Autoforum

/

Foto: BMW

Spousta lidí na něj kouká skrz prsty, protože je vzhledem ke své značce až příliš obyčejný a technicky do značné míry podobné auto koupíte i od značek jako VW nebo Škoda. Není to na místě, kvalitou se zdá být pořád jinde, i když nestojí o mnoho víc.

Když v roce 2015 praskl dieselový skandál Volkswagenu, řada politiků převlékla kabát. Z do té doby preferovaného pohonu aut se rázem stalo zlo, vedle nějž lze i proradné rádce z pohádky Pyšná princezna považovat za neviňátka. Zejména Němci začali vzývat elektromobilitu, kterou považují za naprostou čistou jen proto, že bateriová auta nemají výfuk. Že nepřímo mohou způsobit i větší škody, odmítají připustit.

Podobné to ostatně bylo i s diesely, však hlavním argumentem, který je vyzdvihoval nad benzinové motory, byly nižší emise CO2 pramenící z nižší spotřeby paliva. Až před sedmi lety se ve velkém začalo mluvit také o oxidech dusíku a dalších emisích, kterých diesely skutečně vypouštěly více. Jenže v mezičase byly i limity pro ně utaženy natolik, že z některých dnešních „naftožroutů“ leze dnes dokonce čistší vzduch, než jaký jejich sání vpustí dovnitř.

Jakkoli by díky tomu démonizace dieselů měla skončit a znovu by měl být alespoň v nějaké míře oprášen jejich ekologický kredit, neděje se tak. Alespoň ne na politické a aktivistické úrovni, v těchto ohledech stále vládne elektrická ideologie. Přitom dosud nevznikl a kvůli řadě limitů zejména baterií ani nemůže vzniknout elektrický vůz, který by by byl rozumnou náhradou spalovacích aut. Dokládá to ve výsledku i dlouhodobý test BMW 3 Touring generace G31, tedy pořád nejlevnějšího mnichovského kombíku, který byl zkoušce podroben v jedné z nejobyčejnějších a nejdostupnějších verzí 320d.

S tou kolegové z Auto Bildu najeli 100 tisíc kilometrů a vůz od nich odchází se známkou 1. A to paradoxně zejména díky pohonné jednotce. Jejích 190 koní a 400 Nm se totiž stará o dostatečnou dynamiku. Zároveň za vůz můžete připojit až 1 800 kilo vážící přívěs, přičemž reálná spotřeba během oněch 100 tisíc kilometrů klesla ze 6,1 na 6 l/100 km. Kolegové pak vůz nešetřili, přičemž v jejich prospěch hrály i větší příplatkové nádrže jak na samotné palivo, tak na roztok AdBlue. Díky nim totiž 1 000 km na jeden zátah není utopií, stejně jako doplňování močoviny pouze při servisních prohlídkách.

Je pochopitelné, že takovou porci nedáte se všemi obsazenými sedadly a připojeným přívěsem. Pokud nicméně míříte k moři s rodinou a plaťákem, na kterém si vezete vlastní loď, pak vám stačí víceméně jen jedna krátká přestávka. To jednoduše taková Škoda Enyaq Coupe RS nemůže přebít. A jakkoli má na své straně o trochu lepší zrychlení (6,5 s versus 7,1 až 7,2 s), v rámci maximálky (180 km/h versus 230 km/h) již těžce zaostává. Hlavně je ovšem i v základu dražší.

Trojkové kombi totiž v roce 2020 stálo 43 866 Eur (cca 1 062 000 Kč) v základu a 66 626 Eur (1 613 000 Kč) se všemi příplatky. Dnes byste pak sice museli sáhnout do portmonky trochu hlouběji (od 52 300 Eur, tedy asi 1,29 milionu Kč), ovšem i tak by většina publika vsadila spíše na logo BMW. A to i přesto, že je spojeno s karosářským stylem, který již není natolik preferován. Image ovšem nadále zabírá, klíčky od Škody nikoho nezaujmete.

To jsme nicméně trochu odbočili, proto rychle zpátky k faktům, jenž se týkají dlouhodobého testu. Během něj nedošlo pouze na chválu, ale také na pár výtek. Jedna míří k řízení, které již není tak dobré jako v době, kdy BMW stavělo na svém sportovním kreditu. V důsledku toho byste tak při hledání ideálního nastavení měli vše možné přepnout do komfortního režimu, přičemž jedinou výjimkou je sportovní režim motoru. Vše totiž rázem působí vyváženěji.

Jak je u Němců zvykem, po najetí oněch 100 tisíc kilometrů došlo na rozmontování kombíku do posledního šroubku. Pár z nich sice zdobila rez, přičemž pohonná jednotka již jevila známky jistého zakarbonování, což se projevilo na zhoršení dynamiky, ovšem jinak nedošlo na odhalení výrazné slabiny. Zejména motor by měl zvládnout další stovky tisíc kilometrů bez větších potíží, což jen znovu přispívá jeho ekologičnosti. Však se stačí podívat, kolik dnes 20letých, o tři generace starších BMW 320d pořád jezdí po silnicích. Nejohleduplnější k přírodě je stále to auto, které nemusíte vyrobit, to se elektromobilům s omezenou životností jejich drahých baterek opravdu nepoštěstí.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec