Autoforum

/

Foto: Steinbeck Automobile, publikováno se souhlasem

Tahle auta v dokonalých stavech prakticky vymřela, jinak se to nedá říci. I když jich byly vyrobeny miliony a jde už o velmi moderní vozy, naprostá většina z nich byla zkrátka odjeta. Tohle ne a v prodeji je to naprostá rarita, přesto nestojí nijak závratné peníze.

Pro fanoušky BMW řady 3 nebyla generace E90 dlouho ničím atraktivním. Ani trochu. Po ikonické E46 představovala ústupek téměř ve všech směrech, zejména pak co do kvality provedení a kvality jízdy. Za její éry se v komunitě nadšenců čekalo na to, co lepšího přijde po ní, nic takového ale už nikdy nedorazilo. A tak se z dnešního pohledu jeví é-devadesátka úplně jinak.

Zvlášť optikou dnešní nabídky značky to bylo ještě pravověrné BMW s jasnou převahou šestiválcových motorů v nabídce, obvykle se zadním pohonem a ručním řazením k dispozici téměř k jakékoli verzi. Po é-čtyřicetšestce ale zůstala v nabídce mnichovské značky taková prázdnota, že E90 prostě zůstávala mimo pozornost nadšenců - nebylo to tak komplexně promyšlené, kvalitní ani designově nadčasové auto. Dnes ale představuje přinejmenším poslední šanci mít v řadě 3 motor R6 bez turba, což pro řadu lidí bude neodolatelný magnet.

Není to jediný důvod, proč ho chtít. V provedení před faceliftem je to už dostatečně moderní auto na to, aby bylo rychlé, spolehlivé a dostatečně vybavené, ale ještě ne „příliš moderní” na to, aby řidiči do jeho práce více mluvila, než aby ho poslouchala. Chcete-li bavorák ještě s hydraulickým posilovačem řízení, je to poslední šance, už s faceliftem é-devadesátky přišly pro nadšence nežádoucí elektrické posilovače. A to berte jen jako symbol, celé auto se s faceliftem z řidičského pohledu změnilo k horšímu.

Důvody zatoužit se tedy dnes najdou, problém tkví jen v tom, že už se dost přes 10 let nevyrábí, takže spolehnout se musíte na trh ojetých vozů. Takovou M3 E92 pořád ještě koupíte pěknou relativně snadno (relativně prosím podtrhnout, prostě se skoro kdykoli najde pár jednotek hezkých kusů někde v Evropě), jenže stojí spoustu a stále více peněz - bez milionu a půl v kapse na málo jetý exemplář bez hromady skrytých problémů raději ani nepomýšlejte. Skromnější nadšenec si ovšem vystačí i s méně talentovanými alternativami, jenže ty už se v dokonalém stavu nevídají léta. Níže ale jednu takovou máte. Sice to není úplně ideální benzinový třílitr, ale šestiválec to je. A fakt, že nemá ruční řazení, tu není jen pro zlost.

Je to tmavě šedý sedan 325i, o kterém bychom řekli, že zestárl do krásy. Dobře, nádherné auto to pořád není, v záplavě kýčovitosti moderních designů ale vypadají najednou i Banglovy linie docela střídmě a vkusně. Podstatné je tu ale něco úplně jiného - stav. Je prý dokonalý, za což vůz vděčí hlavně tomu, že od své první registrace v roce 2006 najel pouhých 29 tisíc km v rukou jediného majitele. Ten se o svůj vůz dobře staral a garážoval ho. Auto tak vypadá prakticky bezchybně a má pečlivě vedenou servisní historii.

Vozu na pohled skutečně není mnoho co vytknout. Raději bychom vám nabídli hezčí a i technicky zajímavější provedení s paketem M, ale u takových ojetin se člověk musí smířit s tím, co je. Navíc jde o ne úplně nuzně vybavený kousek s pár věcmi, za které se v této době v Mnichově připlácelo - xenonová světla, automatická klimatizace, vyhřívaná sedadla, kožené čalounění... A podívejte se na to obložení palubky. Označím to za ohavné, světlé „dřevíčko” tmavým interiérům aut snad nikdy neslušelo, ale v polovině první dekády nového milénia bylo docela „in” a kupec tohoto vozu po něm sáhl. Dnes z něj půjdete do kolen, ať už v dobrém či zlém.

Označení 325i říká, že pod kapotou je řadový šestiválec o objemu 2,5 litru, který dává 218 koní. Není to tedy kdovíjaký silák a automat je pro zlost, ale vše je relativní. Dlouhé převody manuálního šestikvaltu (už tehdy i u BMW, skutečně) v této verzi trojky E90 (330i už je neměla) byly tak pro zlost, že automat s normálním zpřevodováním přijmete snáz, motor paradoxně nezabíjí. A za ním je tak jako tak řadová šestka se vší svou noblesou. Pro běžný provoz, klidnější víkendové ježdění po okreskách i rychlé svezení po dálnici naprosto postačí.

Dobrou zprávou se zdá být i cena. K mání je za 19 900 Eur není nic, dnes asi 500 tisíc Kč, ale podívejte se, co si za ně koupíte jiného. Tady můžete mít vzácnost svého druhu, poslední bavorák s atmosférickou R6 ve stavu ročního auta (tak to alespoň prezentuje prodávající). Za takovou sumu pořád nekoupíte ani základní čtyřválcovou Fabii, dostanete pořád jen tříválcový výsměch s objemem 1,0 litru, míň jak poloviční motor. Nemusí to být nezajímavá koupě, taková auta už asi nikdy nebudou, natož pak za 500 tisíc.

Zdroj: Steinbeck Automobile@Mobile.de

Petr Miler