Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Auto nebývá investicí, od níž by šlo očekávat finanční výnos. Jsou ale i vozy, které nemusí být drahé, jezdí a na ceně pouze přibývají.

Nejen Porsche 911 Carrera RS 2.7, snad nejcennější varianta slavné devětsetjedenáctky ze všech, je více než vhodnou investicí, nabízející podstatně větší zhodnocení než všelijaká penzijní připojištění a k tomu parádní svezení. Na základě německého indexu vývoje cen starších vozů (Deutscher Oldtimer-Index) byl sestaven žebříček deseti dalších aut, jejichž pořízení by mohlo stát za to, pokud v autech hledáte kromě zážitků za volantem i možnost, jak si finančně přilepšit. Podle Němců budou auta na prvních místech nejvýnosnějšími investicemi, na posledních naopak nejméně výnosnými.

Odhadnout, že historická Ferrari, Porsche či například Lamborghini Countach budou na ceně do budoucna stoupat, není zas tak těžké. Podobně na tom je Jaguar E-Type, Peugeot 205 GTI nebo i taková Škoda 1000 MB, jejíž ceny v našich krajích povážlivě rostou už nyní. Většinu aut z následující desítky však v současnosti pořídíte za docela rozumné peníze - protože není zas tak zjevné, že se z nich pomalu stávají ceněné klasiky.

1. Mercedes-Benz 300 SL

O tom, že slavný Gullwing, vyráběný v 50. letech minulého století, je velmi dobrým prostředkem pro uložení peněz, asi není třeba pochybovat, podobně jako v případě strojů zmíněných výše. Nadčasově elegantní design, dveře otevírané vzhůru jako racčí křídla, která zkopíroval Mercedes pro nedávný model SLS AMG a očividně se o ně snaží i Tesla pro své elektro-SUV, i fakt, že to ve své době byl nejrychlejší automobil na světě, jež i dnes fascinuje svým jízdním projevem znamenají astronomické ceny. V současnosti konkrétně kolem 1,5 milionu dolarů, tedy asi 33,9 milionu korun. V tomto případě tedy o dostupné auto rozhodně nejde, o to jistější je ale jeho další zhodnocení.

Gullwing má pod kapotou řadový třílitrový šestiválec o zhruba 220 koních, spřažený s manuálním čtyřkvaltem. A existuje i verze Roadster, která pochopitelně nemá křídlové dveře, ale je možná ještě hezčí a také levnější, i když ne o tolik. Hodnota obou vozů nepochybně poroste.

2. Chevrolet Camaro II. generace

Zatímco první Camaro vzniklo trochu narychlo, díky jeho úspěchu byla věnována vývoji druhé generace, která přišla na svět v roce 1970, trochu více péče. Možná i proto jich dodnes jezdí spousta, stačí se přijít podívat na některý sraz amerických aut v České republice. Některá jsou v krásném originálním stavu, jiná vypadají, že patří řediteli cirkusu. Podle toho se také bude odvíjet jejich cena.

V průběhu jedenácti let života této generace proběhla spousta změn, kromě vývoje designu přední části, který podle některých názorů šel od desíti k pěti, se také měnily výkony motorů zejména v souvislosti s ropnou krizí a novými americkými emisními pravidly. Nejvíce hodnotné budou pochopitelně varianty Z/28 či SS 396, které měly pod kapotami 5,7litrové, resp. 6,6litrové osmiválcové motory. Za kousek v dobrém originálním stavu či po lehčí renovaci lze počítat s cenou okolo 400 tisíc korun.

3. Mercedes-Benz 500 SEC

Druhý Mercedes na seznamu je dvoudveřový grand tourer, předchůdce třídy CL, která dnes existuje jako třída S kupé. 500 v označení znamená pětilitrový vidlicový osmiválec, snad ve všech případech spřažený s automatickým čtyřkvaltem. Byl ve výrobě v letech 1980 až 1991 a jeho generace se jmenovala W126.

