Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Tento pohled pod pokličku jen připomíná, jak daleko třícípá hvězda se záměrem skoncovat se všemi spalovacími motory během pár let zašla. Michael Kübler je skutečně posledním zaměstnancem AMG, který umí vyrobit ty nejobjemnější agregáty. Plaketu se svým jménem na ně už ale nelepí.

Z historického hlediska je Audi spojené s pětiválci a BMW s šestiválci. I proto obě značky nenarazily na takový odpor klientely, když své portfolio začaly zahušťovat, a to směrem dolů i nahoru. V posledních letech sice v rámci jejich nabídek docházelo na redukci, i tak ale u čtyř kruhů pětiválcový agregát aspoň okrajově zachovávají v nabídce. A Mnichov se svých šestiválcových jednotek drží jako klíště.

Pozice Mercedesu je složitější. Tato značka se totiž postupem času stala synonymem pro velmi objemné motory, především pak osmiválcové a dvanáctiválcové. Pokud u toho navíc byla divize AMG, Němci se chlubili tím, že vždy každý exemplář má na svědomí jeden člověk, jehož jméno se objevilo na plaketě na něm umístěné. Šlo o jistý punc exkluzivity, který ihned po otevření kapoty každému naznačil, že jste si v nabídce třícípé hvězdy vybrali to nejlepší, za což jste také řádně zaplatili.

Stejně jako Audi se však i Mercedes rozhodl, že za spalovací minulostí udělá čáru, a to hodně tlustou a navíc velmi rychle. Automobilka totiž už od roku 2030 nechtěla prodávat vozy osazené benzinovým či dieselovým motorem - žádným a jakýmkoli víceválcovým obzvlášť. Nebyla navíc vytyčena pouze elektrická budoucnost, ale dokráčet k ní automobilka měla s pomocí downsizingu a hybridizace.

Že nešlo zrovna o šťastný krok, pochopil i Mercedes a už loni otočil. Nyní dokonce přísahají věrnost velkým motorům. Někteří tak začali mít pocit, že plány firmy byly spíš marketingovým plácnutím do vody a reálně ve Stuttgartu s ničím takovým nepočítali. Nic takového ale zjevně není pravdou, jak ukazuje reportáž Auto Weeku přímo z sídla AMG.

Mercedes opravdu počítal s tím, že žádné další spalovací motory potřebovat nebude, a tak se začal zbavovat i lidí, kteří je uměli postavit. V případě dvanáctiválců tak situace zašla tak daleko, že ve firmě zůstal jeden jediný člověk, který je umí složit, Michael Kübler. Ten je dnes skutečně tím posledním, který se v Affalterbachu věnuje ručnímu skládání dvanáctiválců. Vyrobit každý kus mu zabere zhruba týden, přičemž AMG mu poskytlo naprostou volnost. Do práce si tedy může chodit, kdy chce, povětšinou je ale ten první, kdo v dílně rozsvěcí světlo. Díky tomu si pak může dovolit dřívější odchod.

Co je nicméně zajímavé, plaketu se svým jménem Kübler na motory V12 nelepí. Jakmile totiž dostane blok motoru z Mannheimu, vyrazí na něj pouze výrobní číslo. Poté dojde na instalaci úchytů pístů a hřídelí, po čemž musí dohromady seskládat 700 až 800 jednotlivých komponentů. Právě proto Kübler potřebuje na jeden motor týden, zatímco 299 jeho kolegů zabývajících se čtyřválci a osmiválci má vždy hotový jeden kus za směnu.

Jakmile má Kübler hotovo, odchází motor do Itálie, neboť jde o jednotky určené pro automobilku Pagani. Znamená to tedy, že Mercedes již ani nepoužívá jednotky, které jsou pro něj ikonické, místo toho je pouze vyrábí pro někoho jiného. Právě proto je třícípá hvězda pod palbou kritiky od novinářů i zákazníků. Ti totiž oprávněně cítí, že po letech, kdy u firmy utráceli nemalé peníze, se k nim otočila zády.

Třícípá hvězda by tak nejspíš měla zvážit, zda třeba sázka na syntetická paliva nebude moudřejší investicí než elektromobilita. Jakkoli jednotky V12 negenerují vysoká prodejní čísla, o image se starají a Němci si za ně mohou dovolit účtovat majlant. A zákazníci na tyto agregáty slyší. Dokládá to ostatně fakt, že i když se Küblerovo jméno neobjevuje na proslulé plaketce, veškerá klientela Pagani je s ním v přímém spojení. Dokážete si něco takového představit u elektrického pohonu?

Zdroj: Auto Week

Petr Prokopec