Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Land Rover pro letošek nabídl Freelander v provedení Sport. Opravdu nás zajímalo, jak jde tento název dohromady s karoserií SUV.

Upřímně řečeno, pokaždé když vidím u automobilu s karoserií SUV slovo Sport, říkám si, že dnešní doba už nemá žádné hranice. Sport v souvislosti s automobily je přece o radosti z řízení, o zážitcích z jízdy, o přesném trefování apexů zatáček... Ne o tom, že na dálnici naložím tempomat na 250 km/h a když mě někdo zbrzdí, tak mu to vzápětí oplatím. Jenže současní výrobci dávají různé názvy různým automobilům, a když je označováno hybridní BMW X6 s osmiválcovým motorem za ekologické, proč by nemohl figurovat v nabídce Land Roveru sportovní Freelander.

Land Rover ovšem není sám, kdo ke zdánlivě absolutně nesportovnímu modelu přidává „Sport“. Není to zas až tak dávno, kdy jsme vám v testu představili Land Cruiser Sport, což je tedy ještě větší, s prominutím, blbost. Tehdy šlo o to, že motor dostal tovární chiptuning a v konečném důsledku vyšší výkon. Že to byla v podstatě akce určená k výprodeji skladových vozů s motory neplnícími normu Euro 5, je věc druhá.

Dobře, smiřme se s tím, že „Sport“ už nepotkáme pouze v souvislosti s ostrými hatchbacky nebo supersporty. U automobilů, které jsou absolutně nesportovní, bych očekával buď vyšší výkon motoru nebo alespoň trochu upravený podvozek a když nic jiného, tak alespoň nějaké ty designové úpravy na karoserii. Zmíněná Toyota splňovala první podmínku, jak je na tom Freelander?

Slušivý kabátek, ale...

Land Rover Freelander Sport podmínku o vyšším výkonu motoru neplní. Logické by bylo nabídnout edici Sport pouze ve spojení s výkonnějším naftovým motorem SD4, ale není tomu tak. Pokud chcete „sporta“, můžete si vybírat. K dispozici je i se základním dieselem TD4. Právě s ním se dostavil k redakčnímu testu náš konkrétní exemplář. Freelander Sport tedy není nepřichází s lepšími jízdními vlastnostmi či výkonem, ale se stylem a odlišným designem.

Na karoserii ovšem nečekejte žádné výrazné změny. Freelander Sport je prakticky to samé, co Discovery Black and White. Přidalo se pár doplňků, tu a tam se něco nalakovalo, byly vybrány atraktivní barvy karoserie a hlavní roli převzala litá kola. Abych byl konkrétní, vylepšený Freelander jezdí na opravdu moc povedených devatenáctkách. Jak se říká, kola dělají auto. Už pouze díky tomuto v uvozovkách detailu vypadá vůz v reálu dvakrát lépe než jeho obyčejná „nesportovní“ verze. Tím to ale nekončí. Maska chladiče a falešné výdechy na předních blatnících dostaly černý lak, lakované jsou také kliky dveří, nad zadním oknem se objevilo decentní křídlo, nárazníky jsou sportovně snížené (ten přední má dokonce jakési malé lízátko), drobné úpravy se dotkly také prahů a konečně výfuk obdržel chromovou koncovku.

Podrobnější prohlídka karoserie a následné nahlédnutí do ceníku odhalí dva problémy. Zaprvé doplňky, které autu dodají sportovní šmrnc, jsou i v rámci výbavy Sport za příplatek a zadruhé chromová koncovka na výfuku naftového motoru nepůsobí zrovna nejlépe. Jako u většiny dieselů má i Freelander koncovku výfuku zahnutou dolu. Na ní je ovšem nasazena jiná rovná koncovka a celé to vypadá, jako kdyby se o tuto tuningovou úpravu postaral tuner-začátečník. S podobným problémem se potýkali například u Fordu, když dělali „ostrou“ verzi Transitu. Tam ale na původní výfuk nasadili zaslepenou koncovku, takže „výfukový podfuk“ nebyl na první pohled patrný.

