Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Manuál býval v případě srovnání technických parametrů jasnou volbou, automaty ale od té doby ušly kus cesty. Jak si proti manuálům stojí dnes?

Manuální a automatická převodovka jsou dva rozdílné přístupy ke stejné věci, každý s vlastními výhodami i nevýhodami. V Evropě se historicky prodávala a stále prodává jasná většina aut s manuální převodovkou, naopak ve Spojených státech ještě drtivěji vládly a vládnou automaty.

Na manuál je v USA nahlíženo jako na nejlepší ochranu proti odcizení, i když jistě trochu žertem. Reálný základ to nicméně má - manuálů tam jezdí tak málo, že spousta lidí vůbec neví, co si se třemi pedály a řadicí pákou počít. I tento rozdíl oproti Evropě má ale svou bizarní stránku - z manuálů se za oceánem stalo něco výjimečného, volba fajnšmekrů. U výkonných aut jsou tam oblíbené nesrovnatelně více než v Evropě, a některé automobilky tak sporťáky s manuálem nabízejí jen tam. Naopak v Evropě je kvůli dlouhodobé převaze manuálů pohlíženo na ruční řazení jako na „sociální volbu” a když už si někdo kupuje luxusní či sportovní, prostě drahý vůz, volí to samočinné, i přes mnohdy obrovské příplatky.

Oba typy řazení mají své výhody i nevýhody, automatickou i manuální převodovku můžete vyrobit naprosto špičkovou, anebo taky tak špatnou, že z jinak obstojného auta udělá mizerný krám. A nyní nemáme na mysli délky jednotlivých kvaltů, nýbrž prostě kvalitu řazení - jeden automat škube, i když není rozbitý, druhý řadí tak, že o tom vůbec nevíte. Stejně tak jeden manuál je tak dokonalý, jako byste vidličky v převodovce zasouvali vlastními prsty, jiný působí jako klacek v plechovce s hřebíky.

Přesto bylo donedávna u téměř kteréhokoliv evropského automobilu jasné, kterou převodovku zvolí každý, kdo řadit alespoň trochu chce či umí. Manuál měl vždycky větší počet rychlostních stupňů, lepší zrychlení na stovku, vyšší maximálku, nižší spotřebu a auto s ním bylo lehčí. Jenže dnes máme převodovky CVT, dvouspojky a i klasické automaty s hydroměničem urazily dlouhou cestu. Někteří dnes dokonce považují automaty za jednoznačně lepší volbu a doby, kdy byly manuály nesrovnatelně lepší volbou, jsou pryč.

Tedy říká se to, ale je tomu skutečně tak? Nabízí dnes vozy s automatickým řazením v klíčových provozních aspektech opravdu lepší výsledky? Kolegové z německého Auto Bildu se to pokusili zjistit srovnáním obou typů řazení na populárních autech rozličného typu a zaměření - máme tu všechno možné od Audi A4 přes Mazdu CX-3 až po Toyotu GT86. A šli na to správně německy: neřešili primárně to, komu se lépe s tím či oním „kvedlá”, řešili čísla. Vyzkoušeli dynamiku i spotřebu (jak ve svém kombinovaném cyklu na 155 kilometrové trati, tak při předem definované aktivní i úsporné jízdě) a podívali se na výsledky z praxe, které jsou mnohdy jiné než automobilky v oficiálních datech naznačují.

Stojí se podotknout, že není automat jako automat. Jeden má hydrodynamický měnič točivého momentu, jiný je dvouspojka, další mají převodovky CVT, což by mimochodem na papíře měl být naprostý ideál a zdál se být vhodný i pro F1. Ale i to činí toto srovnání zajímavým, protože přesně tak široké spektrum automatů je v dnešních vozech nabízeno a ne každé řešení je pro každý vůz to nejvhodnější.

Máme tedy před sebou deset dvojic aut, které srovnáme na základě toho, jak se jeví zjištěná čísla. Vždycky tu budou lidé, kterým bude vyhovovat manuál víc než automat v každém případě, v každé situaci - a naopak. To ale na faktech nic nezmění, tady jsou.

