Autoforum

/

Foto: AP

Je jedno, jestli Tesle fandíte, nebo ne, její současná hodnota, její vývoj a dění okolo akcií výrobců elektromobilů připomíná časy dot-com bubliny.

„Náš současný odhad ceny dává společnosti hodnotu okolo 60násobku předpokládaného zisku na akcii (EPS) za rok 2020. To znamená, že si dále myslíme, že akcie Tesly jsou nadhodnocené. Současná tržní cena okolo 450 dolarů za akcií znamená, že se obchoduje za 75násobek EPS pro rok 2020,” psal v lednu letošního roku magazín Forbes na základě analýzy Trefisu, platformy složené z akademiků z massachusettského technologického institutu a zkušených analytiků finančního trhu.

To bylo v době, kdy zkratku „COVID-19” znalo jen pár čínských doktorů, USA skoro nevěděly, co je to slovo nezaměstnanost, tamní akciové trhy byly na svých rekordních historických hodnotách a Tesla říkala, že letos „pohodlně” prodá přes 500 tisíc aut. Dnes se píše červenec téhož roku, Američané hlásí 72 tisíc nové nakažených koronavirem za jediný den, americká nezaměstnanost se pohybuje v řádu desítek milionů lidí a jen za poslední týden se na úřadech práce nahlásilo 1,3 milionu dosud zaměstnaných. Svět je na počátku recese zřejmě nevídaných rozměrů, Tesla za první dva kvartály prodala okolo 170 tisíc aut a je tedy daleko za svým původním plánem.

Co dobrého se za tu dobu stalo pro Teslu a její budoucnost? Prakticky nic, jako pro kteréhokoli jiného výrobce aut. Cena jejich akcií ovšem v pátek dosáhla hodnoty 1 544 dolarů za kus a jen za jediný den vzrostla o více jak 10 procent. Od onoho „nadhodnoceného” lednového stavu je tedy na více jak trojnásobku za podstatně horších okolností.

Neexistuje žádný způsob, jak toto přijmout za adekvátní. I když se po akcích americké centrální banky ocitla na finančních trzích spousta peněz, původně snad s dobrým úmyslem zabránit ještě horším dopadům koronavirové krize, přesto se většina jednotlivých akciových titulů drží na relativně střídmých hodnotách. Trh táhne výše pár hlavně technologických gigantů jako Apple či Microsoft, u kterých lidé věří, že dobře ustojí současnou krizi a poté se jim bude dařit ještě lépe. A třebaže je to možná nemístný optimismus, mohou mít pravdu. Vedle toho se ale nafukuje několik obřích bublin, z nichž ta největší má jméno Tesla.

Můžete tvrdit, že elektrická auta jsou budoucnost, Tesla má náskok, dobrá řešení, dobré nápady, správné excentrického šéfa a jejím Modelem X jezdí kosmonauti. A že hodnota zohledňuje to, co Tesla bude znamenat za 10 nebo 20 let. Můžeme se následně přít, jak moc je to reálné či relevantní, ale je to nakonec úplně jedno. Páteční růst cen akcií posunul hodnotu firmy na naprosto absurdní úroveň. Tržní kapitalizace Tesly byla vždy tak trochu vtip, ale 286,3 miliardy dolarů? To už je cifra natolik mimozemská, že se z toho červená i jinak bílý nápis na Muskově oblíbeném tričku „Obsaďme Mars”.

Pro srovnání, tržní kapitalizace Volkswagenu, aktuálně největší světové automobilky, je dnes 81 miliard dolarů. To už ale snad ani není zajímavé, protože kapitalizace Tesly nyní dosahuje součtu hodnot devíti z deseti nejúspěšnějších automobilek světa krom Toyoty. Tyhle firmy ročně prodají přes 50 milionů aut a zaujímají více jak polovinu světového trhu, který se blíží odbytu 100 milionů vozů ročně. Jejich obrat se pohybuje v bilionech dolarů (tedy tisících miliard) ročně, jen Volkswagen a Daimler mají roční obraty blížící se 450 miliardám dolarů. Tesla měla za letošní první kvartál obrat 5,1 miliardy dolarů, z nichž 7 % činily příjmy z emisních kreditů, tedy nikoli z prideje samotných aut.

Onen Volkswagen, který pandemie stěží položí, letos na ceně klesl asi o třetinu. Tesla, která je jistě mnohem zranitelnější a jejíchž 170 tisíc prodaných aut za dva kvartály neznamená v rámci celého trhu skoro nic (jen Škoda ze všech značek VW prodává násobně více aut), je na 3,5násobku hodnoty z kraje roku. Tohle už snad ani není bublina, to je balón velký jako zeměkoule. A v kontextu širšího pohledu na trh až bolestivě připomíná to, co se na amerických akciových trzích dělo na přelomu milénia.

Pokud jste v té době nežili nebo akciové trhy nevnímali, připomeneme vám ji. Osobně ty časy pamatuji dobře, internet tehdy byl jasnou budoucností (mnohem jasnější, než jakou jsou dnes elektrické vozy) a americká centrální banka též zaplavila trh penězi kvůli negativním očekáváním spojeným s příchodem roku 2000. Na trzích tak zavládl obrovský optimismus spojený s budoucností internetových firem, jejichž hodnoty stoupaly o stovky procent jako nic a investoři do nich přelévali peníze dříve vložené do tradičnějších, stabilnějších, ale „nudně pomalu” rostoucích titulů.

