Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Prakticky všechny větší automobilky už po léta věří pohybujícímu se pásu, s nímž kdysi přišel Henry Ford. Audi tohle řešení nevyhovuje, už má jiné.

Výroba aut se naposledy dramaticky změnila před více než sto lety, kdy Henry Ford přišel s montážním pásem. Z toho se postupně stal průmyslový standard užívaný nejen při výrobě automobilů. Na začátku je holý skelet, na nějž jsou postupně navěšovány jednotlivé komponenty. Vůz se přitom pohybuje mezi jednotlivými stanovišti a zaměstnanci, na jejichž bedrech do značné míry leží výrobní kapacita a samozřejmě také kvalita.

Audi ale toto řešení - které mimochodem používá od roku 1925, tedy od dob, kdy si jedna z jeho pozdějších součástí říkala ještě DKW - už delší čas nevyhovuje právě pro celkem striktně vymezené časové prostory na jednotlivých stanovištích. To na jednu stranu znamená omezení kladená na jednotlivé zaměstnance, kteří musí svou prací hotoví v rámci určitého limitu a nemohou brát dostatečné ohledy na kvalitu. Na tu druhou jsou, pakliže řeší nějaký neobvyklý problém, hrozbou pro rychlost celé výroby, neboť dokud se vůz nepřenese před jejich stanoviště, nemůže jeho montáž pokračovat na dalším, pochopitelně.

A jde tu o hodně. Jen v Ingolstadtu, kde vznikají modely A3, A4 a A5, sjede z výrobních linek Audi jedno nové auto každých 27 sekund. Je tedy nabíledni, že jakákoli zdržení jsou tady nepřípustná, stejně jako jsou nepřípustné kvalitativní problémy.

Tento problém jistě není nový, donedávna ale nepředstavoval takové komplikace. V posledních letech se s rostoucí rozmanitostí výroby stává stále palčivějším, neboť auta sestávají ze stále většího množství komponentů. „Pevné časování výrobní linky se stává stále méně efektivním. Čím více přibývá různých derivátů a variant, tím obtížnější je zvládnout vysokou komplexnost a integrovat nové postupy do rigidního, postupného procesu,” říká k tomu Audi. A vše demonstruje na příkladu modelu A3 Sportback e-tron.

Ten musí projít sedmi separátními stanovišti, na která modely se standardním spalovacím ústrojí nezabloudí. A jelikož i tato stanoviště musí pochopitelně být součástí standardního „okruhu”, výroba běžných aut musí být po dobu, kdy tento plug-in hybrid dostává třeba pohonné ústrojí a baterie, pozastavena. „Konvenčním ústrojím osazené vozy v dané chvíli nejsou vyráběny, načež se prodlužuje čas potřebný k úplné kompletaci pro celou montážní linku. Pokud totiž pás s běžnými modely nejede, je odstaven u stropu,“ dodává k ožehavému tématu Audi.

A není to zdaleka jediný případ. Němci konstatují, že výrobu zdržuje každý specifický prvek, který je přítomen v omezeném množství objednaných aut, např. v případě systémů nezávislého topení, které se objevují v jednotkách procent prodaných vozů. „Ztráty efektivity jsou kumulovány s tím, jak rozmanitost montovaných verzí, které se po linkách pohybují,” říká automobilka a myslí si, že ví, jak z toho ven.

Vše by měl změnit zcela nový přístup, podle automobilky revoluční přístup výroby, který namísto výrobní linky počítá s tzv. výrobními ostrovy. Celou metodu Audi označuje jako modulární montáž a v tuto chvíli ji testuje ve své fabrice v maďarském Györu. Její klíčovou ideou je výroba zcela bez linky, která bude rozdělena na řadu pracovních stanovišť s jedním či dvěma zaměstnanci. Ti budou pracovat konstantním tempem a na jednom místě bez ohledu na průběh práce na jiných stanovištích.

Přesun součástí vozu mezi jednotlivými stanovišti budou mít na svědomí automatizované přepravníky bez lidské obsluhy, počítačem pak bude řízeno i sladění prací na jednotlivých stanovištích. Části vozů i dílů k nim tak budou putovat rozličnými způsoby mezi jednotlivými „ostrovy” tak, aby bylo dosaženo maximální efektivity výroby - tedy něčeho, co dnes v takové míře není možné.

Na výrobní lince vozy nemohou „předbíhat” a opravdu se může stát, že devět aut bude čekat, až na to desáté bude v tom či onom kroku něco namontováno, co se na zbylých vozech objevit nemá. Novinka Audi např. zajistí, že pokud se ve frontě na jedno stanoviště sejde vícero aut, automatizovaný systém přesune vozy z konce fronty na jiné stanoviště, které je pro změnu využité málo. Pochopitelně, pokud to logika celé výroby dovolí.

Automobilka říká, že tento systém zvyšuje efektivitu výroby o 20 procent a není to žádná hudba vzdálené budoucnosti. Krom testování v Györu se s ním naostro premiérově počítá v Itálii už v rámci výroby chystaného Lamborghini Urus. A Audi dodává, že během 10 let bude aplikován prakticky všude, neboť konkurenci nezbude, než zareagovat stejně.

Jestli se to skutečně stane, ukáže čas, i toto řešení jistě může mít své limity, které odhalí teprve ostré nasazení. Pokud se ale modulární výroba projeví jako dlouhodobě efektivnější cesta, pak tento krok Audi skutečně může znamenat ve výrobě aut podobnou revoluci, jako kdysi Fordova linka...

Klasické linky prý už nespasí ani drony, ani automatické přepravníky, které se po jejich boku objevují dnes

Poprvé přitom bude nový systém výroby využit u Lamborghini Urus

Zdroj: Audi

Petr Prokopec