Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Škoda Fabia Combi první generace byla v době svého uvedení na trh obrovským převratem oproti stařičké Felicii. Nyní jsme do rukou dostali úspěšného nástupce Fabia II ve verzi Combi s nejsilnějším vznětovým motorem 1,9 TDI PD, abychom mohli posoudit jeho konkurenceschopnost ve třídě kompaktních kombi. Uspěl?

Malé kombi působí na dnešním automobilovém trhu jako něco naprosto obyčejného a samozřejmého, podobných vozů dnes najdeme v nabídce evropských i asijských automobilek celou řadu. Ještě na sklonku devadesátých let byl malý kombík na trhu obvyklý asi tak jako dnes SUV kupé a ne každý si tak dnes vzpomene, že nasazení Fabie Combi v roce 2000 bylo od škodovky docela odvážným činem.

Trh do té doby něco jako úspěšný malý kombík nepoznal a ani v roce 2000 neměla Fabia Combi prakticky žádného skutečného konkurenta. Fabia Combi ale nezklamala, troufnu si říci, že zejména kvůli designu, který šel cestou lifestylového a nikoli praktického kombi. Nepatrně delší a značně splývavá záď tak spíše vyvážila linie krátké Fabie, než že by přinesla zásadní zvětšení zavazadlového prostoru, a úspěch byl na světě - kombi si rázem kupovali i ti, kterým by větší prostor pro zavazadla jinak nebyl k ničemu a podíl kombíku na prodejích celé modelové řady musel překvapit i samontou automobilku.

Nová Fabia Combi tak nemá lehkou pozici. Musí navázat na úspěch svého předchůdce a to navíc za situace, kdy na trhu malých kombíků nepanuje zrovna klid. Vyzkoušeli jsme vrcholné provedení Elegance s motorem 1,9 TDI pod kapotou a víme, jak si novinka stojí.

Opět vyváženější

Kombík s motorem TDI je v našich končinách stále modlou. Aby také ne, žijeme v zemi, kde hodnoty jako „chalupa“ a „ukradená nafta z JZD“ donedávna zaujímaly čelní pozice v hodnotových žebříčcích velké části populace. A ve velkém procentu lidí jistě dodnes zaujímají. To mě zpět dostává o pár řádek výše ke zjištění, že nasazení Fabie Combi od Škody až tak odvážným krokem nebylo, kdo jiný než český výrobce by měl být na tomto poli průkopníkem...

Zůstaňme ale u testovaného vozu. Ten pochopitelně vychází z druhé generace Fabie hatchback, oproti níž přibral na délce 247 mm. I v případě nové Fabie Combi si dovolím tvrdit, že je vyváženější a elegantnější než její krátká sestra. Vzhled krátké Fabie je totiž trochu kontroverzní - vůz je nejen krátký, ale i úzký a vysoký a působí z určitých pohledů nevyváženě. Delší záď celkové vnímání vylepšuje, a to jak při pohledu z profilu díky „ukončeným“ liniím delší karoserie, tak při pohledu zezadu díky hezčím zadním světům a celkově plynuleji ukončené zádi, která není tak „useklá“ jako u hatchbacku.

„Naší“ Fabii Combi slušel i metalický lak Storm Blue a efektní příplatková šestnáctipalcová kola Atria. Škoda jen, že nejde objednat bílá střecha jako u krátké verze. Ta by v tomto případě vozu rozhodně dodala šmrnc a kombík by získal originálnější vzezření.

Choulostivý luxus

Testovaná Fabia byla k dispozici v nejvyšší možné výbavě Elegance. Luxusní pojetí je patrné již při nástupu do interiéru, který je celý čalouněn světle béžovou látkou Chic. Působivé vzezření této varianty si ale pochopitelně vybírá svou daň, minimálně od těch, kteří si myslí, že i v montérkách lze zažít pocity majitele BMW řady 7 - sebemenší špína je totiž na krásné béžové látce vidět jasně jak Jižní kříž na noční obloze. Těm, kteří se nechtějí převlékat před každou jízdou, tak doporučíme raději tmavé alternativy Pulse, Chic Night nebo kožené čalounění Floss.