To znamená, že na palubě byly veškeré bezpečnostní prvky, které tehdy byly horkými novinkami, jako například airbag řidiče a později i spolujezdce, předepínače bezpečnostních pásů, ABS, kontrola trakce či účelně navržené deformační zóny karoserie. Verze 500 SEC stála blízko vrcholu, takže airbagy i ABS byly ke konci výroby standardem. Dnes takovéto stroje pořídíte za 4 tisíce Eur (108 tisíc korun), ale bude na nich hodně práce, anebo od 15 tisíc Eur (407 tisíc korun) nahoru a budete se muset starat jen o údržbu.

4. Volvo PV 544

Krásné švédské kupé P1800 zná více fanoušků značky Volvo. Nebyl to však jediný dvoudveřový model automobilky v té době. V letech 1958 - 1968 se vyráběl také vůz s názvem PV 544, nástupce staršího PV 444. Nebyl ani zdaleka tak elegantní jako P1800, pod kapotou ale také měl čtyřválcovou osmnáctistovku B18, která poháněla zadní kola výkonem 75 či 95 koní, podle toho, zda měla jedno- nebo dvoukomorový karburátor.

Tyto motory jsou známé obrovskou spolehlivostí, při správné údržbě údajně nebyl problém se dostat do milionů najetých kilometrů - v roce 2008 se objevilo Volvo P1800, které s originálním motorem najelo čtyři miliony kilometrů a stále bylo ve velmi dobré kondici. Jeden vůz PV 544 dokonce s motorem B18 v roce 1965 zvítězil v Safari Rallye. Drobnou nevýhodou může být, že o něčem jako PV 544 u nás slyšela jen hrstka lidí. Zachovalý exemplář s cenou nepůjde pod 200 tisíc korun, za lepší kusy počítejte s dvojnásobkem.

5. Opel Commodore A

První generace Opelu Commodore se vyráběla v letech 1967 - 1971 a mířila mezi smetánku, také tím, že pod kapotou byly k mání jen atmosférické řadové šestiválce, dodnes vyhledávané pro svůj sametový chod. Z objemů 2,2 - 2,8 litru moc výkonu dnešní optikou nedávaly, od 95 do 150 koní, tehdy to ale nebyla marná čísla. A hlavně tu nešlo o rychlost, ale spíše o jízdní pohodlí, čemuž napovídá i velmi měkký podvozek a možnost volby mezi čtyřstupňovým manuálem nebo dvou- a později třístupňovým automatem.

Existovaly dvě varianty, čtyřdveřový sedan a dvoudveřové kupé, které nejenže mělo bezrámové dveře, dokonce tu nenajdete ani B-sloupek. Karoserie je typu fastback, což znamená, že vůz působí skoro americkým dojmem, třebaže délkou lehce přes 4,5 metru je někde na úrovni prvního Mustangu - žádný obr to tedy skutečně není. Pohon zadní nápravy berte jako samozřejmost. A na kolik tato „rüsselsheimská amerika” dnes přijde? I v tomto případě počítejte s nejméně 15 tisíci eury za kousek v dobrém stavu.

6. Opel Rekord C 1700

Třetí generace Opelu Rekord byla prvním Opelem střední třídy, které se vyrobilo přes milion kusů - konkrétně téměř 1,3 milionu za léta 1966 - 1971, kdy byla tato generace ve výrobě. Technicky byl tento vůz spřízněn s výše zmíněným Commodorem, takže měl motor vpředu a pohon zadních kol, avšak stál na trhu níže a 2,2litrový šestiválec, který tvořil pro Commodore základ, byl u Rekordu C vrcholem.

Nejvíce se vyrobilo právě variant 1700, které byly poháněny řadovým čtyřválcem o objemu 1,7 litru a výkonu pouhých 60 - 66 koní, podle toho, jestli byl použit karburátor vlastní výroby, který Opel přestal používat po pouhém roce, anebo jednotka Solex, která zajistila oněch šest koní navíc. Stejně jako Commodore, i Rekord C byl k mání jako sedan či fastback. A dnes získáte hezké kousky od pěti tisíc Eur (135 tisíc korun) výše.

7. Fiat 124 Sport Spider

Zatímco výběr šedesátikoňového sedanu nemusí být úplně samozřejmý, malý italský roadster na tento seznam určitě patří, tím spíše, je-li to Fiat 124 Sport Spider. Tento stroj se představil v roce 1966 a se sedanem 124, který země bývalého východního bloku znají spíše jako Žigulíka, sdílí méně, než by se mohlo podle názvu zdát. Rozhodně to není jen Žigulík bez střechy.

