Home > Rubriky a sekce > Zajímavosti > Článek
Jak Škoda testovala výdrž Kodiaqu? Podívejte se, „ujela” i 150 tkm za 5 dnů
19.9.2016 | Petr Prokopec | Přidat příspěvek
Má-li nový model odolat zacházení i velmi necitlivých či velmi náročných zákazníků, musí je na to automobilka připravit. I Škoda má své postupy.
Jednou z největších novinek letošního pařížského autosalonu je bezesporu Škoda Kodiaq. A to nikoliv jen pro mladoboleslavskou automobilku či Českou republiku, až sedmimístné české SUV může zamíchat kartami v rámci celého, dnes tk sledovaného segmentu segmentu. Jakkoliv se totiž můžete k jeho příchodu stavět negativně, především v zemích západní Evropy bude kombinace relativně nízké ceny a nabízené hodnoty jedním ze zásadních trumfů. Vše pak okoření design Jozefa Kabaně, který rozhodně nemůžeme nazvat nudným.
Je přitom třeba dodat, že Kodiaq již bude oslovovat poněkud náročnější publikum než většina ostatních modelů Škody, neboť jeho základní cena by se měla pochybovat mezi 630 a 660 tisíci Kč, za které nedostane zrovna výbavou nabušený vůz s výkonným motorem. Mladoboleslavská automobilka tak musí nabídnout velmi přesvědčivý vůz, a to nejen z hlediska jeho „krátkdobových kvalit”. Aktuálně nás tak nechala nahlédnout pod pokličku vývoje směřujícího k co největší výdrži, odolnosti, trvanlivosti (jak chcete) vozu a nejsou to nezajímavé informace a záběry. Pojďme si celý proces projít v pěti bodech.
1. Virtuální testování
Jak jsme si podrobně popisovali v článku o smutném konci drahého větrného tunelu Ferrari, stále větší roli při vývoji aut dnes hrají simulace. Jsou nejen levnější, ale i přesnější než fyzické modelování té či oné části vozu a pro běžného smrtelníka bude až obtížně pochopitelné, co vše je dnes možné simulovat. Mluvili jsme o aerodynamice, to samé platí o akustice či pasivní bezpečnosti. Škoda pochopitelně nemůže být pozadu, a tak i vývoj Kodiaqu odstartoval ještě dlouho předtím, než byly postaveny první reálné prototypy.
„Inženýři vypočítávají například tuhost karoserie, akustický komfort celého vozu nebo deformační vlastnosti vozu při různých scénářích nehod - a mnoho dalších takzvaných zátěžových stavů,“ říká k tématu Jiří Dytrych, vedoucí produktové řady Compact. Přitom dodává, že „požadavky na organizaci a IT jsou enormní, protože množství informací a dat a jejich komplexnost jsou obrovské. Potřebný „čistý“ výpočetní výkon je také nesmírný. Kdyby například všechny simulace měly proběhnout na normálním PC, trval by výpočet déle než 5 000 let,“ dodává Dytrych.
Škoda konkrétně ukázala obrázky z „virtuálních crash testů” - skutečně. I tady byly schopnosti vozu prověřovány dávno před tím, než byl zničen první kus o reálnou překážku.
2. Ověřování tepelné odolnosti v klimatické komoře
Je evidentní, že virtuální testy dnes hrají při vývoji aut ohromnou roli, která bude stále větší. Jaguar výhledově počítá s tím, že „na počítačích” odbude i prototypovou fázi a půjde z virtuálního světa do skutečné výroby. Tak daleko ale Britové nejsou a Škoda též ne - opomenuty tak nemohly být ani reálné testy a část z nich se pochopitelně odbude v „laboratořích”.
Pozoruhodné jsou testy odolnosti jednotlivých komponentů vůči rozličným teplotám, a to v klimatické komoře. „Jde o to zjistit, jak se materiály chovají. Jak moc se roztahují při horku, jak se smršťují v chladu. V klimatické komoře testuje Škoda celkově tisíce hodin,“ vysvětluje princip zmiňované komory Petr Kraus, vedoucí oddělení bezpečnosti vozů. Dle něj je přitom důležité ověřit, jak se chovají komponenty složené z několika dílů a především několika materiálů. Každý se totiž chová v teple či chladu jinak, což může kupříkladu rozšířit spáry mezi nimi. „A to může být i nebezpečné,“ dodává Kraus.