1. Audi A4 2,0 TDI

Nové Audi A4 je auto na všechno a na nic, bez urážky. Nemá vyhraněný charakter a právě volbou převodovky jej můžete posunout tím či oním směrem. Výsledky srovnání šestistupňového manuálu se sedmistupňovou dvouspojkou u dvoulitrového dieselu vám jiné vodítko k rozhodnutí nedají, jsou velmi podobné. S automatem je vůz o 30 kg těžší a o 3 km/h pomalejší, akceleruje stejně a nabídne o chloupek nižší spotřebu ve všech jízdních režimech. Ta těžko ospravedlní velký příplatek, čísla tady jasného vítěze přesto nedávají.

Tabulka s naměřenými hodnotami a dalšími údaji

2. BMW 318d

BMW nabídne pro model 318d šestistupňový manuál a osmistupňový automat. Osm kvaltů znamená lepší zrychlení, ale... to je tak všechno. Nižší maximálka, vyšší hmotnost a vyšší či stejná spotřeba ve všech jízdních režimech pro automat nehovoří, stejně jako poměrně drastický příplatek. Tady je řečí čísel volba manuálu poměrně jasná a přihlédneme-li k charakteru auta, nic se na tom nezmění.

Tabulka s naměřenými hodnotami a dalšími údaji

3. Honda Jazz 1,3i VTEC

U Jazzu si můžete vybrat mezi manuálním šestikvaltem a CVT. S ním je auto těžší, pomalejší ve zrychlení - to dost podstatně - i maximálce, je o kus dražší a má i vyšší spotřebu paliva, při aktivní jízdě opět významně. Není potřeba dodávat víc, tabulky tady jasně radí manuál.

Tabulka s naměřenými hodnotami a dalšími údaji

4. Kia Sportage 2,0 CRDi

Nová Kia Sportage je dobře postavený vůz, kterému automat celkem sedne, i když jeho funkce má své mouchy, jak jsme zjistili svého času v testu. Má šest stupňů, stejně jako manuál, a u nejsilnějšího dvoulitru je s oběma převodovkami vůz stejně rychlý. Automat je ale pochopitelně dražší a spotřeba paliva s ním roste poměrně výrazně, i o více než 10 procent. V číslech se tak jeví být lepší volbou ruční řazení.

Tabulka s naměřenými hodnotami a dalšími údaji

5. Mazda CX-3 SkyActiv-D

Malý crossover od Mazdy má šest kvaltů u manuálu i automatu. Ovšem automatická převodovka potřebuje ke zrychlení na stovku o 1,4 vteřiny delší čas, 11,9 s, což je poměrně hodně. Rozdíl v maximálce je zanedbatelný, rozdíl okolo 10 procent ve spotřebě ve dvou ze tří cyklů je opět podstatný. Ani tady automat očima výsledné tabulky příliš neláká.

Tabulka s naměřenými hodnotami a dalšími údaji

6. Mercedes-Benz A 200d

Číslo 200 zde neznamená dva litry objemu, nýbrž spíš verzi - motor má 2,1 litru a čtyři válce. Manuál je šestikvalt, druhou volbou je zde sedmistupňová dvouspojka. S tou je třída A o 0,6 s rychlejší na stovku, což není úplně malý rozdíl, a to přes o 30 kg vyšší hmotnost. Nárůst spotřeby o 0,2 l je zanedbatelný, naopak příplatek ani zdaleka. Tady to opět není jednoznačné, ale pokud vám šest desetin ve zrychlení stojí bude stát za takovéhle peníze, dvouspojka bude vítězem.

