemá kudy dorazit.

To je samo o sobě pro elektrická auta tristní, je ale třeba dodat, že takový Golf 1,5 TSI People koupíte od 686 900 Kč, zatímco ID.3 Pro S, kterou brali v potaz Němci, a to ve stejné verzi People, pořídíte až od 1 164 900 Kč. To je skoro o 500 tisíc víc, přičemž Golf si cenu relativně drží, zatímco ID.3 jde s hodnotou horempádem dolů. A je otázkou, co z jeho hodnoty zbude třeba za 8 let - některým majitelům elektroaut zůstal v rukou jen soubor náhradních dílů. A pokud by tyto vozy měly jednou ovládnout silnice, bude elektřina ještě zatížena oněmi daněmi. Takže vítejte v elektrické budoucnosti, už teď. No není tak krásná, jak nám ji automobilky - s VW v čele - malovaly?

Zdroje: Auto Bild, EnBW, Ionity, Allego, Shell

Petr Miler