Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

O Tesle Model 3 jsme zatím slyšeli jen od fandů a jim či Tesle nakloněným novinářům. Tahle firma kouká na auta trochu jinak a moc pěkné věci neobjevila.

Už několikrát jsme se v minulosti zmiňovali o tom, že automobilky pečlivě zkoumají vozy svých konkurentů, aby ty své udělaly co nejlépe. Je to nepochybně kontroverzní praktika, vývoj je ale daleko nejdražší součástí příprav každého nového modelu auta a možnost poučit se z výsledků vývoje jiných vozů obvykle vede k lepšímu výsledku za nižších nákladů. Pokud tedy jednou nějaký výrobce uvede vůz na trh, musí se smířit s tím, že bude konkurenty detailně zkoumán.

Automobilky tuto „černou práci” někdy dělají samy, však jsme psali třeba o Porsche 911 GT3 koupeném Hondou kvůli vývoji NSX. Nezřídka si ale také najímají externí společnosti, aby pro ně ten či onen vůz prozkoumaly. Motivace je hned dvojí - tyto firmy mívají s podobnými rozbory více zkušeností a automobilky se pochopitelně vyhýbají kontroverzím spojeným s přímým nákupem.

Jednou z takových společností je americká firma Munro and Associates, která za dobu své existence rozebrala stovky aut do posledního šroubku a má jedinečnou představu o konstrukčních řešeních aut všeho druhu. A když mluvíme o rozebrání do posledního šroubku, není v tom ani trocha nadsázky - například BMW i3 v minulosti demontovala na 54 tisíc jednotlivých součástek a stvořila zprávu o její mechanické i elektronické konstrukci o rozsahu 23 tisíc stran. Zkoumání aut jde opravdu do neskutečných detailů a řeší třeba i drobné rozdíly v konstrukci výdechů ventilace a rozdílech v nákladech na jejich výrobu. Je to vážně trochu jiný pohled na věc, než si většina z nás vůbec dokáže představit.

Právě této firmě se nyní dostala do rukou Tesla Model 3, kterou něco podobného čeká zřejmě i jinde. Zatím rozebrána nebyla, už povrchní zkoumání vozu ale odhalilo spoustu problémů v konstrukci, o kterých šéf firmy Sandy Munro novináři Johnu McElroyovi řekl, že je v tomto oboru nezaznamenal už několik dekád. Lidi z Tesly tak označuje za „elektronické snoby”, kteří nemají smysl pro kvalitní mechanická řešení a že si nedokáže představit, jak tohle vůbec mohli pustit do prodeje.

Autu vyčítá spoustu věcí, v prvé řadě základní bezpečnostní konstrukci. U elektromobilu je v případě nehody důležitá možnost odpojit přívod elektřiny, na což u Tesly mysleli a vytvořili místa, kde tak můžete učinit přeříznutím jednoho ze dvou kabelů. Problémem je, že jeden je schován pod víkem kufru vpředu a dostat se do něj dá v krizi jen tak, že napojíte dva kabely na externí zdroj energie. To je pro hasiče obtížně realizovatelné.

Druhou možností je přeříznout celý zadní sloupek i s kabelem, háček je ale v tom, že není jasné, kde přesně a návod najdete jen pod víkem zavazadelníku, které se bez elektřiny též neotevře. Podobnou potíží je pak elektronické otevírání dveří - ty přední lze v případě nouze otevřít i mechanicky, jenže ty zadní ne. Pokud tedy nabouráte s cestujícími vzadu a elektronické otevírání dveří nebude funkční, mohou cestující vystoupit buď předem nebo zavazadelníkem. Obojí může být v nesnázích příliš komplikované, zejména pak třeba pro děti, které těžko budou vědět, jak víko zavazadelníku zevnitř otevřít.

Tím pravým problémem jsou ale u Modelu 3 rozličné nedostatky v kvalitě zpracování, které Munro označuje za něco, co viděl naposledy u Kií v 90. letech. Že se mu špatně otevírají dveře poněkud nešikovnou skrytou klikou, nechme stranou, pazvuky vycházející z dveří při jejich zavření už jsou ale trochu jiná věc. Při zkoumání bezrámových oken dveří si pak Munro všiml, že na těsnění poblíž zrcátka je dolepený kus gumy, který našel pouze na jedné straně. Něco při výstupní kontrole zřejmě nefungovalo dost dobře, tak to bylo tímto způsobem „záplatováno”.

Spáry karoserie na některých částech vozu označuje Munro za tak velké, „že byste je mohli vidět i z Marsu” a objevuje také některé nepravidelnosti. Nejpatrnější jsou na víku zavazadelníku, v jehož případě říká - a ukazuje - že na jedné straně by se vám mezi víko a zbytek karoserie vešel tak nehet, na druhé snad i palec. Konstatuje, že něco takového braly automobilky jako přijatelné naposledy v 70. letech.

A zaskočen je i dalšími detaily - víko zavazadelníku se velmi obtížně zavírá, i to je prý neobvyklé. Celkově své dojmy označuje za velké překvapení a v některých případech dodává, že Tesla odvedla „mizernou práci”.

Pochopitelně, fanoušků se toto hodnocení dotklo a Munra označují za zaujatého, tomu ale upřímně řečeno příliš nevěříme. Problémy, o kterých se zmiňuje, ukazuje i na kameru a jsou zkrátka faktem, nikoli výmyslem. Munro jen otevřeně hovoří o tom, co jiní ve svých recenzích přešli a příznivci Teslu omlouvají tím, že to u ní přece není nic nového. Je ale tohle vážně důvod, proč by jí to mělo být prominuto?

Podívejte se na zjištěné nedostatky níže na fotkách či videu a posuďte sami, co si o nich myslíte. Dodejme, že toto jsou problémy, které byly na voze objeveny pouhým povrchním zkoumáním. Jsme zvědavi, co vyplave na povrch, až bude vůz skutečně rozebrán do mrtě a podroben úplnému zkoumání...

Petr Miler