Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Land Rover loni ukončil výrobu modelu, který položil základy existence samotné značky, ač byl stále populární. A jeho nástupce snad nemůže nebýt průšvih.

Nahradit legendu není těžké či náročné, je to nemožné. Ať vymyslíte cokoliv, originálu se to nemůže vyrovnat. Vznikl totiž v neopakovatelné době za neopakovatelných okolností neopakovatelnými způsoby. Nástupce objektivně může být stokrát lepší v milionu ohledů, přesto nemůže vyplnit boty svého předchůdce. Ikony buď zůstanou nebo odejdou, jiná možnost není.

Své o tom ví třeba Chanel, který s parfémem Chanel č. 5 vyrukoval již 5. května 1921. A stále jej má v nabídce. Firma Levi Strauss & Co pak dokonce své slavné džíny 501 začala nabízet již v 90. letech 19. století. Tedy před sto dvaceti lety, přesto se jich ani ona nezbavila. Místo toho stejně jako Chanel rozšířila staví svou nabídku okolo ikony, která sice nadále nemusí být těžištěm z hlediska příjmů, může být ale nadále klíčem k image, o níž si konkurenční značky mohou nechat jen zdát.

My jsme ovšem automobilový web, proto nechme módu stranou a pojďme k automobilovým značkám. Mezi těmi, které výše zmíněné chápou, najdeme třeba Mercedes-Benz. Ten se sice několikráte pokusil nahradit svůj legendární G-Wagen, tedy třídu G vyráběnou již od 1979, nicméně nakonec své snahy vzdal. Nebrání mu to v postupné modernizaci kultovního offroadu, která přinese více efektivity a prostoru a méně hran a kilogramů, i nadále se bude v přeneseném významu jednat o starý milovaný dům, jen s novou fasádou.

Při pohledu na soudobou produkci se jeden může ptát, proč vlastně Mercedes tohoto dinosaura nepohřbí. Odpovědí je, že se třída G stále prodává velice dobře, loni vůbec poprvé ve své historii překonala hranici 20 tisíc prodaných kusů v jediném roce, čímž zaznamenala nejvyšší podej v celé své historii a tohoto modelu se tak aktuální vyrábí více, než kdejakého ikonického auta. Je tedy evidentní, že nedochází k vymírání fanouškovské základny, jak bylo zejména po příchodu milénia předvídáno.

Také o Defender od Land Roveru byl postupem času zájem spíše vyšší, přesto se tato automobilka překvapivě a nutno říci bohužel vydala po jiné cestě. Britská značka loni po dlouhých desetiletích definitivně ukončila výrobu Defenderu. Vedle G-wagenu to byl poslední pravověrný off-road, jehož kořeny sahají dokonce ještě dále do minulosti než u Mercedesu třídy G. Vůbec první exemplář byl představen v červnu 1948. Britská automobilka se tedy po dlouhých osmašedesáti letech zbavila vozu, který jí de facto „udělal“. Právě s Defenderem totiž historie Land Roveru začala a právě s ním je, či spíše byla, spojena.

Proč to Britové udělali, můžeme jen spekulovat. Je třeba uznat, že jsou malou firmou, vedle Mercedesu vlastně jen trpaslíkem. Nemají jeho finanční možnosti a tím musí omezovat své aktivity při vývoji. Také jsme již zmínili, že G-wagen prochází neustálou modernizací, kterou si vynucují jak zákaznické trendy, tak měnící se legislativa. Přesto to všechno ale o Defender nebyl malý zájem, však cifry definující jeho prodeje byly pětimístné a automobilka nemusela prakticky nic, aby je udržela takto vysoké - od vývoje až po marketing. Podle svých slov ale nechce prodávat vůz, kterého bude vyrábět 10 tisíc kusů ročně, ale takový, který má potenciál oslovit za rok 100 a více tisíc lidí.

Britové proto místo Defenderu slíbili nový, prý vůbec nejschopnější Land Rover historie. Fanouškové by si tedy neměli stýskat, měli by novou generaci vyhlížet s mávátky tak jako kdysi pionýři komunistickou delegaci. Jenže U Land Roveru asi zapomněli na to, že příznivci Defenderu nemilují jen kladné stránky vozu, které představuje kupříkladu průchodnost terénem. Milují také veškeré prvky, jenž bychom u jiného vozu vnímali jako negativa - vychýlenou pozici za volantem, vystupující panty a viditelné šrouby, prakticky nulovou elektroniku a vlastně nulový komfort a stejně jako v případě Mercedesu také krabicoidní design. Přesně to jsou přitom důvody, proč právě u těchto lidí nový Defender nebude moci uspět, ať se již Land Rover bude při vývoji snažit sebevíc.

Patrné to bylo již v roce 2011, kdy automobilka na autosalonu ve Frankfurtu představila koncept DC100. Odezva na něj byla natolik negativní, že Land Rover záhy musel sám přijít s prohlášením, že nová generace Defenderu takto vypadat rozhodně nebude. Prý bude stavět na základech originálu, jenže postupně se dozvídáme, že bude napěchován moderními asistenčními systémy, efektivními motory a vše zahalí moderní aerodynamika. Tedy jinými slovy, že nám dodá stejný vůz, jakých již má ve svém portfoliu několik.

Jak jsme zmínili výše, na jednu stranu lze tento krok pochopit. Land Rover musí přemýšlet, kam své peníze investuje. Do budoucna počítá se strategií tří pilířů, kdy jednu rodinu budou tvořit modely Range Roveru zaměřené na luxus. Discovery a veškeré deriváty budou představovat jakýsi prémiový mainstream, zatímco Defender bude mířit na terénní využití. Zákazníci proto nedostanou k dispozici jen jednu verzi jako dosud - byť s několika rozvory - ale hned několik derivátů.

Je třeba se ptát, zda zrovna toto bylo skutečně potřeba. Land Rover mohl klidně setrvat u své třípilířové strategie a Defender nadále ponechat při životě, jen jako jakýsi okraj své nabídky. Nic ho nestál a poplatky za nadlimitní emise CO2 si mohl snadno promítnou do ceny - když někdo chce Defender za miliony, je mu opravdu jedno, jestli bude stát o 100 tisíc více a nebo méně. Zájemce o cokoliv modernějšího by pak uspokojila kupříkladu rozšířená nabídka rodiny Discovery.

Nestalo se tak, Britové se místo toho rozhodli parazitovat na svém vlastním slavném jménu. A máme pocit, že není způsobu, jak by „nový Defender” mohl být něco jiného než průšvih, ať už se jej bude prodávat kolik chce. Ortodoxní fanoušci totiž mezi oslovenými zákazníky budou jen stěží, místo toho nejspíše rozšíří stále početnější základnu příznivců Mercedesu třídy G. A to je něco, čemu se Britové mohli vcelku jednoduše vyhnout...

Zcela novou generaci...

...vycházející z konceptů DC100 si Land Rover klidně mohl ponechat

Inspirace: Autotrader

Petr Prokopec