Pohonné ústrojí tedy stejné je, vůz však stojí na platformě s kratším rozvorem a hlavně má Sport Spider karoserii navrženou studiem Pininfarina, konkrétně stejným člověkem, který stvořil úchvatné Ferrari 275. Fiaty 124 Sport Spider také v 70. letech úspěšně závodily ve světovém šampionátu v rallye, upravené firmou Abarth. Dnes si na dobrý kousek bude potřeba připravit nějakých 10 tisíc Eur (271 tisíc korun).

8. Lancia Fulvia 1.3S

V Itálii i u rallye chvíli zůstaneme, a to s vozem v soutěžích také velmi úspěšným. Lancia Fulvia se ve verzi kupé představila v roce 1965. S léty probíhaly drobné změny na vizáži i v motorovém prostoru, všechny ale spojoval design čtyřválce - V4. Nebyl to však klasický vidlicový motor se dvěma hlavami válců, dal by se přirovnat spíše k jednotkám VR6 z produkce koncernu VW - válce totiž svíraly úhel 13° a hlava měla dvě vačkové hřídele - jednu pro všechny sací, druhou pro všechny výfukové ventily.

Verze 1.3S dávala z celkem skromného objemu 90 koní a 116 Nm, což bylo na necelou tunu vážící stroj docela dost a nakonec i maximálka se vyšplhala až ke 170 km/h. Motor uložený vpředu podélně a skloněný o 45° poháněl přední kola přes manuální převodovku, a to jak v silničních, tak i v soutěžních verzích - které dosáhly vítězství například v Rallye Monte Carlo v roce 1972. A na kolik přijde dnes? Počítejte nejméně se sedmi tisíci eury (190 tisíci korunami), spíš ale se čtrnácti (380 tisíci korunami), zejména v případě zájmu o některou ze speciálních edic.

9. Ford Escort Mk I

Také první Ford Escort byl velmi úspěšný v rallye, v roce 1970 dokonce vyhrál světový šampionát. Ukázal se ale už v roce 1967 v Británii jako náhrada za stárnoucí, ale úspěšný Ford Anglia. Nejvýraznější designové prvky prvního Escortu bezpochyby jsou boky připomínající láhev Coca Coly, patrné zejména na dnes velmi žádaném kupé, a také přední maska, trochu napodobující dlouhou kost, kterou okusují psi v kreslených groteskách.

A právě v Británii byly tyto Escorty nejúspěšnější, dokonce do té míry, že se během šestiletého života vozu vyrobilo přes dva miliony kusů, z čehož většina zůstala na britském trhu. V kontinentální Evropě Escort trochu zaostával za Opelem Kadett a podobnými stroji zejména menším prostorem uvnitř. Čtyřválcové motory poháněly zadní kola; za zmínku stojí zejména šestnácti- a sedmnáctistovky Cosworth, montované do verzí RS, které dnes přijdou klidně na 65 tisíc Eur (téměř 1,8 milionu korun), pokud jsou po renovaci. Obyčejnější zrenovované verze pořídíte do 30 tisíc Eur (814 tisíc korun).

10. Opel Ascona B

Druhá generace Opelu Ascona, představená v roce 1975, dnes designem ani trochu neohromí, a to ať má čtvery či dvoje dveře. Pod kapotou byly čtyřválce o objemech od 1,2 do dvou litrů, většina ve dvou verzích - standardní varianty N byly slabší, lepší S měly vyšší kompresní poměr, takže vyžadovaly 98oktanové palivo, ale také nabídly citelně vyšší výkon.

I s Asconou se jezdily rallye, a to poměrně úspěšně - ostrá verze Ascona 400 s 2,4litrovým motorem, vyráběná pouze v roce 1981, posledním roce výroby, byla upravena na soutěžní stroj a Walter Röhrl s ní dojel pro titul mistra světa v sezóně roku 1982. Tu dnes aby jeden pohledal, ale obyčejnější verze pořídíte ve slušném stavu od čtyř tisíc Eur (108 tisíc korun) nahoru.

Kompletní fotogalerie

Zdroj: Deutsche Oldtimer Index

Marek Bednář