Autoforum

/

Foto: BMW, koláž Autoforum.cz

Máte někdy pocit, že se automobilová evoluce zastavila? Nejste sami, tahle nová auta ale působí dojmem, že něco lepšího bylo vymyšleno už před nimi.

Starší generace aut lepší než ty nejnovější? To jsou přece skoro všechny, zvolají ti konzervativněji smýšlející. Upřímně řečeno, uvažovali jsme podobně a nad obrysy tohoto článku jsme chvíli seděli v přesvědčení, že bude těžké zúžit výběr takových vozů na únosný počet, než do něj nějaká auta vybrat. Jenže ono to není tak jednoduché.

Jistě, žijeme ve velmi zvláštní době, kdy „nové auto” a „lepší auto” zdaleka nejsou synonymy. Něco takového se nepochybně dělo i v minulosti, zvláště viděno tou optikou, že se nová generace mezi konkurencí nebyla schopna vyjímat tak dobře, jako ta předchozí. Ale aby bylo nové auto v některých klíčových ohledech nebo dokonce ve většině z nich horší než to, které nahrazuje? To se stalo naprosto výjimečně, dnes jsou alespoň dílčí sestupy nových vozů do nižších sfér něčím docela běžným.

Proč tomu tak je? Hlavní podezřelý je zde veskrze obvyklý - bezprecedentní tržní regulace, které tlačí výrobce aut do stále užších mantinelů, v nichž se mohou pohybovat. Zasahují nejrůznější sféry aut, tou dominantní je ale extrémní tlak zejména Evropské unie nebo i Spojených států a dalších velkých odbytišť na snižování papírové spotřeby paliva resp. emisí CO2. Pokuty za nadlimitní hodnoty jsou tak ohromné, že zájem nebo nezájem zákazníků o to které řešení musel ustoupit na druhou kolej. A v praxi se prostě jen znovu potvrzuje to, čeho jsme se v České republice a na Slovensku úspěšně zbavili teprve před necelým 26 léty - že úředník nemůže naordinovat lepší svět. Zákazníci jsou v tomto ohledu mnohem úspěšnější, třebaže neomylní také nejsou.

Nebudeme znovu rozebírat mnohokrát omleté, ale když si přečtete třeba test nové Škody Superb, objevíte v něm hned zkraje jeden exemplární případ. Nejprodávanějším benzinovým motorem tohoto modelu byl v druhé generaci v České republice šestiválec 3,6, a to s naprostou dominancí, například takový 1,4 TSI tvořil pouhé procento odbytu. Přesto je to 1,4 TSI, který do třetí generace přežil a V6 nikoli. Vlastně přežily všechny motory krom V6, přitom ani dohromady nedaly tolik prodejních čárek jako jediný šestiválec. Nemusíte být paranoidní, abyste za tímto hledali tlak na snížení normované spotřeby, kterému velké atmosférické jednotky sekundovat nesvedou, ať už je realita jaká chce a zákazníci je chtějí jakkoli. Pokuta ohromných 95 Eur (cca 2 600 Kč) za každý papírový gram CO2 nad limit 130 g/km je likvidační - takový Superb V6 jich emitoval 215, 85 nad limit, tedy by se musel prodávat s pokutou skoro 220 tisíc Kč za každé registrované auto, pakliže by nebyl jeho efekt vyvážen prodeji superúsporných bratrů a sester. V praxi? Nemožné.

Tyto a další regulace tlačí vývoj vozů do kouta a mají za následek to, co zmiňujeme výše. Dostanete sice nové auto, ale s motorem, který nechcete, systémy, po nichž netoužíte nebo převody, o něž nestojíte. Mimo jiné. Výsledkem pak nemůže být vůz, který dokáže uspokojovat vaše potřeby tak, jako to starší a z toho pramení i pocit, že „lépe už bylo”.

Nehrňme ale vše jen na Brusel, jakkoli jsme přesvědčeni, že v tomto trendu hraje klíčovou roli. S druhým faktorem ostatně také souvisí - s šetřením nákladů. Jistě, automobilky vždy chtěly fungovat co nejefektivněji a peníze nerozhazovaly, pocit, že auta byla před 10-20 léty tak nějak kvalitnější ale není jen pocitem. Zčásti si za to můžeme sami, nechceme za nic lepšího platit, preference ale určují i regulace. Pokud musí automobilka investovat miliardy Eur třeba do vývoje motorů, které by jinak s ohledem na požadavky trhu vůbec nemusela vyvíjet, musí tyto peníze ušetřit jinde. Snadno se tak stane, že máte nejen motor, který nechcete, ale také interiér druhořadé kvality, protože část rozpočtu na něj ukousl onen nechtěný motor. Nedobrý stav se tak dále eskaluje, protože za nové auto přece více peněz nedáme. Alespoň ne z většiny a ta nabídce automobilek bude vždy vládnout, nejmenují-li se Pagani nebo Bugatti.

