Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pro každého se zkušenostmi s podobnými systémy to stěží bude překvapením, ale tvrzení NHTSA o tom, že Autopilot snižuje riziko nehody o 40 procent, byla naprosto mylná. Realita je opačná.

Letos v květnu uplynou tři roky od tragické havárie Joshuy Browna. Ten zemřel na dálnici poblíž floridského Willistonu, když jeho Tesla Model S s aktivovaným Autopilotem „přehlédla” náklaďák s přívěsem. Automobilka danou skutečnost po několik dní tajila, neboť se jí příliš nehodila do krámu - toto řešení mělo být jedním ze stěžejních pilířů jejího dalšího úspěchu. Pokud by ovšem vyšlo najevo, že lidé umírají v automobilech i při aktivovaném autonomním řízení, Tesle by to řádně uškodilo.

Nicméně ona havárie nakonec vyšla najevo, v červnu 2016 proto vládní agentura NHTSA monitorující bezpečnost na amerických silnicích rozjela vyšetřování. To se natáhlo na půl roku, výsledek však byl jednoznačný - na straně automobilky nedošlo k pochybení. Ba co více, systém Autopilot po přidání funkce Autosteer nabízel zákazníkům mnohem větší ochranu, neboť dle tvrzení NHTSA měl snižovat pravděpodobnost nehody o působivých 40 procent. Bylo tedy jasné, že Tesla daný incident nejen ustojí, ale navíc z něj bude ještě profitovat.

Studie NHTSA se ovšem příliš nepozdávala Randymu Whitfieldovi, jehož společnost Quality Control Systems (QCS) již po tři desetiletí poskytuje analýzy bezpečnostních rizik nových automobilů. Jde tedy o experta na slovo vzatého, který se rozhodl, že si na základě svobodného přístupu k datům vyžádá informace od NHTSA i Tesly a provede vlastní šetření. Svou žádost podal 24. února 2017, ovšem úřadu zabralo měsíc, než odpověděla, že data poskytne do poloviny dubna. Nic takového se ovšem nestalo.

Whitfield byl tedy nucen podat žalobu, načež se až 21. července 2017 dozvěděl, že jeho žádost z února byla zamítnuta, neboť dané informace by mohly poškodit Teslu. Šéf QCS se tedy znovu obrátil na soud, přičemž během následných slyšení soudkyně Dabney L. Friedrich veškeré argumenty Tesly o „obchodním tajemství“ shodila ze stolu jako neopodstatněné a její argumenty za nedůvěryhodné.

Na základě tohoto rozhodnutí úřad oznámil automobilce, že nad ní již nebude držet ochrannou ruku a na sklonku listopadu předala požadovaná data Whitfieldovi. Ten jejich analýzou zjistil, že vyšetřovatel Jeffrey Quandt udělal v propočtech kardinální chybu. Ve své kalkulaci, ze které vzešla již zmíněná 40procentní redukce všech incidentů při zapnutém Autopilotu, totiž zahrnul pouze celkový počet aktivovaných airbagů a celkový počet najetých mil.

Problémem ovšem je, že technologii Autosteer neměly všechny vozy k dispozici již od začátku, Tesla ji nenabízela ihned. Zákazníkům však umožnila její aktivaci online, veškerý potřebný hardware již ve vozech nainstalován byl. Whitfield proto dodává, že jedinou správnou cestou k dosažení správného výsledku by bylo sečíst najeté míle před a po aktivaci nové funkce. Ke každému číslu by pak následně příslušel i správný počet nafouknutých airbagů.

Šéf QCS ovšem zjistil, že jen u 5 714 aut z celkových 43 871 (tedy pouhých 13 %) jsou data kompletní. U zbývajících chyběl především nájezd před instalací funkce Autosteer, přičemž Quandt toto číslo určil jako nulu. Vůbec jej přitom netrklo, že u 14 791 aut, u nichž nebyl uveden počet najetých kilometrů před instalací funkce, došlo třikrát k aktivaci airbagu. A u 14 260 vozů, u nichž nebyla v pořádku data před a po instalaci funkce, byl airbag aktivován patnáctkrát.

Z toho tedy jasně vyplývá, že k provozu mnoha exemplářů došlo ještě předtím, než byla nová funkce zavedena. Tesla ovšem nedodala komplexní data i kvůli tomu, že o ně nebyla ze strany NHTSA nikdy specificky požádána. Whitfield zjistil, že úřad chtěl informace o celkovém nájezdu, místo aby konkrétně zmínila dobu před a po instalaci nové funkce. Jen tak by mohlo být skutečně ověřeno, že Autopilot s technologií Autosteer skutečně pomáhá.

Nejde však o jediné pochybení ze strany NHTSA. Quandt sice měl k dispozici počet aktivovaných airbagů, už se ale nezabýval tím, že jejich vystřelení je častější poté, co došlo na instalaci funkce Autosteer. Suma sumárum tedy nová technologie bezpečnosti na silnicích nikterak neprospívá, ale naopak škodí. U vozů neosazených novou funkcí totiž došlo k celkově 86 aktivacích airbagu při 64 788 137 najetých mílích, u vozů s ní k 192 (při 235 880 377 mílích) - jinými slovy je pravděpodobnost vážnější nehody o 63 procent vyšší.

Lze samozřejmě oponovat tím, že nájezd s aktivovanou novou funkcí je citelně větší než před jejím spuštěním, nicméně to je právě problém, na který Whitfield poukazuje. V prvním případě chybí ona stěžejní data - přičemž to, že došlo k aktivaci airbagů, jasně dokazuje, že vozidla byla v provozu. Musela tedy nějaké míle najet, ty ovšem nebyly započítány. Jinak by samozřejmě přínos nové funkce byl daleko nižší, respektive by nemusel být vůbec žádný.

Je však otázkou, zda nyní proběhne nové kolo oficiálního vyšetřování, nebo zda případ bude zameten pod kobereček. Spíše to však vypadá na první možnost. NHTSA již ze svých stránek zcela stáhla tvrzení o 40procentním zvýšení bezpečnosti. A Evropská unie dokonce automobilce ještě nepovolila, aby Model 3 prodávala na starém kontinentu se zapnutou funkcí Autopilot. Elon Musk ale pro změnu i nadále považuje pomýlená data NHTSA za směrodatná.

Lze pak již jen dodat, že Whitfield nemíří svou kritikou ani tak na samotnou automobilku, ani se jí nesnaží nijak pošpinit - sám data nezveřejnil, dostala se ven jako veřejně dostupný soudní dokumentace. Tesla se podle Whitfielda vlastně dopustila jen jedné zásadní chyby, kterou je špatně zvolený název Autopilot, jenž v lidech vzbuzuje větší očekávání, jemuž ovšem systém nedokáže dostát. Místo toho se ptá, jak je možné, že agentura placená z peněz daňových poplatníků v tomto případě skoro dva roky bránila soukromý subjekt, nikoliv právě americké daňové poplatníky. A svými zřetelně chybnými závěry uváděla v omyl celou veřejnost.

Pozoruhodné je ale především to, že NHTSA se postavila na stranu automobilky, nikoliv amerických daňových poplatníků, její zavádějící analýza byla zřetelně nepřesná

Petr Prokopec