Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

O nereálných hodnotách spotřeby rozličných plug-in hybridů jsme psali už vícekrát. Nejdále to z nich ale dotáhl Opel Ampera, jezdí prý za litr na sto.

Druh pohonu energii potřebnou pro pohyb nemění

Je to velmi jednoduché. Představte si, že máte auto o určité hmotnosti, se kterým během sto kilometrů jízdy několikrát zrychlíte, po jistou udržujete nějakou rychlost, vystoupáte do nějaké nadmořské výšky, překonáte všechny vnitřní odpory jeho pohonu... A že na absolvování takové jízdy musíte vozu dodat třeba 25 kWh energie. Když k jeho pohonu zvolíte spalovací zážehový motor, bude vás to u pumpy stát něco přes 9 litrů benzinu, ale jen kvůli tomu, abyste autu dodali 25 kWh energie. Když za pohon zvolíte vznětový spalovací motor, přijde přijde vás to u pumpy na nějakých 7 litrů nafty, ale autu budete muset pořád dodat 25 kWh energie. Když si pod kapotou oblíbíte elektromotor, „spálíte” doma dobíjením baterek nějakých 30 kWh elektřiny, ale na samotnou jízdu budete potřebovat stále stejných 25 kWh. A když si řeknete, že kola nejlépe roztočí tlupa opic, připravte si pár milionů na jejich výkup ze zoo, ale na oněch 100 km jízdy budete nadále potřebovat 25 kWh energie. Ani více, ani méně.

Je to zkrátka energie, kterou musíte vozu dodat, aby zvládl patřičný přesun a je úplně jedno, jaký zdroj pro ni použijeme. Můžeme učinit vůz lehčí, aerodynamicky příhodnější, nebo třeba zvolit jiný jízdní styl či jinou trasu, aby energie bylo potřeba méně, ale pokud srovnáváme dva stejné vozy na stejné trase ujeté stejným stylem (řekněme, že něco takového reprezentuje test normované spotřeby) jen s jiným druhem pohonu, není možné, aby pro tuto trasu potřebovaly rozličné množství energie.

Jinou otázkou pak je, s jakou efektivitou tuto energii vyrobíte. To je také důvodem, proč třeba dva jinak úplné stejné vozy s odlišným druhem pohonu zvládnou stejný test s jinou spotřebou. Oba budou potřebovat 25 kWh energie, ale jeden ji vyrobí z menšího množství paliva, protože v daném režimu dokáže pracovat efektivněji. Není tedy nic až tak zvláštního, pokud má stejné auto ve stejném v testu jen s jiným motorem jednou pětilitrovou a jednou šestilitrovou spotřebu, jeden pohon je zkrátka v tomto režimu o 20 procent méně efektivní než ten druhý. Proč ne.

Najednou k nám ale začaly proudit informace o tom, jak plug-in hybridy jezdí se spotřebou poloviční nebo třetinovou jen díky tomu, že jim přibyly akumulátory navíc. Nejkřiklavějším příkladem byla dosud Toyota Prius Plug-in Hybrid, která jako zázrakem snížila svou spotřebu oproti „neplug-in” verzi téměř o polovinu. Recept na nízkou spotřebu byl tedy nalezen: vezme se auto, přidá se mu pár desítek kilo baterek do kufru a hle, místo 3,9 litru na 100 km máte spotřebu 2,2 litru. Už běžíte do nejbližšího železářství pro pořádnou kopici baterek Wonder? Ještě že je svátek, žádný „wonder” (zázrak) by se totiž nekonal, vaše spotřeba by kvůli vyšší zátěži vozu akorát stoupla.

Že by to u hybridů neplatilo?

Čím to tedy je, že u plug-in hybridů to funguje a vás doma ne? Vysvětlení je jednoduché - ono to nefunguje ani u nich, to nám jen evropské testy předkládají realitu v modrozlaté podobě. Tím, že vozu přidáte dobité baterky, se spotřeba energie - tím spíše, pokud je už výchozí vůz rovněž hybridem - nesníží ani trochu, naopak kvůli vyšší hmotnosti stoupne. A trocha baterek navíc efektivitu stejného pohonného ústrojí nezmění ani o promile. Jenže eurotesty počítají jako spotřebu jen to, co vyteče z palivové nádrže a nikoli z akumulátorů, a tak jsou na světě absurdní výsledky normované spotřeby. Nebo vy si vážně myslíte, že je možné s jedenapůltunovým kompaktem jezdit za 2,2 litru benzinu na sto km jízdy, tedy za nějakých 5,7 kWh energie? To prostě není reálně proveditelné.

