Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Italové a Britové podmiňují srovnání něčím, co prakticky nelze splnit. Jen Porsche nevzneslo jedinou výhradu.

Tip: Přečtěte si o dalším pokračování tohoto příběhu - zdá se, že to je hlavně Top Gear, kdo má v tomto případě máslo na hlavě...

Srovnávací testy nejsou mezi automobilkami příliš populární, zvláště pokud přijde řeč na vrcholné supersporty. Do jejich vývoje investují nemalé finance a výsledkem mají být výkladní skříně nejmodernějších technologií, které odráží veškeré know-how dané značky. Pokud by v takové chvíli došlo k deklasování ze strany konkurence, pak by zároveň mohlo dojít také k odlivu movitých zákazníků, což si nikdo nemůže dovolit. Opak by sice přinesl... opak, ale kdo to chce riskovat, zvláště když novinář si nakonec může říci, co uzná za vhodné? Máme tu tedy zapeklitou situací, jež velmi často vede k prohlášení automobilek, že jejich model je vlastně specifický, jediný v daném segmentu a tudíž bez konkurence, pročež by vlastně s ostatními neměl být poměřován.

Automobilky se ale i tak dříve nebo později ocitnou v situaci, kdy ke srovnávacímu testu má dojít. Pokud jde o obyčejnější vozy, nebývá problém je zajistit i proti vůli té které firmy, ale co když chcete srovnat tři auta, z nichž každé bylo vyrobeno jen v pár stech exemplářích? Tím se dostáváme k jádru pudla, tedy k případnému porovnání Ferrari LaFerrari, McLarenu P1 a Porsche 918 Spyder. Tato trojice hypersportů totiž vsadila na stejný princip pohonu, tedy na spojení klasické spalovací jednotky a elektromotoru. Každá dotyčná značka však jde na věc trochu jinak, díky čemuž zde máme trojí různé pojetí hybridní mechaniky.

Jen málokterá redakce se ovšem prozatím mohla posadit za volant všech tří modelů. Nakonec se to povedlo i britskému Top Gearu, což by mohlo mnohého dovést k závěru, že vyhlášeno bude první, druhé a třetí místo. Jenže za volant McLarenu P1 se usadil Jeremy Clarkson a Porsche 918 Spyder otestoval Richard Hammond. Navíc se tak stalo již v loňském roce, zatímco James May si mohl Ferrari LaFerrari užít teprve letos.

Každý z moderátorů přitom dodává, že právě „jeho“ auto je to nejlepší, což lze bez možností přímého srovnání pochopit. Jak jsme si ovšem mohli prohlédnout v minulém díle dvaadvacáté série, ve studiu se nakonec sešly všechny tři modely. K jejich přímému srovnání na trati Top Gearu se Stigem za volantem však nedošlo. Proč, ptáte se? Podle Jeremy Clarksona za tím stojí „záškodnické akce“ McLarenu a Ferrari.

Britská automobilka totiž uvedla, že se srovnávacím testem souhlasí, nicméně požaduje, aby nebyl uskutečněn na testovací trati Top Gearu. Což je podivný požadavek, pokud si uvědomíme, že to byl McLaren, který autodrom v Dunsfoldu sám využíval při vývoji svého modelu. Clarkson ovšem naznačuje, že důvodem je ten fakt, že se zatáčkou Hammerhead se lépe vypořádá systém 4x4 od Porsche.

Kromě toho ovšem Britové požadují, aby všechny tři vozy byly klientské, tedy takové, u nichž je jistotou standardní vybavení a ne třeba upravený motor či obutí jiné než standardně dodávané. To je však v rozporu se žádostí Ferrari, které pro změnu chce, aby všechny tři vozy byly tovární.

Máme tu tedy opravdu nemalý oříšek, s jehož rozlousknutím bohužel nemůže pomoci ani Paul Bailey, jeden z majitelů celé „svaté trojice“. Ferrari totiž prohlásilo, že pokud někdo LaFerrari do srovnávacího testu Top Gearu zapůjčí, pak si již nikdy nebude moci zakoupit další limitované Ferrari. Tedy samozřejmě od automobilky s veškerou tovární podporou, přes prostředníka to jistě půjde.

Jediný, kdo neměl žádné zvláštní požadavky, bylo Porsche, to ale samo o sobě na srovnání trojice aut pochopitelně nestačí. Tím se dostáváme k závěru, kterým je ten smutný fakt, že k žádnému srovnání nakonec nedošlo. McLaren se ale postojem Top Gearu cítí být poškozen a nyní na sociálních sítích prohlašuje, že P1 měl pro Top Gear připravený, ale že to byla produkce, která nakonec vše zrušila. Pokud to ale míní tak, že auto připravil a „pouze” nechtěl srovnání na trati pořadu, nelze se divit, že produkce jeho nabídku odmítla.

Na finální verdikt si tedy budeme muset ještě nějaký ten pátek počkat, přičemž je otázkou, zda k němu vůbec dojde. Na druhou stranu, pokud by kupříkladu Bailey dovolil na jiném okruhu než topgearovském tomu, o němž „někteří říkají, že má místo krve vysokooktanový benzín“, usednout za volant, a následně by publikoval výsledky, pak by se žádná ze značek neměla zlobit. Jenže víte, jak to ve světě velkého byznysu chodí - proti značce jde každý, kdo nejde s ní. Nezbývá tedy nic jiného než doufat, že se jednou celá věc podaří a budeme si moci prohlédnout i to, jak si celé „svatá trojice” vede v přímém srovnání britského pořadu...

Pomoci prozatím nemůže ani Paul Bailey, neboť kvůli Ferrari by přišel o možnost koupě dalších limitovaných koníků z Maranella

Petr Prokopec