Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Štědré dotace elektroaut v Norsku dosáhly limitu, na tamních silnicích je 50 tisíc elektromobilů o roky dříve, než mělo být. Do budoucna se podpora změní.

Elektroauta mají na volném automobilovém trhu, který ale aby na světě člověk pohledal, oproti konvenčním autům hromadu nevýhod. Mezi ty hlavní patří velmi omezený dojezd na jedno doplnění energie a s tím související fakt, že tu energii nelze doplnit úplně všude a trvá to dost dlouho.

Pokud však zájemcům o elektrická auta nabídnete dostatečně velké dotace, slevy a další výhody, budou si je kupovat, zejména pokud na všechna ostatní auta uvalíte tak vysoké penalizace, že si je mohou dovolit jen ti nejbohatší z nejbohatších. Nemluvíme nyní o Francii, ale o Norsku, zemi, kde jsou daně při pořízení nového konvenčního auta, zejména pokud je pod kapotou něco aspoň trochu silného, tak vysoké, že mohou dosáhnout 100 % i více původní ceny auta.

Elektromobily tam nicméně mají ohromné výhody, a to i kromě toho, že neplatíte daně z emisí různých plynů, kterým se u konvenčního auta a ani hybridu nevyhnete. Neplatíte ani daň z přidané hodnoty, neplatíte mýtné, parkování je zdarma, dobíjení na řadě míst také. A můžete využívat pruhy pro autobusy či auta s více než jednou osobou na palubě.

I proto je tak v Norsku velmi oblíbená Tesla Model S, protože je schopná nabídnout až 700 koní a zrychlení na stovku za 3,2 vteřiny, něco, za co byste třeba v Chargeru SRT Hellcat dle norských pravidel zaplatili tak vysoké daně, že byste ty Tesly pořídili dvě. A právě proto se také v této severské zemi už před více než rokem začaly elektromobily „přemnožovat”, bylo jich tam prostě příliš na to, aby takovéto dotace a další podpory byly udržitelné.

Podle původních záměrů má podpora prodeje elektroaut v současné formě skončit nebo se má výrazně změnit ve chvíli, kdy bude na norských silnicích v absolutním počtu 50 tisíc elektromobilů anebo v roce 2017. Do roku 2017 ještě chybí dva roky, jenže elektroauto s pořadovým číslem 50 tisíc bylo registrováno v pondělí 20. dubna. Dostalo registrační značku EL 60000; EL jako elektromobil a 60000 jako pořadové číslo, protože první elektroauto dostalo údajně značku EL 10000.

Během května tohoto roku má norská vláda projednávat rozpočet na příští rok a téměř jistě budou součástí jednání i výhody majitelů elektroaut. Peníze na tyto výhody totiž plynou ze státního rozpočtu a bylo zjištěno, že za současného stavu stojí Norsko elektromobily ohromující 3 - 4 miliardy norských korun, tedy asi 9,5 - 12,7 miliardy korun českých. Každý rok.

Norsko takovéto podpory elektroautům zavedlo v roce 2012 a mělo velmi ambiciózní cíl, a to, aby v roce 2020 bylo 90 % všech nově prodaných aut elektrických nebo plug-in-hybridních. Cílem je samozřejmě ekologie. Nelze však příliš argumentovat tím, že s nárůstem počtu elektromobilů mají víc práce tepelné elektrárny, takže se pokles emisí z dopravy vynuluje, protože Norsko vyrábí téměř 100 % své elektřiny vodou, tedy hydroelektrárnami.

Norové jsou tedy zhruba za třetinou stanoveného časového období a nedá se říci, že by nebyli na slibné cestě - v březnu tohoto roku se v Norsku prodalo 14 159 nových osobních aut a z toho bylo 3 391 elektromobilů s bateriemi - 1 140 z nich byly Tesly Model S - a 357 plug-in hybridů. To jest, auta připojitelná do zásuvky tvořila 26,5 % všech prodejů nových vozů.

Pochopitelně si však tyhle úspěchy nevydobyly elektromobily samy od sebe, ale dost jim pomohly ony podpory. To znamená, že v případě, že by se měly výhody nějak rapidně ztenčit, s dost velkou pravděpodobností by zájem výrazně poklesl. Takový názor má i socialista Amid Raja. „Lidé přestanou kupovat Nissan Leaf, pokud oproti dnešku zdraží o 50 %,” říká. Doplňme, že podle norského webu Nissanu je cena Leafu zhruba 230 tisíc norských korun, tj. 730 tisíc korun českých - a stejně stojí Nissan Pulsar.

Kromě Raji také proti změnám v podporách elektromobilů hovoří Heikki Holmås z oblasti životního prostředí a dopravy. „Norsko musí implementovat elektromobilní revoluci, ne zatáhnout ruční brzdu před půlkou cesty,” uvádí. Benefity musí být zachovány, „aby bylo pořád levnější vybrat si ve stejné třídě elektromobil místo auta na fosilní paliva.” Linda Hofstad Helleland, šéfka parlamentního výboru pro dopravu, chce daňové výhody zachovat, ale měnila by ostatní výhody, tedy parkování, mýto či nabíjení zdarma a používání pruhů pro autobusy. Podobný postup je i návrhem Amida Raji.

Není nicméně pravděpodobné, že by podpory elektrických aut zůstaly ve stávající formě. Siv Jensen, ministryně financí, která přišla s oněmi 3 - 4 miliardami norských korun, vloni také nabídla snížení daní na konvenční auta v celkové výši 1,35 miliardy norských korun (téměř 4,3 miliardy českých korun). Například mluvčí pro fiskální politiku strany Postup (Progress) Gjermund Hagesæter, mimo jiné majitel Tesly Model S, říká, že znovuzavedení DPH na elektromobily by státnímu rozpočtu prospělo.

Uvedl také, že budoucnost elektromobilů v Norsku není jasná, ale nějaké výhody určitě zůstanou. To samozřejmě z hlediska volného trhu zdaleka není ideální, vláda se v podstatě snaží ovlivňovat, co lidé dělají se svými vydělanými a zdaněnými penězi, a bohužel se jí to daří, protože jsou její snahy extrémně silné, nejsilnější na celém světy. Takovéto extrémy však jsou očividně dvojsečné a právě proto by si ostatní země mohly z Norska vzít ponaučení, ale ne jak dostat lidi do elektromobilů, nýbrž jaké taková snaha může působit potíže...

Zdroje: Reuters

Marek Bednář