Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Brazilská pobočka Volkswagenu již platí pokutu za prodané Amaroky TDI. Evropské odbory pro změnu naznačují, že by Müllera měl nahradit někdo zvenčí.

Zhruba v polovině října to vypadalo, že kauza Dieselgate nakonec nebude pro koncern VW Group takovou hrozbou, jak se původně zdálo. Svědčil o tom nejen růst akcií Volkswagenu, ale rovněž nálada mezi německými motoristy, kteří v průzkumu uváděli, že automobilka nadále staví skvělá auta. Dle jejich názoru by tak po roce měl být skandál zapomenut a povědomí by osvěžil maximálně hollywoodský aktivista a herec Leonardo DiCaprio svým budoucím filmovým počinem. Nicméně od té doby se mnohé změnilo.

Ještě před nějakým měsícem se zkrátka zdálo, že celý skandál s emisemi NOx je excesem několika inženýrů, nyní se ale ukazuje, že o nic ojedinělého nešlo. Americká agentura pro ochranu životního prostředí EPA totiž před pár dny uvedla, že tzv. odpojovací zařízení není jen součástí rodiny motorů TDI EA 189, ale rovněž i třílitrových šestiválců. To Volkswagen odmítá, sám ale přiznal, že zfalšovány byly také emise CO2. Prakticky celý svět se tak začal ptát, kam až podvody sahají.

V reakci na veškerá obvinění se rozjela celá řada vyšetřování, jejich výsledky však nadále nejsou známy. Tedy alespoň v případě severoamerického trhu nebo Evropy. Vyčkávat ovšem nehodlá brazilský institut pro životní prostředí a obnovitelné přírodní zdroje IBAMA, který udělil Volkswagenu maximální možnou pokutu 50 milionů BRL (cca 333,22 mil. Kč). Důvodem je samozřejmě vyšší míra emisí NOx, které produkuje na tomto trhu prodávaný pick-up Amarok.

S vyšetřováním začal tento institut ihned po vypuknutí celého skandálu, přičemž již 25. září odeslal tamní pobočce VW žádost o veškeré informace spojené s modely prodávanými na brazilském trhu, jež by „chytrým“ softwarem mohly být osazeny. O měsíc později Volkswagen uvedl, že celá záležitost se týká zmiňovaného pick-upu, konkrétně pak 17 057 exemplářů prodaných v letech 2011 a 2012. A právě za tyto vozy nyní značka pyká.

Jakkoliv se přitom výše pokuty nezdá být zrovna enormní sumou, která by měla rozpočet Volkswagenu zruinovat, je třeba si uvědomit, že prodané množství aut není velké a skoro 20 000 Kč na jeden vůz je docela hodně. Pokud by to samé měl VW zaplatit za celou postiženou 11milionovou produkci, pak zde mluvíme o 220 miliardách Kč.

Ani tato suma by ve výsledku pro VW nebyla ruinující, v přepočtu na eura jde o 8,1 miliardy, tedy jen o trochu vyšší částku, než jakou si Volkswagen odložil stranou. Jistě ale není snahou regulátorů VW zničit, to by od něj nedostal nic a ani v jiných koutech světa tak nelze příliš počítat s vyššími pokutami. O výši pokut ale již nebudeme spekulovat a jen dodáme, že IBAMA našla nesrovnalosti pouze u dieselových motorů, nikoliv u benzinových a etanolových. Přesunout se tedy můžeme z Jižní Ameriky do Evropy, kde se začíná mluvit o budoucnosti Seatu.

Španělská automobilka je již delší dobu „problémovým dítětem“ koncernu. V prvním letošním pololetí sice vykázala zisk, nicméně po třetím čtvrtletí již můžeme opětovně mluvit o ztrátě 40 milionů Eur (1,08 mld. Kč). Celkově tak Seat za posledních sedm let tratil již 1,39 miliardy Eur (37,6 mld. Kč), pročež nyní u vedení VW Group dozajista nepředstavuje nejoblíbenější divizi. Překvapivé proto nejsou spekulace o možném odříznutí.

Na první pohled se může zdát, že jde o naprostou fabulaci, která nemá s realitou pranic společného. Zvláště poté, co Volkswagen do značky v posledních letech investoval dvě miliardy Euro (54,1 mld. Kč) a přislíbil dalších 3,3 mld. EUR (89,2 mld. Kč). Nicméně zdroje ze Španělska nyní naznačují, že tato suma nyní není vůbec jistá. Místo toho se mluví o škrtech, které by měly přinést sto milionů Euro (2,7 mld. Kč) ročně.

Je tedy vskutku otázkou, jaký bude osud Seatu, zvláště když v mnoha případech automobilka vyrábí obdoby ostatních vozů VW Group. Přesto spekulacím o možném konci Seatu v rukou VW nevěříme - na cestě je první SUV značky, nová Ibiza a v portfoliu stále úspěšný Leon. Pokud se Seat bude někdy mět dostat z červených čísel, bude to v následujících letech a zbavovat se jej nyní by nebylo rozumné.

Seat ovšem není jedinou automobilkou, kterou by koncern mohl „hodit přes palubu“. Dále se mluví o možném odprodeji výrobce nákladních vozů MAN i motocyklové značce Ducati. Bugatti si nejspíše VW Group ponechá kvůli prestiži, ačkoliv vše bude záviset na dalších možných škrtech, které budou muset schválit odbory, jež mají ve správní radě silné zastoupení.

Dále se prý židle houpá i pod novým šéfem koncernu Matthiasem Müllerem, nikoliv však z toho důvodu, že by byl ve falšování emisí namočen. Odbory ovšem naznačují, že ve snaze o nápravu kredibility by VW Group měl vést někdo zvenčí, u koho by bylo zcela jisté, že v kauze Dieselgate nemá prsty. Zároveň by přitom nebyl zatížen jakýmkoliv břemenem směrem k ostatním manažerům.

Koho by však odbory na daný post chtěly dosadit, to je ve hvězdách. Navíc je otázkou, zda by taková výměna vůbec koncernu v současné situaci pomohla. Vše tedy aktuálně vypadá nejasně, přičemž jisté světlo na konci tunelu bychom mohli spatřit již do konce měsíce, do kdy musí Volkswagen vysvětlit ony „nesrovnalosti“ v emisích CO2.

V tomto ohledu přitom dodáme, že nakonec zrovna tato část celého skandálu může být takříkajíc zametena pod koberec. Celkové průměrné udávané emise CO2 koncernu se totiž nacházejí 10 procent pod nařízeným limitem, k jehož překročení by tak díky „pouhým“ 800 tisícům vozů nakonec nemuselo dojít, alespoň v případě evropských regulací (různá lokální zvýhodnění, která platí např. ve Francii či Holandsku, by vracet musel). Tím by se ale VW Group zbavil jen menšího kamene na krku, ten větší by jej ke dnu táhl nadále...

Nový šéf Volkswagenu Matthias Müller se možná ve své funkci příliš dlouho neohřeje, odbory totiž naznačují, že koncern by měl kvůli kauze Dieselgate vést někdo zvenčí

Zdroje: Auto News, Economico Valor, Auto Bild

Petr Prokopec