Autoforum

/

Foto: Volvo

Spasitel? Tak se rád tvářil, vyklubal se z něj ale spíš ničitel. Automobilový svět je specifické místo, kterému musíte rozumět do hloubky, abyste pochopili podstatu atraktivity produktů, o které v něm jde. Jim Rowan to nepochopil a skončil.

Ve svém životě se snažím ctít jedno pravidlo - „nekecat” do věcí, kterým nerozumím. A mám pocit, že to je ctnost, která je v dnešní společnosti stále výjimečnější.

Svět je stále komplikovanějším místem, míra lidského poznání v některých oblastech roste geometrickou řadou a pro běžného smrtelníka je náročné pořádně se zorientovat byť v jediné z nich. Chování lidí ale jako by šlo úplně opačným směrem - každý je dnes expertem na všechno a na základě jednoho zhlédnutého videa a dvou přečtených článků na internetu rozdává rozumy na všechny strany.

Osobně nevím nic podstatného třeba o vakcínách, a tak se nebudu zapojovat do debat na toto téma, nemám k němu co říct. A pokud už se jím musím zabývat kvůli sobě samému, vyslechnu si pár lidí, kteří ve mě vzbudili důvěru svou erudicí, předchozími zkušenostmi a logikou argumentace a podniknu to nejlepší možné kvalifikované rozhodnutí, kterého jsem schopen. Takových oblastí je milion a dál to v nich už asi nedotáhnu.

Existuje ovšem pár oborů, ve kterých se cítím být doma. A auta patří mezi ně, to samé mohu říci o kolezích. Nikdo z nás o automobilech nezačal psát proto, že jsme si chtěli něco „naškrábat” a „auťáky” nám přišly prima. Auta jsou náš život, hrabeme se v nich dekády, kupujeme je dekády, jezdíme v nich dekády. Dosáhli jsme určitého relevantního vzdělání, pro většinu z nás se staly součástí profesních poslání i v jiných rovinách, podíleli jsme se nebo podíleli na jejich vývoji v softwarové i „hardwarové” rovině, zabýváme se jimi obchodně či marketingově, umíme toho pořád spoustu opravit. A v neposlední řadě se neobyčejně intenzivně pohybujeme v celém automobilovém prostředí - bavíme se s vývojáři i manažery automobilek, jsme součástí řady automobilových komunit. Není toho málo a trvá to desítky let.

Tím neříkám, že máme patent na rozum - nemáme, nikdo ho nemá, všechny pohledy na cokoli jsou jen kvalifikované názory. Ale obsáhli jsme toho spoustu a když o něčem mluvíme, reflektuje to vše zmíněné, nejsou to výstřely od boku. Proto jsme také citliví na vyjádření některých lidí, kteří do tohoto oboru vlétnou, od boku střílet začnou a z pozice své autority odmítají kritické pohledy na adresu svých vlastních vyjádření. Jak to pak může dopadnout, nejnověji předvedl Jim Rowan, donedávna šéf Volva, kterého automobilka o uplynulém víkendu prakticky na hodinu vyhodila.

Označili jsme ho za zmateného, v minulosti se opakovaně vysmáli jeho nešťastným krokům a mysleli jsme si, že už ho budeme moci nechat být. Kolegové z Autocaru ale na počest jeho vyhazovu - v podstatě bez přehánění - publikovali poslední rozhovor, který jim ještě v pozici generálního ředitele Volvo Cars poskytl. A ten nechat být nemůžeme.

Pokud vládnete angličtinou, přečtěte si ho celý, je (na Autocar neobvykle) přístupný bez nutnosti úhrady předplatného. Dokonale totiž ukazuje, jak totálně mimo byl v podstatě proto, že o autech neví vůbec nic. Přišel jako bývalý šéf BlackBerry a Dysonu a nestyděl se za to. „I'm not an automotive guy,” říká v rozhovoru hrdě, v tomto případě snad nemusíme překládat. Sám se řadil mezi „tech guys”, technologické týpky, kteří se soustředí na docela jiné aspekty produktu. A právě v tom tkví podstata celého jeho selhání.