Přístrojová deska je přehledná, rozložení ovládacích prvků intuitivní a velmi podobné jako ve větší Octavii. Zpracování interiéru je kvalitní a působí robustně. Použité materiály nepůsobí nijak mimořádně hodnotně, ale s ohledem na třídu vozu a upadající úroveň konkurence je lze hodnotit jako nadprůměrné.

Čtyřramenný volant dobře padne do ruky a jeho průměr je zcela vyhovující. Výbava interiéru byla obohacena o příplatkovou navigaci s rádiem s CD/MP3, klimatizaci Climatronic a měničem na dalších šest kompaktních disků. Měnič je prakticky uložený pod schránkou spolujezdce, nemusíte proto při výměně běhat do kufru, až budete chtít obměnit hudební doprovod. Ovladač autorádia a příplatkové GSM sady pro telefon je umístěn vlevo pod volantem, nebrání proto zasunutí klíče do spínací skříňky, jako tomu je u Peugeotu 207 SW. Kousek nad ním je páčka tempomatu.

Posez na předních sedadlech je příjemný. Mají rozumné boční vedení a jsou trochu tvrdší, právě proto vás záda nebolí ani po hodně dlouhém výletě. Zadní jsou koncipována obdobně. Prostoru je ve voze pro pasažéry do výšky cca 180 cm dostatek. Osoby vyššího vzrůstu budou mít trochu problém, ale fakt, že si Fabii nezvolí za služební vůz tým LA Lakers, lze snadno akceptovat. Co však vadí více i konfekčním postavám je stísněnější interiér na šířku. Pokud vedle vá bude sedět silnější muž, budete se ho dotýkat ramen

Mistr klapavého basu

Pod kapotou testovaného vozu se nacházel vznětový přeplňovaný čtyřválec 1,9 TDI PD. Tento motor je dnes hotovou žijící legendou a kritizovat jej i přes všechny jeho známé neduhy snad ani nelze, vždyť to by bylo jak kopat do zpěvu Karla Gotta.

Černý slavík se i v tomto případě připomene hned po nastartování svým klapavým basem. Pokud si tento motor do Fabie vyberete, musíte jej prostě milovat. Jeho „zpěv“ totiž proniká do interiéru více než je obvyklé, a to nejen při studeném motoru, ale i při zahřátí na provozní teplotu. Mistrovský hlas vás bude provázet na každém kilometru, až si na něj prostě zvyknete. Že by nebylo na škodu ho jej lépe odhlučnit? To už by přece nebylo ono, TDI PD euforie by rázem byla ta tam.

Při jízdě ale i tento starší kousek odvádí dobrou práci a majitel Fabie si nebude stěžovat ani na jízdní parametry, ani na spotřebu paliva. Jeho maximální výkon je 77 kW (105 k) při 4000 1/min a nejvyšší točivý moment je 240 N.m při 1800 1/min. Vzhledem k pohotovostní hmotnosti vozu 1170 kg je jízda s tímto motorem relativně dynamická, zvyknout si ale krom hluku a vibrací musíte i na zpožděné reakce na plynový pedál a úzké spektrum použitelných otáček. Zkrátka turbodiesel. Magická hranice použitelnosti motoru leží ale v tomto případě docela nízko, turbo začne dělat z jinak letargického lenocha mrštného sportovce již okolo 1 600 ot.

Jediné, v čem motor dozajista nezklame, je spotřeba paliva. Při našem testu jsme s Fabií ujeli přes tisíc kilometrů a při ježdění po městě, po dálnici i na obyčejných okresních silnicích se spotřeba trvale pohybovala mezi 5,5 a 6,0 l/100 km, což je více než přijatelná hodnota.