Tabulka s naměřenými hodnotami a dalšími údaji

7. Mini Cooper

Cooper s tříválcovým turbomotorem si můžete objednat s manuálem a klasickým automatem o stejném počtu stupňů - šest. Automat je pochopitelně dražší a těžší, ale ve zrychlení na stovku o desetinku rychlejší. Také má vždy o dvě deci vyšší spotřebu, což jsou obojí zanedbatelné rozdíly. Příplatek je trochu menší, a tak to znovu není zcela jasné, ale pokud si nebudete kupovat Mini Cooper jen kvůli jeho stylu, automat asi nevyhraje - jeho dobrý je příliš podvozek na to, abyste se s ním při jízdě nechtěli bavit.

Tabulka s naměřenými hodnotami a dalšími údaji

8. Smart Forfour

Čtyřdveřový Smart je jediné z aut na tomhle seznamu, které má motor za zadní nápravou. Můžete ho kombinovat s manuálním šestikvaltem nebo s dvouspojkou, také o šesti stupních. S tou je ale o sedm desetin později na stovce, je těžší a o dost dražší. Rozdíl ve spotřebě opět hraje ve prospěch manuálu. Tady automat těžko vyhraje, zvláště když na rozdíl v ceně pohlédneme procentuelně.

Tabulka s naměřenými hodnotami a dalšími údaji

9. Toyota GT86

Tohle auto by tu vůbec nemuselo být, protože automat si do něj vybere snad jen někdo, kdo nedisponuje levou nohou. Má sice šest kvaltů, ale je o 0,4 s pomalejší na stovku, o ohromných 16 km/h v maximálce, je těžší a dražší. Spotřeba je o tu alespoň nižší, jak je u řady dnešních autech proklamováno, jenže s manuálem je tohle auto opravdu dobré, naopak s automatem je to tragédie. I když ale tento aspekt zanedbáme, fakta volí jednoznačně, tedy pokud si někdo nechce koupit GT86 či BRZ pro šetření paliva a na automat si tím postupně „vydělat”...

Tabulka s naměřenými hodnotami a dalšími údaji

10. Volkswagen Touran 2,0 TDI

Touran s dvoulitrovým dieselem o 150 koních lze koupit s šestistupňovým manuálem nebo DSG, tedydvouspojkou. Zrychlení je stejné, rozdíl v maximálce zanedbatelný, rozdíl ve spotřebě už méně. A příplatek není úplně nejnižší; na druhou stranu, Touran není obecně úplně levné auto. U rodinného vozu manuálně řadit potřebuje málokdo, ale čísla hovoří i tady pro volbu manuální převodovky.

Tabulka s naměřenými hodnotami a dalšími údaji

Tohle je tedy srovnání naměřených údajů u deseti aut, které si může chtít koupit člověk pro práci, do města, pro rodinu i pro zábavu. Povzneseme-li se nad osobní preference a podíváme-li se na srovnání čistě optikou čísel, lze automatickou převodovku spatřovat jako vítěze jen v omezeném množství případů. Přitom automobilky nám budou - až na výjimky - říkat, že automaty jsou dnes rychlejší a úspornější.

Zejména to druhé není pravdou téměř nikdy a naše testy potvrzují stejnou zkušenost. U dynamiky už to může být a bývá jiné, rozdíly jsou ale jen zřídka významné a pokud jsou, je to nejčastěji dáno zpřevodováním vhodnějším pro akceleraci na stovku, jako třeba u Mercedesu.

Pochopitelně, toto nemůže být jediné vodítko, podle něhož lze automobil s tou či onou převodovkou volit, obvykle budou prim hrát osobní preference - kdo touž po komfortu automatu nebo ovladatelnosti danou manuálem, těžko bude volit jinak. Přesto je to zajímavé srovnání proklamací s realitou - i když automaty urazily velký krok kupředu, z hlediska spotřeby a dynamiky v reálné praxi nejsou zdaleka takovou výhrou, jak se zdají. Ostatně, i sami němečtí kolegové hovoří o výsledku tohoto srovnání jako o „překvapení”.

Jak byste se rozhodovali vy? Podělte se o názory v komentářích.

Zdroj: Auto Bild

Marek Bednář