Jak rozhovor ukazuje, Rowan v podstatě ani nebyl tak posedlý elektromobilitou, jak se z jeho předchozích vyjádření mohlo zdát, v podstatě to pro něj nebylo téma. Elektrický pohon bral jako danost, jako věc, která je prostě hotová, vyřízená, pro něj v podstatě nezajímavá. Volvo prostě mělo být elektrické jako všichni a všechno a chleba se měl lámat na něčem jiném. „Pocházím z technologického sektoru a jsem naprosto ohromen množstvím lidí, kteří stále mluví o elektrifikaci, jako by to byla velká věc,” říká mimo jiné v rozhovoru - pro něj už to žádné téma nebylo. A to byl vlastně základ jeho kompletně špatného přístupu k věci.

Rowan měl pocit, že v automobilovém světě vyhraje ten, kdo včas začne s automobilkou zacházet jako s technologickou, nikoli automobilovou firmou. Samotná technika aut pro něj proto byla druhotná, soustředil se na softwarový vývoj a vše, co s ním souvisí. Tomu bych měl jako člověk zabývající se profesně primárně software rozumět, ale není tomu tak. I když mohu tleskat některým jeho novátorským přístupům v oblasti softwarové architektury auta, která by dala Volvům spoustu nových možností, usnadnila řešení řady problémů i pozdější vývoj nových vozů, nikdy neměl připustit, aby se z toho stala podstata „jeho” aut. Jenže přesně to udělal.

V rozhovoru v zásadě říká, že opouští snahu stavět image Volva na jeho „mechanických” vlastnostech a místo toho bude vše stavět okolo technologických předností. „To je směr, kterým se průmysl ubírá,” říká v rozhovoru. A víte co? Možná má pravdu, ale kdo s tím dosud byl úspěšný? Pomineme-li Teslu (o které to ale také dokonale neplatí, je to pořád jen jedna z významných vlastností, ne nutně základní stavební kamen), pak máme pocit, že nikdo. V podstatě to, co dělal Rowan, kdysi zkoušel udělat s VW Herbert Diess. Jak dopadl, víme všichni.

Zpět k ex-šéfovi Volva, jehož analogie jsou mimořádně tristní: „Bývám ohromen mnoha našimi konkurenty, kteří stále chtějí prosazovat spalovací motory. To je skvělé. Vydělávají na tom spoustu peněz, ale uniká jim podstata,” začal svou klíčovou stať a pokračoval: „Pocházím z průmyslu chytrých telefonů. Byl jsem týpek z BlackBerry. Byli tam kluci z Nokie, kluci z Ericssonu. Byli tam kluci ze Siemensu. Philips vyráběl telefony, Alcatel. Žádný z nich už neexistuje, protože jsme si všichni mysleli, že podstatou je radiofrekvenční obvod. Tedy - jak dobré je vaše připojení?”

„Bylo to ve skutečnosti o softwaru. Bylo to o vybudování ekosystému, který z telefonu udělal mnohem víc než jen telefon - a to jim chybělo. Dva z těch, kteří na to přišli, Apple a Google, jsou společnosti s hodnotou v řádu bilionů dolarů, ostatní už neexistují,” uvedl dále. Zní to chytře, až na to, že to vůbec nesedí. Vůbec nesedí.

Automobilový svět je v tomto úplně jiný, auto prostě není mobil a vice versa. Rowan má nepochybně pravdu v tom, že skoro nikdo si nekoupí mobil, se kterým nic nejde dělat, jen proto, že je robustní, dlouho vydrží a hezky chytá signál. Tím zaujmete možná dvě procenta trhu, ostatní chtějí koukat na „instáč”, vyplňovat si kalorické tabulky, šmejdit po webu, s pomocí aplikací zkoumat, jestli jejich kytka je dost zalitá nebo si ve Faceappu ubírat roky na fotkách do seznamky. To je vám pak v podstatě šumák, jestli telefon vydrží tři hodiny nebo čtyři, chytá 80 nebo 90 procent wifiny a displej má 5 nebo 6 miliard pixelů - stačí, že to funguje dost dobře. U aut je to přesně naopak.