Nechci ale být přehnaně kritický. Myslím, že nebude problém tento prvek sundat nebo se prostě domluvit s prodejcem na tom, aby ho váš konkrétní exemplář neměl. Pominu-li nepovedený výfuk, pak vypadá Freelander Sport opravdu dobře. Designéři pracující u Land Roveru opět prokázali smysl pro detail a stejně jako u Discovery Black and White dokázali také u Freelanderu poměrně významně vylepšit vzhled za pomoci pouze několika málo předělaných detailů. Dokonce se během testu našlo hned několik lidí, kteří se za naším exemplářem otočili nebo si ho přišli prohlédnout. Sice to není žádný sporťák, ale sportovní doplňky mu sluší.

Jenže v tom je právě ten problém. Už od začátku roku, kdy se mi poprvé dostala do rukou tisková zpráva prezentující Freelander Sport, jsem si tak nějak myslel, že tohle auto bude mít spoiler, bude mít velká kola a bude mít také sportovní nárazníky. Omyl. Sportovní nárazníky a prahy jsou dostupné v rámci sady Body Styling Pack pouze za příplatek necelých 30 000 Kč. Uznávám, že to není zas tak hrozná „pálka“, ale logika věci říká, že budou tyto doplňky u takové edice už v rámci sériové výbavy. Bez nich totiž dostanete jen kola, lakované prvky na karoserii a střešní spoiler. Trochu zvláštní je tato „sportovní“ taktika.

Funkční, leč strohý vnitřek

Jen pro připomenutí: Freelander prošel pro letošní rok faceliftem. Kromě příchodu edice Sport dostal vůz nový motor a hlavně se představila verze eD4 s pohonem pouze přední nápravy. Polemiku o tom, jak je nebo není takové provedení nesmyslné, si necháme na příště. Na tomto místě chci zdůraznit jinou věc. Sice se v rámci faceliftu měnily detaily na karoserii a inovace se dotkly také techniky, ale interiér zůstal prakticky nezměněn, což je škoda.

Freelander totiž uvnitř kombinuje hodnotné části s těmi vyloženě lacinými. Edice Sport toto změní a kromě hodnotných prvků najdete uvnitř také prvky téměř luxusní, leč ty laciné zůstanou. Nejvýraznějším přínosem testované výbavy jsou dvoubarevná, kůží čalouněná sedadla. Freelander Sport (stejně jako každý jiný Freelander) nabízí především pohodlí pro posádku. Takže dobře vypadající sedačky jsou široké, pohodlné, s nevýrazným bočním vedením. Dlouhé trasy si v nich budete užívat, v zatáčkách v nich budete klouzat. Jenže s Freelanderem nikdo zatáčky řezat nebude, takže je vše v nejlepším pořádku.

Jednoduché hranaté tvary karoserie se přenesly také do interiéru. Ten působí robustně a jednoduše. Přístrojový štít s poněkud postarším displejem palubního počítače je dobře čitelný a z hlediska ergonomie je povedený také středový panel. Nikdo by se ovšem nezlobil, kdyby byl vyroben z hodnotnějších plastů a kdyby nepůsobil tak lacině. Ano, je praktický, ale u automobilu s pořizovací cenou nedaleko milionu by si zákazníci zasloužili něco lépe vypadajícího, respektive konkurence dokáže být v tomto směru pozornější.

Land Rover Freelander je automobil, při jehož návrhu se dostal do hry nanejvýš pravoúhlý trojúhelník. Jednoduché tvary k modelům této značky patří a hlavně přinášejí výhody z hlediska využití vnitřního prostoru. I když je tento model tím nejmenším, co si od Land Roveru můžete pořídit, uvnitř rozhodně strádat nebudete. Vpředu, vzadu, nad hlavou, před koleny, všude je místa dostatek. Dokonce i zadní cestující jsou na tom s prostorem velmi podobně, jako u většího Discovery.

Do zavazadelníku naložíte 755 litrů. Před sklopením zadních opěradel musíte nejprve vyklopit sedák vpřed. Maximálně Freelander pojme 1 670 litrů. Pokud by vám ani to nestačilo, lze ještě pár drobností odložit do prohlubně, kde bývá rezerva. V našem případě jsme se museli spokojit s lepicí sadou (naštěstí nebyla potřeba). A pro úplnost dodám, že pod dnem zavazadelníku si našel své místo také subwoofer, jakožto součást nadprůměrně hrajícího audiosystému Alpine.