Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Murciélago sice vzniklo za silné pomoci Audi, ale pořád je to čisté Lamborghini. Nevěříte? Tyhle věci by Němci vymysleli jen stěží.

Existuje dost fanoušků Lamborghini, kteří říkají, že s příchodem modelu Murciélago tato automobilka ztratila své kouzlo. V té době už byla pod kontrolou Audi a to nepochybně mělo mít vliv i na pojetí nového modelu. Ve skutečnosti ale Němci vlastní Lamborghini od roku 1998 a pomáhali už s posledními modernizacemi Diabla, přesto ani o něm, ani o Murciélagu zdaleka není možné říci, že by bylo německé. V dobrém i zlém.

Mohli bychom samozřejmě hovořit o dvanáctiválci, který má kořeny v 60. letech, o robotizované převodovce E-Gear nebo o faktu, že zrychlení na stovku 3,8 vteřiny bylo v roce 2001 jako z říše snů. Ale to všichni fanoušci vědí. Co možná nevědí, je, že tohle auto je pravé Lamborghini i v jiných ohledech. Něco jako uživatelská přívětivost či alespoň logika nebyla na seznamu vlastností, který měli konstruktéři před sebou. Priority byly jinde a na některé věci se prostě nemyslelo.

Nevěříte? Tak si projděte těchto osm specifik, kterých si povšiml Doug DeMuro při svém zkoumání jednoho z ojetých Murciélag ve snaze zjistit, proč tak dobře drží cenu. A jedním z důvodů je právě svéráz vozu, který ze všeho níže zmíněného pramení a který se stará o jeho nezaměnitelně italské pojetí.

1. Sedadla

Už usednutí do vozu ve vás vyvolá nezaměnitelné pocity. Převodovka je totiž umístěná v podstatě mezi sedadly a podle ní je tvarován středový tunel, který se směrem dozadu rozšiřuje jako písmeno V. A sedadla jsou prostě po stranách tunelu, takže jsou natočená ke středu auta, a to docela dost. Doug DeMuro říká, že když do Murciélaga sednete a podíváte se přímo vpřed, díváte se na pravý přední roh auta. A když ho řídíte, tak jako byste jeli jiným směrem než auto samo.

2. Italské ovládání

Převodovka E-Gear má u Murciélaga víceméně normální pádla pod volantem, ale na středovém tunelu, kde by člověk čekal volič automatu nebo aspoň tlačítka s písmenky R, N a D jako u pozdějších modelů značky, nic takového není. Je tu spousta tlačítek a na místě voliče automatu najdeme tři - jedno s nápisem Sport, jehož funkce je zřejmá, byť u supersportu tohoto ražení možná poněkud překvapivá. Na místě toho druhého... není nic a třetí DeMuro neví, k čemu je. Vypadá to jako vypínání protiprokluzu nebo stabilizace, ale to je o kus výše. Tak že by launch control?

Ovládání převodovky není nikde v dosahu, k aktivaci zpátečky slouží tlačítko R vlevo od volantu, kde by člověk čekal zapínání světel. A neutrál? Ten zapnete současným zmáčknutím obou pádel, do D se pak dostanete zařazením nahoru. Ryzí Itálie.

Takové rozložení ovládacích prvků v jiném autě hned tak nepotkáte

3. Auto píská a píská

Pozoruhodné je, že když zmíněné tlačítko R zmáčknete, auto píská jako náklaďák při couvání - jenže vevnitř, nikoliv zvenčí. K čemu to je dobré, ví bůh, ale jen nějaký italský. Pískání obecně je kapitola sama pro sebe. Když necháte auto odemčené moc dlouho, píská. Když otevřete dveře odemčeného auta, píská. Když ho chcete nastartovat, píská. Jak komické to je, ukáže nejlépe video v čase okolo 5:45.

Příležitostí, kdy auto pípá a bliká je vážně spousta

4. Podivná ruční brzda

Podobně bláznivá je ruční brzda - je po levé straně sedačky řidiče, což je samo o sobě neobvyklé, má ale také velmi dlouhý chod. Když ji tedy před vystoupením zatáhnete - a to se dá před vystoupením očekávat, trčí vlevo vedle sedadla tak moc, že by bylo dost obtížné přes ni vystoupit. Takže se páka dá i v zatažené podobě sklopit, jako by zatažená nebyla. Ale zatažená je. Když tedy chcete brzdu odjistit, vytáhnete páku nahoru, zmáčknete pojistku a odbrzdíte jako v normálním autě.