Nová auta určená masám stíhá nekvalita, v určitých sférách ale vládnou i dnes jiné pořádky

Třetí faktor už je ale na našich bedrech zcela. Ve vlastních zemích stále utahujeme šrouby prostoru pro to, co lze s takovým autem dělat. Nevoláme po „pletení si silnic se závodní dráhou”, ona stačí vesměs zbytečná omezení rychlosti na dálnicích a přesto stále přísnější dohled nad jejich dodržováním. Auta, která musí zvládat nároky na dynamickou jízdu, musí vypadat pochopitelně jinak než ta, se kterými se uživatelé vlečou mezi dvěma body stotřicítkou na tempomat. Donutili jsme se zacházet s auty jak s autobusy, neočekáváme od nich více, a tak nám automobilky ani více nenabízejí. Čest výjimkám, ale rozum do hrsti: budete dělat auto za 300 tisíc Kč tak, aby zvládalo Nordschleife, když s ním 99,9 % zákazníků bude hlídat leda nepadající vejce z plata pod zadním sklem a přitom si raději hrát s palubním systémem? Některé automobilky už to dělají jen kvůli jakési konstruktérské cti či obavám ze ztráty image produktu v náročných novinářských testech, jiné na to už kašlou. A většině zákazníků je to ukradené, pochopitelně, chtějí dobrý palubní systém dobře spolupracující s mobilem. A mají ho...

Jenže my mezi ně nepatříme. Když kupujeme auto, chceme pořád hlavně auto, ne pojízdnou selfie-tyč. Chceme vůz nikoli pro využití typické, ale extrémní, jen takový je přece uspokojivý. Nakonec se snad každý z nás s autem většinou „někde plazí”, ale co když se plazit nechceme? Co když toužíme po komfortu na rozbité silnici, jistotě na Autobahnu, zábavě na točité okresce? Tady se pak odděluje zrno od plev a onoho plevele v rukou zůstává překvapivě mnoho.

Vrátíme-li se zpátky na začátek, jsou tedy nová auta většinou horší? Ne, to si nemyslíme. Naprostá většina z nich udělala nějaký podstatný mezigenerační ústupek, to samo o sobě ale horší auto nedělá. Zmíněný Superb ztratil bez motoru V6 část svého šarmu a v testu jsme zmiňovali, že mu to ubírá na kráse. Znamená to ale, že je horší? Ani náhodou, je lepší než býval v tolika ohledech, že jej nemůžeme označit za mezigenerační krok zpět. A to přes respekt k tomu, že pro někoho bude právě ztráta šestiválce natolik podstatným aspektem, že si auto bez něj nekoupí vůbec a raději sáhne po starší generaci. Obecné doporučení z toho ale dělat nelze.

Pokud máte pocit, že starý Superb musíte mít už kvůli jeho motoru V6, rozmlouvat vám to nebudeme, obecné doporučení ale jen na tom postavit nemůžeme

Podobně lze hledět na spoustu jiných aut. Zůstaneme-li „doma”, máme tu třeba Octavii s „klikou” místo víceprvku. Jistě podstatná ztráta, zbytek auta ale podobnými neduhy příliš netrpí a když se podíváme na crème de la crème, model RS, máme před sebou dost možná vůbec nejlepší škodovku historie. Fabie také o něco přišla, hlavně o některé motory, přesto je špičkou třídy. A podíváme-li se jinam, můžeme hořekovat třeba nad ústupky Opelu Corsa, Mercedesu třídy C, Audi A6 nebo klidně i Ferrari ex-Italia. Horší pro někoho? Jistě. Ale horší pro většinu zákazníků?

My jsme ovšem do tohoto přehledu chtěli dát pouze auta, která jsou podle nás pro ty, jež mají primárně oslovovat, horší koupí, s přihlédnutím k jejich vyšší ceně nekompromisně horší. A také mají své přímé předchůdce, což některé mizerné modely nemají. I takových by se našlo více, je tu ale ještě jeden faktor - musí jít o auta relativně nová, jejichž předchůdci nejsou tak staří, aby nebyli nezajímaví pro zákazníky nových aut. Zkrátka je bylo ještě možné relativně snadno koupit ve špičkovém stavu, ve kterém budou skýtat své původní vlastnosti.

Upřímně, myslíme si třeba, že takové BMW 5 E39 je v zásadních ohledech citelně uspokojivější vůz než nová F10. A je to jeden příklad z mnoha. Přesto si asi nelze představit, že zákazník nové F10 opustí myšlenku koupě nového auta za 2 miliony a s nadšením skočí do vypelichané E39 za 100 tisíc. Tady už čas vrátit nelze, je ale ještě dost případů, kdy to možné je. A že zaplatíte méně? To je snad pozitivní aspekt, který vyváží dílčí ústupky, které koupí staršího vozu vždy budete muset udělat. Předkládáme vám osm takových strojů a předem dodáváme, že svět je někdy nespravedlivý - přítomnost vozu v tomto článku automaticky neznamená, že je špatný. Jen zkrátka býval lepší nebo dnes není tak dobrý, aby mělo smysl za něj platit více... Čtěte dále...

Některé automobilky mají svůj vrchol dávno za sebou, tehdejší modely ale už kvůli svému staří těm současným konkurovat rozumně nemohou