Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

V segmentu miniaut začíná být pěkně dusno. Najde si v něm své místečko mladoboleslavská verze Volkswagenu up!?

Škoda Citigo může budit dojem, že mladoboleslavská automobilka se právě poprvé přiučila, jak zblízka vypadá městské vozítko. Důvodem tohoto mylného zdání může být i to, že lidé mají podivuhodnou schopnost rychle zapomínat, v čem kdysi jezdili. Pro osvěžení paměti stačí novinku postavit vedle Felicie a najednou to vypadá, že městským autem domácí značky donedávna jezdila půlka republiky. Ne snad proto, že by Felicia byla natolik kompaktní, ale vedle jiných automobilových segmentů nebývale povyrostla i městská auta. Věřte nebo ne, ale Citigo je vyšší, širší a má jen o tři centimetry kratší rozvor než zmiňovaný symbol spojení s Volkswagenem.

Jediným podstatným rozdílem je to, že stroj novějšího data výroby má o necelých 30 cm kratší přední deformační zónu, což lze brát jako snahu vytvořit minivůz, ale též vnímat jako viditelný pokrok v oblasti konstrukce malých aut. Citigo proto nevypadá jako klasický hatchback ale spíše aerodynamice podřízená krabice. To je z hlediska uměleckého dojmu velmi funkcionalistické a poněkud strohé, ale pro ty, co rádi vidí auta, kde forma následuje funkci, nadmíru líbivé.

Pocta funkcionalismu

Záleží jen na tom, jak to máte v oku, každopádně jednoduchost a čistota tvarů tomuto vozu dopomohou k jisté designové nadčasovosti. Ale taktéž asi i ke zbytečným emocím - Škoda ve snaze zdůraznit přirozenost formy modelu Citigo jaksi zapomněla na to, jakým způsobem se u nás při otevírání dveří ctí vozy zaparkované v těsné blízkosti, takže malá Škoda bez ochranného plastového pásu bude pěkně odírat hranou dveří své sousedy a rovněž bude jimi odírána a otloukána. Dle mého jde asi o jediný vážný přešlap funkčnosti karoserie, který se bude řešit domácím tuningem, než to pochopí i v Mladé Boleslavi a udělají nápravu (v ceníku příplatkové výbavy). Přemýšlel jsem, zdali mám Citigo vytknout také vysokou nakládací hranu zavazadelníku, ale nakonec jsem uznal, že ta trocha námahy navíc za robustnější zadní nárazník vhodný do městské džungle stojí.

Otevřením relativně dlouhých dveří poznáte, že ta robustnost se uplatnila rovněž v konstrukci dveří. Vzhledem k téměř kolmým bokům a tím i značně omezeným deformačním zónám šlo o nevyhnutné ale v nárazových testech osvědčené řešení, nicméně počítejte s tím, že u vozu nakloněného do strany nebudou mít paže snadnou práci.

Atmosféra na palubě bude notně závislá na vkusu řidiče a jeho možnostech utrácet. A protože těch příležitostí bude tradičně dost, zaměřím se jen na náš konkrétní testovací vůz. Předem ale musím upozornit, že novinářská auta jsou nezřídka naspecifikována způsobem, který v reálu u nás nelze zakoupit, i když toto je ten případ jen částečně - vysvětlím později.

Ergonomická dokonalost i omyly v jednom

V zásadě si při výběru stačí zapamatovat, že Citigo můžete mít se světlým nebo tmavým interiérem. U pragmatičtějších aut se mi více líbí praktický přístup, takže černá palubní deska na fotografiích bude asi trochu nudné ale na druhou stranu také snadno udržovatelné místo k životu. Unifikovanou šeď vkusně rozbíjí červený lak na vnitřní straně dveří jako pozůstatek po úsporách na čalounění a světlé sloupky i se stropem. Plastové panely navíc decentně oživují částečně chromované ovladače klimatizace, které se používají tak dobře jak vypadají a je trochu škoda, že podobným způsobem nejsou zpracována všechna tlačítka. Z uživatelského pohledu jim ale není co vytknout. Vše důležité je koncentrováno do velmi přehledného ovládacího panelu umístěného na úrovni volantu, takže nemusíte nic hledat, ani se natahovat.

Mimo tento celek ovšem na prohřešky proti ergonomickým pravidlům narazíte běžně. Nejméně odpustitelným nedostatkem jsou vyosené pedály nutící řidiče sedět v nepřirozené poloze, kdy ruce i tělo směřují vpřed, ale nohy musí být mírně stočené vpravo ke středové linii auta. Úspěšně jim kontruje chybějící tlačítko spouštění okna spolujezdce v řidičových dveřích a především absence paměti polohy předních sedadel. Pokaždé když budete chtít někoho vpustit dozadu, budete potřebovat jistý grif, abyste nepřiskřípli jeho beztak nedostatkem prostoru sužované nohy - pokud při zpětném pohybu sedačky nevyklopíte v požadovaném místě opěradlo zpátky na místo, celá zaletí až do zadní polohy. Anebo se bolestivě zastaví o holeně. Chápu, že poptávka (alespoň u nás) bude pravděpodobně zaměřena hlavně na praktičtější pětidveřové provedení, ale toto nešikovné řešení ji nepochybně ještě zvýší.

Jinak prostorové podmínky čtyřmístné kabiny nejsou natolik špatné, jak byste mohli od malého městského auta očekávat. Vpředu najde obstojný prostor i téměř dvoumetrová osoba (odzkoušeno), a pokud se bude moci spolucestující posunout pár centimetrů dopředu, na kratší vzdálenosti vměstná dozadu do zbývajícího prostoru kolena zhruba 185 cm vysoká osoba (ověřeno současně). Volant je seřiditelný pouze horizontálně ale v kombinaci s výškovým nastavováním sedadla přesto není těžké najít si vcelku pohodlnou pozici. Opěrky hlav na předních sedadlech jsou pevnou součástí opěradel a boční vedení je poněkud chabé, ale delší cesty přežijete ve zdraví a ani při ostřejší jízdě nemáte dojem, že byste ze sedaček vypadávali - asi proto, že „ostřejší“ je v Citigo pojem hodně relativní.

Pro úplnost a pro ty, kteří si hoví v poklepávání na palubní desku, počtu odkládacích schránek a celkové praktičnosti, tu mám ještě malou rekapitulaci. Citigo je sestavené z tvrdých plastů a to znamená, že řidiči vyhledávající měkčené materiály budou v malé Škodě vidět láci. Spíše mi ale vadilo, že na několika místech uteklo lícování, ačkoli celkovou kvalitou zpracování je mladoboleslavské dítě o třídu dál než kolínská trojčata.

Nejlepší vychytávka kabiny? Pro někoho možná velké kapsy ve dveřích na litrovou kolu nebo držák na parkovací lístky na palubní desce. Podle mě je to odnímatelná multifunkční dotyková obrazovka. Zvládne navigovat ve 3D (i když občas poněkud letargicky), najednou zobrazí všechny hodnoty palubního počítače, přebírá údaje lacině vyhlížejícího displeje autorádia a můžete jej přepnout do módu zobrazení digitálně vygenerovaných analogových budíků. Druhý otáčkoměr je asi zbytečnost, ale díky této hračce dostanete teploměr chladící kapaliny motoru. Vzpomínáte na výbavu, kterou mají novinářské vozy a ty sériové nikoli? Tak to je naneštěstí přesně ten případ, i když jen dočasný. Zatím si můžete pro navigaci nazvanou Move&Fun objednat pouze přípravu, přístroj samotný v ceníku chybí. Objeví se, ale za pár babek rozhodně nebude.