Rozsahy teplot jsou pochopitelně extrémní a počítají s veškerými klimatickými podmínkami, které v odbytištích Škody mohou reálně nastat. To je dnes prakticky celý vůz, každý plast tak musí snést vše od mínus desítek do plus desítek stupňů Celsia. A když nesnese, musí vývojáři zpátky k rýsovacím prknům.
3. Testy v reálném provozu
Pochopitelně, virtuální příprava i praktické laboratorní texty jsou přínosná věc, spoustu informací o autě ale poví až kontakt se skutečnými silnicemi či náročnými testovacími polygony. Prototypy Škody Kodiaq tak dosud najely přes dva miliony testovacích kilometrů po celém světě, aby byly připraveny na skutečný provoz.
Vladimír Banýr, vedoucí zkoušek celého vozu, uvádí, že Škoda si musí být jista tím, že SUV funguje kdykoliv. Tedy „při slunečním svitu, dešti, sněhu, na hladkých a zledovatělých silnicích, v zemích se špatnými silnicemi s prašným povrchem, často také v terénu - a samozřejmě také na každé normální silnici.“
Značka se tak pohybovala po všech kontinentech a hledala nejextrémnější podmínky. Vozy tak prošly mrazem pod -30 stupňů Celsia, stejně jako horkem přesahujícím 40 stupňů Celsia. Kromě toho se Kodiaq podíval také do testovacího areálu Ehra-Lessien, jenž se rozkládá na 11 milionech metrů čtverečných. „I když to není čistokrevný offroad, od začátku jsme zkoušeli a vylepšovali jeho schopnosti v terénu,“ dodává Dytrych. „Na okruhu Ehra-Lessien jsou k tomu také ideální podmínky, úseky se stoupáním a klesáním mají sklon od 5 do 32 %.“ Tato místa už jsme viděli na záběrech z náročných testů Octavie.
4. Simulace dlouhodobého užívání v krátkém čase
Nedávno jsme v článku o podobných testech Audi zmiňovali, že jen takto testovat nestačí. Automobilka může vůz v jeho více či méně konečně podobně testovat měsíce maximálně rok, v rukou zákazníků ale musí fungovat třeba dekádu, během níž najedou půl milionu kilometrů. Nebo i více. To s jedním vozem za rok není možné stihnout, ne v celé nezbytné pestrosti využití, a tak je nutné najít cestu, jak vysokou kilometráž simulovat.
Celková odolnost je tak zkoušena na hydropulzním zařízení, kde jsou na karoserii přenášeny různé síly. „Náš simulátor vozovky je 16kanálový. To znamená, že jsme schopni připojit čtyři různé vstupy na jedno kolo, síly ve třech různých směrech a brzdný moment,“ vysvětluje Jan Novák, vedoucí dlouhodobých zkoušek technického vývoje. „Tak vytváříme ‚stresové situace’ pro kompletní vůz - ještě tvrdší než by vůbec mohly být na silnici.“ Extrémní zkouška přitom trvá zhruba 130 hodin, tedy něco přes 5 dnů a zátěž při ní vyvinutá odpovídá 150 000 km v běžném zákaznickém provozu. A nebo 8 000 km ve velmi náročném.
Podstatné přitom je, že ani tyto zkoušky neprobíhají náhodně, ale na základně reálných testovacích jízd a informací, jenž byly získány kupříkladu ve zmiňovaném areálu Ehra-Lessien. Simulátor přitom dokáže replikovat i různé klimatické podmínky, kdy se teploty pohybují od -40 do 80 stupňů Celsia. Při nich pak zároveň probíhají i finální zkoušky, které zaberou zhruba šest týdnů a během nichž se nesmí objevit žádné miniaturní trhliny či praskliny, ani žádné klepavé či skřípavé zvuky. Pokud se tak stane, musí technici značky přijít s řešením a celý proces se rozjede nanovo, jako vždy.
