Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Někteří výrobci říkají, že vozy schopné autonomní jízdy budou k dispozici za pár let či během příští dekády. Nestane se to, ne podle Toyoty a Hyundai.

Vývoj pokročilých technologií v posledních letech dosáhl přímo raketového tempa. Stačí třeba vzpomenout na rok 2000, nedávnou minulost, kdy digitální displej na středové konzoli měla k dispozici jen ta nejmovitější klientela. Dnes můžete vybavit plně digitálním přístrojovým štítem i Škodu Karoq, o obří středové obrazovce ani nemluvě. Není to ale všechno, běžně k mání je dnes i autonomní dálkové parkování či bezpečnostní systémy, jež dokážou předcházet haváriím.

Podle automobilek měl být dalším krokem plnohodnotný autopilot, který třeba Tesla slibuje už pro velmi brzkou budoucnost a další automobilky nebyly o tolik pesimističtější. Nyní ale někteří výrobci začínají couvat. Dle jejich současných předpokladů nepřijdou takové systémy dříve než někdy v závěru příští dekády, a to kdo ví, jestli vůbec. Ve hře je nemalé množství neznámých, jež je třeba vyřešit. Umělá inteligence se musí naučit přemýšlet jako člověk, ačkoliv ten je aktuálně považován za největší slabinu v celém procesu. Zároveň je ale vlastně i tou nejsilnější stránkou, neboť na základě své inteligence a zkušeností dokáže předvídat tisíce věcí, které se mohou stat. Třeba dle řeči těla pozná, zda ten či onen chodec vstoupí nenadále do vozovky.

Je překvapivé, že zpátečku výrobci řadí na veletrhu spotřební elektroniky CES v Las Vegas, kde řada z nich představuje právě nejnovější pokrok v oblasti autonomních systémů. Povětšinou jde ale o koncepty, kterých se v sériové výrobě hned tak nedočkáme. Potvrzuje to kupříkladu šéf výzkumného institutu Toyoty Gill Pratt, který se zabývá právě umělou inteligencí a robotikou. „Byla by chyba říci, že cíl je na dohled. Věci se sice mění velmi rychle, ale čeká nás ještě hodně dlouhá cesta.“ Na druhou stranu ale vyjádřil přesvědčení, že na jejím konci bude plně autonomní řízení. Jen neví, kdy ten den přijde.

Toyota také zveřejnila svou představu vývoje autonomních aut, o zahájení prodeje však nepadlo ani slovo. Víme tedy jen, že v roce 2020 u příležitosti konání Olympijských her v Tokiu bude po japonské metropoli jezdit koncept e-Palette. Pod tímto názvem se skrývá autonomní osmikolka, která ovšem v rámci zajištění bezpečnosti pasažérů bude vyžadovat dva techniky či testovací jezdce. Plně autonomní jízdy ovšem schopna nebude - a i kdyby prý byla, legislativa takový pohyb zakazuje. Už jen proto, že vyřešeny nejsou otázky krytí pojistných události v případě, že by autopilot zavinil havárii.

Japonská automobilka není osamocena v názoru, že autonomní řízení v té podobě, po které řada lidí touží, je zatím „nedosažitelná utopie”. Přesně to říká Hyundai, které v této záležitosti spolupracuje se startupem Aurora Innovation (založeným „přeběhlíky“ z Tesly a Wayma), předpokládá, že autopilot na úrovni SAE4 představí v roce 2021. Nicméně systém bude určen pouze pro testování ve městech, k zákazníkům nezamíří. Zatím tedy bude u Korejců k mání pouze autonomní parkování, jímž je vybaveno nové SUV Nexo. O termínu dalšího krok nechtějí Korejci ani spekulovat.

Přehodnocení dosavadní rétoriky ze strany automobilek nás vůbec nepřekvapuje, něco jako plnohodnotný autopilot beroucí ohled na všechny proměnné, které silniční provoz zejména ve městech a na cestách s obousměrným provozem skýtá, může snadno být i zcela nedosažitelnou věcí. Pohledem možností současné techniky zcela jistě, však si vezměte jen to, jak dnes fungují dílčí autonomní systémy, třeba automatická dálková světla.

To je relativně primitivní věc, která má rozeznat, jestli před vámi či v protisměru jede nějaký vůz a podle toho zapnout a nebo vypnout dálková. Popř. u pokročilejších systémů rozeznat, kde jede a kam míří a podle toho osvítit dálkovými světly jen část silnice. Kdo měl s tímto řešením čest, ví, že je z pohledu odpovědného a ohleduplného řidiče naprosto nepoužitelné - často dálková pouští pozdě a zhasíná též, osvětluje tedy špatně nebo oslňuje. A to ani nemluvíme o tom, že není schopno jakékoli intuice a nepozná tedy auto blížící se z protisměru např. podle osvětlených svodidel či mlhy nad horizontem.

Svěřit přepínání dálkových do rukou automatiky chce velké sebezapření, pokud chcete vidět a nechcete obtěžovat ostatní. A to je jedna jediná, velmi primitivní činnost, už roky prodávaná a ještě déle vyvíjená. Teď si představte, jak by dnes automatika asi zvládala celkové ovládání auta od A do Z ve spletitém městském provozu plném jiných řidičů, cyklistů, chodců, zvířat... Už když systém špatně odhadne moment vypnutí dálkových světel, může to v krajním případě někoho stát život. Když ale špatně odhadne pohyb chodce...

Přišli tedy výrobci k rozumu? Vypadá to tak, stalo se tak ale do značné míry pod tíhou okolností. První odvážná prohlášení na téma plnohodnotných autopilotů jsou již pár let stará, přičemž aktuálně se přiblížila doba, kdy měly být vpuštěny do prodeje. To se ovšem neděje, automobilky tak musí s pravdou ven. A to přesto, že není zrovna příjemná, zvláště pak pro uši politiků, kteří by nás ve snaze udělat svět lépe ovladatelným nejraději zbavili kontroly úplně nad vším...

Zdroj: Bloomberg

Petr Prokopec