U Priusu se tento těžký omyl ještě jaksi přešel, spotřeba 2,2 sice zní fantasticky, ale ti méně bystří tomu byli ochotni věřit. Tento týden ovšem byly zveřejněny i oficiální hodnoty normované spotřeby Opelu Ampera, což je vůz ještě komplikovanější než Prius. Je to sice v podstatě také plug-in hybrid, ale správnější je nazvat jej elektromobilem s dodatečným generátorem elektrické energie v podobě spalovacího benzinového motoru. Dělat elektriku z benzinu nezní zrovna jako geniální nápad, ale v eurotestech se díky tomu z Ampery stalo hotové perpetuum mobile, vůz totiž dosáhl výsledku 1,2 litru benzinu na 100 km.

Lapáte po dechu? Já také, v křečovitém smíchu. Je totiž vtipné sledovat, jak se v uplynulých dnech i magazíny jinak velmi servilní k EU a jejím ekologickým nápadům začaly o této spotřebě vyjadřovat jako o „teoretické” nebo „papírové”. Na takové magazíny jsou to silná slova, ani jedno ale realitu nereflektuje. Daná spotřeba je totiž leda imaginární a naprosto nesmyslná.

Za litr až na Mars

Pokud by Ampera měla tohoto apetitu dosahovat tak jako třeba Škoda Octavia Combi 4x4 1,8 TSI vykazuje 7,7 litru benzinu na 100 km, musela by i s nádrží o objemu 35 litrů na jedno natankování ujet 2 916 kilometrů. Až se to někomu povede, ať se mi prosím okamžitě ozve, budu mu do konce života proplácet účty za benzin.

Je to zkrátka hloupost, která vzniká tak, že vůz má před testem nabité akumulátory a jako spotřeba se počítá pouze to či ono nutné „přicmrndnutí” spalovacího motoru. To je sice také zajímavé měření, nelze jej ale označovat za výsledek testu, který jinak reflektuje veškerou energii potřebnou pro pohon vozu. Ta se v tomto případě bere i odjinud.

Pokud by chtěly být bruselské normy zase jednou pravdivé a plně srovnatelné bez ohledu na typ pohonu, měly by ta pro měření spotřeby hybridů či elektromobilů reflektovat spotřebované kWh elektrické energie, a to nejlépe jako spotřebované litry benzinu či nafty, aby si to každý obyčejný smrtelník mohl dát do kontextu se spotřebou svého konvenčního vozu. Není to žádná velká věda, podle zvolené účinnosti naftového, benzinového a elektrického motoru dojdete k tomu, že 1 kWh odčerpaná z akumulátoru odpovídá přibližně 0,26 litru nafty nebo 0,34 litru benzinu spáleného benzinu. Můžete dojít k číslům mírně odlišným, ale to pro princip není podstatné - pokud např. takový Prius Plug-in k oněm 2,2 litrům benzinu spotřebuje ještě 5,3 kWh energie z akumulátorů, pak jeho celková spotřeba vyjádřená ekvivalentem spotřebovaného paliva vyjde na 4 litry na sto.

Aha, ale to by se ale v plné nahotě ukázalo, že spotřeba energie u takového vozu opravdu není nižší, je dokonce vyšší (právě kvůli vyšší hmotnosti, tu neošidíte), akorát pochází z jiných zdrojů. A dokonce by se ukázalo, že i emise CO2, které tyto vozy díky stejné nebo vyšší potřebě energie zprostředkovaně produkují, také nejsou odlišné. Tím by padla i celá mantra kolem ekologičnosti hybridů a elektromobilů a veškeré subvence s nimi spojené.

Lže se nám, dámy a pánové, jinak to nelze nazvat. A zapomeňte na to, že bychom se mohli dočkat pravdy, neboť tím by se lží ukázaly být mnohé dřívější proklamace, které začaly malovat pohádku o bezemisní elektrické budoucnosti. Vtipné, byť trochu hořce ale je, že tyto lži již zašly tak daleko, že mají tendenci prozrazovat samy sebe. Nebo si snad někdo myslí, že Amperu opravdu dokáže 100 kilometrů pohánět energie odpovídající spotřebě 1,2 litru benzinu?

Opel Ampera

Walter Kraft