5. Testy výdrže funkčních „nejízdních” komponentů
Auto nejsou jen věci jako motor, převodovka či podvozek, má také spoustu prvků, které jsou užíváním namáhány, ne však samotnou jízdou. I když „ujedete” 150 tisíc km za 5 dnů, dveře při tom neotevřete ani jednou. Nicméně také ty musí být s to odolat létům nastupování a vystupování - nejen ty, ale třeba také okna nebo kapota motoru se musí i po letech otevírat a zavírat bez problémů.
„Můžeme být rádi, že existují roboti,“ dodává Dytrych. „Nebo byste chtěli 100 000krát otevřít a zavřít dveře?“ Vše je přitom prováděno stejnými silami či dle realitě blízkému naprogramovanému vzorci. Jednotlivé fáze navíc neprobíhají postupně, ale často současně, což ve výsledku prý připomíná pečlivě nastudovaný balet.
Tímto je zhruba tři měsíce před náběhem výroby vývoj ukončen. Zbývá pak již jen přejímací jízda členů představenstva a expertních týmů, kteří vše vyhodnotí a vozu vystaví ideálně zelenou. Kodiaq ji podle všeho dostal, a tak by měl vydržet, co od něj Škoda očekává. Jak moc je to pravda, uvidíme snad už brzy při prvních testech a později i na základě vašich zkušeností. Na obojí jsme zvědavi...
Tip: Projděte si všechny novinky pařížského autosalonu 2016.
Diskuze Přidat příspěvek
Bleskovky
- Řidič ukázal záda celé skvadře policejních hlídek na okreskách v až 280 km/h, tolik mu naměřili přímo při honičce
před 11 hodinami - Německý automobilový průmysl zasáhl symbolický krach, tradiční výrobce skončil po 228 letech, 1 500 lidí je bez práce
včera - Expert předělal volant moderního Porsche na otočné sněžítko. Dalo to příšernou práci, přitom taková blbost, co?
23.12.2024
Nové na MotoForum.cz
- Ducati Multistrada V2 a V2 S 2025: nejlehčí ve své kategorii 23.12.2024
- John McPhee 2025 za MasterMac Honda v British Superbike Championship 23.12.2024
- Savadori zůstává další 2 roky u Aprilie 22.12.2024
- Chun Mei Liu pojede i 2025 WorldWCR 21.12.2024
- Startovní listina Red Bull Rookies Cupu 2025 21.12.2024
Nejnovější články
- Mercedes zkusil odhadnout, jak budou vypadat velká města po roce 2040. Obáváme se, že je opět mimo
před 5 hodinami - Honda potichu prodává chytrou pásku, která vám může ušetřit desítky tisíc za opravu auta, zaslouží si víc pozornosti
před 7 hodinami - Prodeje ojetin v Česku jsou nejnižší za posledních 10 let, jsou na dostřel od absolutních historických minim
před 8 hodinami - Němci vybrali nejlevnější ojetiny, které opravdu vydrží, navzdory nízké ceně excelovaly v jejich dlouhodobých testech
před 10 hodinami - Řidič ukázal záda celé skvadře policejních hlídek na okreskách v až 280 km/h, tolik mu naměřili přímo při honičce
před 11 hodinami
Živá témata na fóru
- Onboard videa 12.25. 17:03 - Stepan
- Fiat a vše kolem nich 12.25. 16:33 - pavproch
- Policejni Passaty, Superby a neoznacena merici vozidla #2 12.24. 14:09 - M.Z.
- Politický koutek 12.24. 12:03 - Brus
- Pneu koutek 12.23. 18:43 - řidičBOB
- PF 2022, 2023, 2024. 2025 12.23. 11:54 - Lachende Bestien
- Dálniční známka 2021 i 2022 (přidáno 2023, 2024 atd) 12.23. 11:47 - Lachende Bestien
- BMW Divize 12.22. 14:52 - pavproch