Skoro nikdo si nekoupí auto, se kterým se nedá pořádně jezdit, jen proto, že vám promítne na strop Disney Channel a posvítí na cestu kuželem světla ve tvaru pulzujícího kosočtverce. Mobily už skutečně nejsou o radiofrekvenčním obvodu, na tom se chleba neláme, ale auta ano. Podstatou aut je někoho někam odvézt a neplatí, že by to všechna dělala dost dobře bez ohledu na technické řešení. Zrovna elektřina vs. vnitřní spalování tu chleba láme - spalovací vozy dělají tohle o tolik lépe a spolehlivěji, že to nemůžete přeskočit a zaplácnout lepším ovládáním funkcí přes mobil. Nejsou v tu chvíli důležité.

Auto musí v prvé řadě jezdit a fakt, že Rowan není „automotive guy”, mu znemožnil to včas pochopit. Podstata atraktivity auta je v jeho ježdění, na které ona softwarová část má relativně malý vliv. A spoustě lidí je totálně ukradená. Stačí s nimi mluvit a pochopíte následující tvrzení: Zrušte regulace EU, začněte zítra prodávat Škodu Octavia I 1,9 TDI z počátku produkce v naprosto nezměněné podobě, jejíž softwarovým vrcholem byl ukazatel průměrné spotřeby, a za adekvátní cenu asi tak 100 tisíc korun si ji koupí statisíce lidí hned ten den. Proč? Protože velmi dobře dělá to, co má auto dělat především - jezdí. A bude to dělat dalších 20 let stejně levně. Troufneme si říci, že většina lidí nepotřebuje navíc nic, slušné rádio pobyt za volantem zpestří dost a na všechno ostatní máte onen mobil. Ani s koupí Octavie I nerezignujete na modernu, jen ji prostě nemáte v onom autě.

Jistě, existují náročnější lidé, zákazníci Volva mohou patřit mezi ně. Ale i když si někdo potrpí na promítání Disney Channelu na stropě a světlech blikajících do rytmu Eye of the Tiger, pořád ho nepřestane zajímat podstata auta - tedy to, jak nebo za kolik jezdí. Na tom je třeba stavět a auta - zejména ta spalovací a elektrická - to odlišuje tak moc, že to prostě nejde pominout. Pokud to někdo jako zákazník přejde, dříve nebo později zjistí, že to neměl dělat. A když to někdo přejde jako manažer automobilky, zjistí totéž. Rowan se o tom přesvědčil před pár dny.

Jsme naprosto přesvědčeni, že toto nepochopení je možné jen ze strany někoho, do začne „kecat” do věcí, kterým nerozumí. Rowan si sice byl vědom toho, že autům nerozumí, ale „kecal” stejně. A podle toho dopadl.

V rozhovoru říká, že je ohromen tím, jak funguje iPhone, pochopitelně hlavně softwarově. „Pokud to dokážeme napodobit v autě, myslím, že je to vítězná kombinace,” řekl k tomu také. Ale není, prostě není a jeho sny o přeskočení veškerého toho podle něj zbytného hardwarového vývoje aut, kdy je vůz posuzován podle toho, jak se chová v zatáčkách ve 120 km/h, jak jemně se projevuje jeho motor, jak hladce funguje podvozek apod. (to jsou v kostce jeho slova) a nahrazení toho všeho nějakou generickou elektrickou technikou, kterou zastře softwarová stránka věci, vyletěly komínem.

Nechceme říci, že Jim Rowan je hloupý člověk, zjevně není. Spousta věcí, které říká, mají hlavu a patu. Ale bohužel o autech neví nic a na to dojel. V rozhovoru také říká, že celý automobilový sektor zasáhla „darwinovská událost” a do roka dvou část automobilek resp. automobilových značek prostě padne. A zmizí, nebude ani nikým koupena, protože celý obor se zmenší. V tom může mít, obáváme se, pravdu. Stane se to ale z úplně opačných důvodů. než si myslel. A Volvo má štěstí, že on v této éře už nebude u jeho vesla, neboť by se mohlo stát jednou z takových značek. Jako první totiž padnou ti, kteří přestali chápat, že auto je v prvé řadě auto, takhle prosté to je.

Zdroje: Autocar, Autoforum.cz

Petr Miler