Home > Rubriky a sekce > Testy aut > Článek
Test Volvo V40 Cross Country T5 AWD: král zimy
23.2.2013 | Pavel Janda | Přidat příspěvek
(+ videa) V40 XC s pohonem všech kol je malý allroad se vším všudy. Jeho akcie rostou s klesající rtutí venkovních teploměrů.
Přehled kapitol
Testy aut od Volva se nestaly zrovna mou specializací. V životě jsem jich napsal jen pár a v posledních letech jsem se vozům této švédské značky vyhýbal zcela. To jsou tak špatné? Ne, svým charakterem se ale snaží oslovit skupinu zákazníků, které se ani zdaleka neblížím. Komfort, pasivní bezpečnost nebo rozličné elektronické systémy mající za cíl více či méně zastoupit řidiče v situacích, kdy se od něj žádají vrcholné výkony, jsou jistě relevantní hodnoty. Vysvětlujte ale jejich přínos někomu, kdo by elektroniku nejraději nepustil dále než k osvětlování silnice a největší slast prožívá za volantem vozu, který vám po nárazu místo airbagu vpálí do čela logo značky Momo. Volva respektuji, ale nerozumím jim a jejich recenze jsem tak nechával na kolezích, kteří k nim mají blíže.
Proč tedy najednou ta změna? Důvod je prostý, samo Volvo říká, že nová V40 je jiná. Že už to není to auto, ze kterého po hodině za volantem netečně vystoupíte a po dalších 30 minutách se chytnete za hlavu se slovy: „Bože, já jsem řídil.” Že to není komfortní „kočárek” pro lidi, kteří začínají drancovat své penzijní spoření a i když zmíněné elektronice ani pasivní bezpečnosti se nevyhýbá, je jen něčím navíc, co vám jako řidiči nemusí vadit, pokud podobné záležitosti dvakrát nemusíte.
Byl jsem tedy zvědavý, jak moc je tohle pravdou a přiznám se i k tomu, že mě V40 už při svém představení z nějakého důvodu zaujala. Navíc jsem se v pár testech dočetl, že V40 pravidla švédské hry až tak moc nemění a stejně Churchill jako nevěřil statistice, kterou si sám nezfalšoval, nevěřím ani já testům, které si sám nezmanipuluji. Na standardní V40 mi loni čas bohužel nezbyl, její variace s přídomkem Cross Country alias XC (někdo říká CC, ale to mi evokuje trochu jiné auto) už mi ale ze spárů neunikla. Se skromností sobě vlastní jsem sáhl rovnou po vrcholné verzi s motorem T5 a pohonem všech, ať se V40 předvede v tom nejlepším světle. Takže, jaká je?
Svaly příliš neukazuje
Z úvodu jste patrně pochopili, že nejsem člověk, který by měl web volvocars.cz nastavený jako domovskou stránku. Nabídku značky sleduji spíše z profesní povinnosti, a tak i tento test bude zřejmě bližší těm, kteří se o Volva zajímají jen okrajově a zkoumají, jestli je to také teritorium, do kterého by se někdy mohli vydat. A znát to dám hned ve stati o vzhledu - byl jsem překvapen, jak nové XC vůbec vypadá.
V40 jako takovou jsem už párkrát viděl, nikdy jsem ale neměl příležitost ji pořádně prozkoumat. Při prvním kontaktu s „terénní” verzi jsem tak měl nutkání zvolat, že to přece není Cross Country. Auto totiž rozhodně nevypadá jako SUV a i allroad připomíná jen vzdáleně. Je to stále relativně drobný kompakt, zvýšení podvozku je vizuálně nevýznamné a těch pár odlišných plastů vás na svou přítomnost upozorní až v momentě, když si začnete prohlížet spodní partie vozu, a to je ještě odjinud než zepředu. Příď totiž až tak „allroadový” dojem nevyvolává a že před sebou máte auto ochotné přijmout za adoptivní rodiče Range Rover s Land Cruiserem poznáte bezpečně až zboku či zezadu. Teprve tyto partie dávají výrazněji na odiv zejména falešné náznaky zakrytování podvozku (vepředu je najdete též, ale nejsou příliš vidět) a pro ty nejméně nadané bude inspirativní i nápis Cross Country na zadním nárazníku.
Zkrátka a jednoduše, tohle auto je pořád hlavně V40 a pak teprve Cross Country, asi i proto si neříká XC40, i když by klidně mohlo. Osobně proti tomu nic nemám, neboť si na sedlácké image dodávané jinak především silničním autům příliš nepotrpím. Jestliže ale patříte mezi ty, kteří po pádu ze schodů vyprávějí ostatním, že tu ránu na hlavě mají od tankové střely, pak by vás švédská novinka zklamat mohla. Na to, čím není, si prostě nehraje a své „terénní svalstvo” na odiv moc nedává.
A co vzhled V40 jako takové? Nedokážu vysvětlit, proč, ale je mi docela sympatický. Příď je přitom spíše nudná, záď „volvisticky” barokní (kdeže časy krabic jsou) a profil nemá daleko ke kombi, tedy typu karoserie, který zrovna neadoruji. Přesto mi design jako celek přijde být homogenní a projevuje jakýsi decentní švih. Měl-li být takový, aby neurazil ani konzervativní, ani „pokrokovější” klientelu, pak si myslím, že se povedl.
Následující >1 / 6
Diskuze Přidat příspěvek
Bleskovky
- Tesly odteď jezdí z výroby na expediční parkoviště samy a bez lidského dohledu, jsou to scény jako ze science fiction
včera - Někdo si nechal dát přímo v továrně BMW na M3 kombi růžovou ze vzorníku Porsche. To se dnes může?
30.1.2025 - Lewis Hamilton naboural hned při svém prvním testu v barvách Ferrari, pokračuje v historii mizerných začátků
30.1.2025
Nejnovější články
- Luxusní Hyundai měla být od roku 2025 jen elektrická. Je rok 2025 a hádejte co? Nic, nezbylo z toho vůbec nic
před 2 hodinami - Nový Fiat Panda se ukázal v úplném základu, místo středového displeje má na palubce tuto věc
před 3 hodinami - Některé lidi zjevně rozčiluje jen svoboda jiných. Jinak se nedá vysvětlit, proč je štvou návraty spalovacích motorů
včera - První majitel najel s Peugeotem 482 tisíc km a až teď ho prodává. Jeho stav fascinuje, na kaši je jen částečně
včera - Tesly odteď jezdí z výroby na expediční parkoviště samy a bez lidského dohledu, jsou to scény jako ze science fiction
včera
Tiskové zprávy
- Mio MiSentry 12T, tříkanálová autokamera, k níž se připojíte na dálku, pošle vám upozornění a ukládá videa do cloudu
tisková zpráva - MIO uvedlo speciální SD karty pro enormní zátěž v autokamerách
tisková zpráva - Mio MiVue R850T: zrcátková autokamera s 2.5K, antireflexním dotykovým displejem a zadní kamerou
tisková zpráva - Mio MiVue C545: moderní verze 60snímkové autokamery s HDR nočním režimem
tisková zpráva - OMV a Pražská energetika otevřely společně 40. nabíjecí stanici pro elektromobily na odpočívce Mikulášov
tisková zpráva - Mio MiVue C588T: duální autokamera s pozoruhodným natáčením i ve tmě
tisková zpráva