Zmateni? Není divu, je to matoucí. Výsledkem každopádně je, že neexistuje způsob, jak pohledem říci, jestli je brzda zatažená nebo ne. Pokud si nezapamatujete, jak jste ji nechali, popř. si nevšimnete kontrolky (na pískání dojde až později...), připomene vám ji až komplikovaný rozjezd. Nebo zápach brzd...

Ruční brzdu zatáhne normálně, pak ji ale můžete dát dolů, aniž byste ji povolili

5. Motoru se můžete dotýkat, i když neotevřete víko

U italských sporťáků není nic až tak neobvyklého, že mají průhledný kryt motoru. Vlastně je spíše výjimkou, když ho nemají. I když je ale průhledný, není obvykle průchozí, s výjimkou tohoto Lamborghini. Mezi průhlednými pláty jsou ve vertikálním směru takové mezery, že se jimi protáhne i menší ruka.

Moci se dotknout motoru bez otevření kapoty je vážně neobvyklé

6. Vstup pro chladící vzduch je pravý jen na jedné straně

Už na pohled si lze všimnout, že řešení vstupu pro chladící vzduch před zadními koly není u Murciélaga úplně symetrické - na straně řidiče vypadá trochu jinak než vpravo. Tak holt dělá něco trochu jiného, řeknete si. Jenže realita je jiná - vstup na straně řidiče je skutečný a funkční, na straně spolujezdce nedělá vůbec nic. Je tam jen proto, aby asymetrie nebyla na první pohled tak patrná, zřejmě.

Levý je pravý, pravý falešný

7. Sada na opravu pneumatik obsahuje i rukavice. Ale jaké...

Lamborghini už dávno nemají náhradní pneumatiky pro případ defektu, stejně jako naprostá většina sporťáků podobného ražení. Je tu tedy kompresor a všechny další věci, které vám s řešením menšího defektu pomohou a k nim... rukavice. To se jistě hodí, však když s pneumatikami pracujete, neumažete si ruce. Jsme ale ve světě Lamborghini, kde nelze očekávat pracovní rukavice za 20 Kč z OBI - jsou tu kožené rukavice, bílé kožené rukavice. To je přesně to, co potřebujete při práci se špinavými koly...

Praktické...

8. Zážitek z jízdy je daleko za světem jakéhokoli dnešního sporťáku

Tohle možná některé nepřekvapí, ale Murciélago je ještě auto ze staré školy. Má neskutečně těžké řízení, se kterým se musíte poprat, tuhý podvozek neschopný si rozumně poradit s většími nerovnostmi, vnější zpětná zrcátka, ve kterých toho více neuvidíte než naopak (a vůbec z auta mnoho neuvidíte), je hlučné a divoké, je to prostě ryzí sporťák dělaný pro adekvátní jízdu, ne auto pro každý den, které také umí být dobrým sporťákem.

Znát je to i na drobnostech, třeba tachometru cejchovaném do 360 km/h resp. 220 mph. Když tedy jedete 90 km/h, ručička tacha se pořád pohybuje někde v první čtvrtině stupnice. A i dálničních 130 km/h sotva přeleze „vodorovný stav”. Zkrátka se nepočítá s tím, že by takovými rychlostmi autem někdo pravidelně jezdil.

Někdo by leccos ze zmíněného označil za chybu, my bychom ale řekli, že je to zkrátka součást charakteru. Italská auta mají své stránky, které není těžké vnímat jako stinné a adorovat je vážně nemusíte. Jenže i ony dělají z těchto vozů to, čím jsou. Bez nich by to zkrátka nebyly ony a o 17. variaci na německé totéž snad nikdo nestojí.

A pokud vás přece jen něco ze zmíněného bude už takto na papíře štvát, poslechněte si zvuk tohoto stroje. Doporučujeme v druhé půlce videa zesílit zvuk, protože v „době oturbené” je atmosférický dvanáctiválec Murciélaga skutečnou aurální slastí. A to i přes nedokonalý projev automatu E-Gear, který je i na takto na dálku jasně patrný. Ten si nakonec - u tohoto Lamba ještě - nemusíte koupit...

Jízda s tímto autem je jedinečná, i právě kvůli mnoha jeho zvláštnostem

Kompletní galerie vybraných záběrů

Zdroj: Doug DeMuro@Youtube

Marek Bednář