Tyhle firmy nevydělávaly obvykle nic, podobně jako Tesla (její kumulovaná ztráta činí v současnosti 144 miliard korun) a žily buď z příjmů emisí akcií nebo dluhů, podobně jako Tesla (dluhy firmy v současnosti činí okolo 307 miliard korun). Hnaly se za co nejdřívějším získáním podílu na trhu, podobně jako Tesla a investoři věřili, že tento náskok se jednou vrátí v podobě budoucích zisků, podobně jako u Tesly. Dokonce stačilo, aby někdo ohlásil nějaký plán či záměr, stal se veřejně obchodovatelnou společností a miliardy se hrnuly, aniž by dotyčný subjekt vykázal zisk, obrat nebo dokonce dostal na trh nějaký produkt. I to se děje dnes.

Nejde totiž jen o Teslu, absurdních hodnot dosahují třeba i akcie čínské automobilky Nio (aktuálně má tržní kapitalizaci 17,74 miliardy dolarů i když někdy vyrábí doslova pár aut za den a loni byla na hranici bankrotu). A nejabsurdněji americké Nikoly, která nemá žádné hotové auto, nemá ani továrnu, nevykazuje žádný obrat, přesto má nyní tržní kapitalizaci 19,6 miliardy dolarů. Pro srovnání, Nissan, který možná není v nejlepší kondici, ale prodává miliony aut ročně s obratem přes 100 miliard dolarů, má hodnotu 14,8 miliardy - méně než Nio nebo Nikola. Slovo absurdní se opět vkrádá na mysl.

Ale zpět k počátkům tohoto milénia. Splašený vývoj tehdy trval roky a jakási zlatá horečka na jejím konci několik měsíců - pamatuji chvíle, kdy hodnota firem jako Qualcomm nebo Cisco rostla o procento za hodinu a s lidmi z branže jsme se jen smáli tomu, jak Američané ztratili hlavu. Bylo jasné, že je to neudržitelné a pohádka o nekonečném růstu akcií internetových firem začala s úvodem roku 2000 brát z několika důvodů rychlý spád. Více jak polovina tehdejších internetových hvězd během následujících měsíců zkrachovala, index NASDAQ Composite klesl o 78 procent a třeba zmíněné Cisco spadlo o 86 procent - je to ztráta, kterou (jak vám ukáže graf níže) firma nesrovnala dodnes, během 20 let. A to je pořád jednou z těch šťastnějších, které aspoň přežily.

Může se něco jiného stát s Nikolou, Niem a Teslou? Nemůže, pokud tedy opravdu nevěříte tomu, že Tesla bude jednou prodávat 50 milionů aut za rok a Nio s Nikolou po pěti, což by možná ospravedlnilo jejich současnou hodnotu. Je to ryzí bublina, v níž se adekvátní cena firmy skrývá možná z 20 procent. Investiční banka JPMorgan Chase zvýšila nedávno cílovou hodnotu akcií Tesly na 295 dolarů, kterou bychom sami označili za realistickou. A i velmi optimističtí analytici se pohybují okolo cifry 800 dolarů za akcii - mimochodem té, kterou sám Elon Musk před pár týdny označil za „příliš vysokou”. O více jak 1 500 dolarech raději mlčí.

Diskuse o tom, zda jde o bublinu, je zbytečná, otázkou je jen to, kdy praskne. S ohledem na rapidní růst posledních dnů a týdnů se zdá, že tento moment je blízko, ale nemusí to tak být. Dot-com éra trvala roky a její finální fáze měsíce. A s ohledem na politickou situaci v USA (Donald Trump potřebuje silné akciové trhy pro své znovuzvolení v listopadu a šéf centrální banky evidentně dělá, co Trump potřebuje) může tato absurdita pokračovat ještě měsíce a vyhnat cenu akcií Tesly klidně na 2 nebo 3 tisíce dolarů.

Tento růst nemá absolutně žádný faktický základ, takže může vystoupat kamkoli a skončit kdykoli kvůli relativně nicotnému impulsu. Jakmile investoři ztratí víru v to, že od nich někdo akcie firmy druhý den koupí ještě dráže, celá iluze daleko nejhodnotnější automobilky světa se rozplyne stejně rychle, jako vznikla. Než se tak stane, radíme vám se do této hry nezapojovat, neboť se snadno můžete zařadit mezi ty, kterým už zbudou jen oči pro pláč. Stejně tak ale není moudré sázet na to, že hodnota akcií klesne, neboť k tomu může dojít z dnešního pohledu příliš pozdě - moudří už dávno pravili, že akciový trh může zůstat iracionální déle, než vy zůstanete solventní. Hřbitov short-sellerů, který za sebou už dosavadní růst hodnoty firmy zanechal, by o tom mohl vyprávět.

Zdroje: Autoforum.cz, Google Finance, Forbes poprvé a podruhé

Petr Miler