Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nejvyšší představitelé německé vlády v uplynulých dnech potvrdili svou oddanost elektrické mobilitě. Zatím neplněné plány splní, zřejmě za každou cenu.

Záměr Německa dostat do roku 2020 na tamní silnice milion elektromobilů není ničím novým. Spolková vláda jej vzala za svůj už 19. srpna 2009 v rámci tzv. Nationalen Entwicklungsplan Elektromobilität (Národní program rozvoje elektromobility, tzv. NEPE) a i my jsme se nad ním párkrát pozastavovali. Už v minulých letech totiž se jeho naplnění jevilo nemožným - prodeje elektromobilů byly minimální a zbývající čas pro jeho naplnění se krátil.

Například za loňský rok se u našich západních sousedů prodaly necelé 3 tisíce elektromobilů a situace v předchozích letech nebyla podstatně odlišná. Uvážíme-li, že německý trh loni spolkl přes 3 miliony nových vozů, pak je stav ve Spolkové republice prakticky stejný jako z celosvětového hlediska - prodej vozů s elektrickým pohonem nedosahuje podílu ani jednoho promile na trhu. Pokud by Německo mělo být tou zemí, kde elektromobily konečně prorazí (jinak si tak vysoké zastoupení těchto aut v prodejích v tak krátkém časovém horizontu nelze vykládat), měl by být vývoj docela odlišný. Žádný zlom ve vývoji nenaznačuje ani letošek - například v lednu se v Německu prodalo 362 elektromobilů, v dubnu 476.

Je třeba si uvědomit, že do doby plánovaného naplnění tohoto cíle zbývá pouze 7 let a v německých registrech bylo ke konci loňského přihlášeno jen necelých 7 500 „bezemisních” vozů. Pokud by vše mělo probíhat lineárně, znamená to kolem 150 tisíc prodaných elektromobilů ročně - dnes se na celém světě prodávají pouze desítky tisíc stoprocentních elektromobilů za rok a Německo by potřebovalo asi trojnásobek celosvětových prodejů jen ve své vlastní zemi. Pokud němečtí politici doufají, „že se to zlomí” a elektřinou poháněné vozy zažijí koncem dekády obrovský boom, pak bychom s dovolením krotili jejich očekávání.

Kdyby snad všechny dnešní problémy elektromobilů (omezená kapacita akumulátorů vzhledem k velikosti a hmotnosti, nízký dojezd, dlouhá doba dobíjení, vysoká pořizovací cena, nejasné provozní náklady z dlouhodobého hlediska) měly být vyřešeny v hodně krátkém časovém horizontu, může k tomu dojít třeba za pět let, rozhodně ne za rok nebo za dva. To ale není jediný faktor, i za tohoto stavu by trvalo ještě delší dobu, než by si takové novum získalo dostatečnou důvěru spotřebitelů. Představa, že někdo vyrobí použitelný elektromobil a milion Němců do něj rázem skočí jak Šemík z Vyšehradu je zcela lichá. Pokud jim to ovšem někdo nepřikáže...

Za takového stavu bychom předpokládali, že němečtí politici řeknou: „Pardon, byl to omyl, není to reálné,” ale nic takového se nestalo. Německá kancléřka Angela Merkelová, která má k elektrickým autům zdánlivě chladný vztah, totiž na konferenci o elektromobilitě v Berlíně pořádané vládou potvrdila původní záměr z roku 2009. Hodlá jej prosadit „navzdory slabému zájmu ze strany spotřebitelů”. To nám zní poněkud děsivě. Navíc je třeba dodat, že jí nehrají do karet ani jiné okolnosti - například německý autoklub ADAC zveřejnil průzkum, podle nějž se s přibývajícím časem staví Němci k elektromobilů skeptičtěji než prve. Jejich vývoj je tedy očividně neuspokojuje, neboť jsou stále méně ochotni smířit se s limity těchto vozů, zejména pak omezeným dojezdem a dlouhou dobou dobíjení.

Racionalitu nenajdeme ani u kolegů Angely M. - ministr dopravy Peter Ramsauer a ministr hospodářství Philipp Rösler se včera též přidali k záměru tento cíl dodržet. Pokud by snad někdo čekal více smyslu pro realitu u automobilek, pak je znovu na omylu. Šéf německého svazu automobilového průmyslu (VDA) Matthias Wissmann k celé věci řekl doslova: „Jízda na elektřinu již není vize, je to realita. Na našich silnicích jsou již tisíce těchto vozů a ke konci příštího roku dostanou německé automobilky do prodeje minimálně 16 sériově vyráběných elektrických vozů." Dodal přitom, že místní průmysl hodlá během příštích čtyř let utratit za vývoj elektromobilů cca 12 miliard Eur, tedy asi 313 miliard korun.

Je tedy zřejmé, že ať už tenhle experiment dopadne jakkoli, zaplatíme za něj všichni. Němci i my v ceně jiných aut (neboť prodeje pár tisíc elektromobilů za rok asi stovky miliard nevynesou...), sami Němci pak na dotacích automobilkám. Ačkoli na straně poptávky nejsou elektrické vozy dotovány, na straně nabídky ano - už v roce 2009 bylo na vývoj technologií pro elektromobily vyčleněno na 500 milionů Eur pro následující dva roky, další stovky milionů Eur byly do tohoto programu napumpovány v předchozích dvou letech.

Navíc je otázkou, co je vlastně cílem. Politici se pochopitelně ohánějí ekologií a emisemi CO2, ale změní v tomto ohledu něco případný boom elektromobilů? Zmíněný NEPE (mimochodem, svého času jej prezentoval coby ministr životního prostředí Sigmar Gabriel, který dnes vede SPD i s cílem zrušit neomezenou rychlost na dálnicích) počítá s tím, že v roce 2030 bude v Německu v provozu přes 5 milionů automobilů na elektřinu a do roku 2050 se většina obejde bez fosilních paliv. Dnes ale Německo téměř dvě třetiny elektřiny vyrábí z uhlí a plán zcela eliminovat dosavadní zastoupení jádra (cca jedna čtvrtina) tento stav těžko změní. Nahrazovat jádro tzv. obnovitelnými zdroji se daří naplňovat podobně jako ten se zastoupením elektromobilů na trhu...

Nebylo by na čase dosavadní strategii přehodnotit místo toho, aby se dotyční po čtyřech letech neúspěchů jen poplácali po ramenou a řekli si, že to za zbývajících sedm let stejně zvládnou?

Zdroj: Reuters

Petr Miler