Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Po jízdě s XKR-S Cabrio vám možná začnou říkat Karle Hálo. Jiné kabrio vám vplést vítr do vlasů, tohle vaši hřívu zaručeně pošle do luftu.

Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že o Jaguarech se toho u nás moc neví. Skoro každý sice bude tuto značku znát, leckdo vyjmenuje její slavné filmové role počínaje příběhy o Jerrym Cottonovi a konče těmi s Jamesem Bondem a dokonce si troufnu tvrdit, že i spousta obyčejných (rozumějte automobilismem nepostižených) lidí bude schopna vyjmenovat několik konkrétních modelů. Však kdo by neznal E-Type a ani takové řady XJ a XK nejsou úplně neznámými. Fajnšmekři si pak jistě vzpomenou i na XJ220, svého času vůbec nejrychlejší auto světa.

Jenže... To není dost. Právě tento stav ukazuje, jak vzdálená je pouhá existence jisté image od něčeho, co bych nazval „obchodním povědomím”. Ano, Jaguar je „ta slavná britská značka”, to zná každé malé dítě, ale víte, co dnes všechno vyrábí a kolik jeho auta stojí? A pokud ano, víte jaká jsou a co dovedou? Mám pocit, že zde bude povědomí české klientely minimální a když se k tomu přidá téměř nulová tradice působení této značky v našich končinách spolu s tím, že pokud už se tu v minulosti něco lépe prodávalo, byl to model, který se dnes nedělá ani nemá přímého nástupce (X-Type), není divu, že stav právě takový, jaký po mém soudu je.

V tomto smyslu je pak ona skvělá image spíše na škodu. Jaguar působí jako něco exotického, jakási křehká malůvka ze západu, která se hodí leda na výstavu Uka Ješity. Je to sice pěkné, uctivé, ale auta to neprodává. A za sebe se přiznám - byť mé zkušenosti s těmito vozy nebyly zcela nulové - jsem je vnímal vlastně docela podobně.

I proto jsem chtěl tato auta poznat. Ne je obdivovat jako museiní exponáty, ale prostě je vzít jako kus techniky, vyzkoušet je až k limitu jejich možností a zjistit, co opravdu dovedou. Co se skrývá za tou skvělou image a krásnou karoserií, co to vlastně dneska znamená britské auto. Teď už to vím a protože jsem nikdy nechtěl být „informační škrt”, rád se o to s vámi podělím. Vyzkoušel hned několik vozů této značky, které se snaží být tím nejlepším a odhalují, co „Jag” skutečně dovede.

Pro začátek jsem zvolil dvě auta a abychom nechodili kolem horké kaše, začneme hned u absolutního vrcholu nabídky, modelu XKR-S. Jde o vůbec nejrychlejší sériově vyráběný stroj značky, ale... je vážně tak úžasný, nebo je to jen leštěné nic? Uvidíte.

Ladná šelma s tesáky od krve

Než se dostanu k věci, musím říci, že jsem zatím měl možnost najet s tím nejlepším od Jaguaru vždy jen po pár stovkách kilometrů a to není dost na to, abych vám o nich mohl říci úplně vše. Ale vzhledem k tomu, že se skoro všechny tyto kilometry odehrály buď na závodním okruhu nebo v alpských serpentinách stylem, ze kterého by rakouským policistům zbledly uniformy, minimálně po jízdní stránce vím to podstatné. Začít ale musím u vzhledu, neboť XKR-S je rozhodně výjimečný zjev.

Přiznám se bez okolků - kabriolety zrovna nemusím. Jsou většinou ztělesněním jakési disproporce, pojízdnou Pamelou Anderson po mastektomii - tu něco chybí, tu něco přebývá, má to něco do sebe, ale jako celek je to divné. Příklad? Porsche 911 Cabrio. Ošklivé, natož pak špatné auto to není, ale když si jej postavíte vedle kupé, musíte mít sklep plný opalovacího krému, abyste po něm sáhli.

Jenže existují výjimky, konec konců i od Porsche. Třeba takový Boxster vnímám docela jinak a velmi podobně na mě působí i otevřené XK. Základní linie karoserie jsou velmi čisté a prostor pro skládací střechu si na zádi nevyžádal žádnou turistickou výbavu. To je ale jen základní předpoklad krásy.

Vedle něho je důležité, aby vůz měl obecně nízkou stavbu. Právě XK je taková prima placička na kolech - kabriolety s přetékajícími plechy vypadají též zvláštně, zde nad koly nenajdete nic zbytečného. A pak je tu třetí záležitost - řešení čelního skla. Říkáte si, na tom se přece nedá nic zkazit? Ale kdeže, však sklon, tvarování i délka skla a k tomu pojetí sloupků A, to všechno může udělat pěkného základu něco dost nepatřičného. I to se přitom XK vyhnulo.

Výsledkem jsou tak skutečné ladné tvary, které navíc po faceliftu doplnila i ta správná přední světla. Je tedy vyhráno? U XK určitě, ale my tu máme XKR-S, nejostřejší verzi a i její designová specifika mohou ladný základ zdevastovat.

Jenže ani k tomu tady podle mě nedošlo. Pravda, vůz na někoho může působit až příliš svalnatě, mně se ale zdá být tak akorát. Přední nárazník, kapota motoru, křídlo na víku kufru, pořádné výfuky a snížená stavba, to vše se mi zdá přiměřené tomu, co vůz reálně ztělesňuje. Je to taková ladná šelma, kterou byste si zdálky chtěli pohladit, ale když se přiblížíte, zjistíte, že ji po tesácích stéká krev poslední nebohé oběti. A tak si raději s respektem udržujete odstup, což je přesně to, co si tento vůz zaslouží.

Co je ale pro mě daleko nejpodstatnější, i v tomto provedení dává na silnici smysl.

Symfonie pro osm hrnků

Chcete zabít dobré auto? Připravte ho o střechu. Takové BMW 3 Coupe-Cabrio by mohlo vyprávět a rozhodně by na to nebylo samo, mohlo by založit celý klub skalpovaných kupé. Nejde o to, že by taková auta nedokázala nabídnout zajímavou jízdu bez střechy, jakmile po nich ale začnete chtít něco jiného, něco víc, přestanou fungovat. A to nejen kvůli tomu, že jsou těžší a přesto nemají takovou torzní tuhost, pořádně nefungují ani ve smyslu své „kabrioletovitosti” - jet s většinou otevřených aut více než 120 km/h je příjemné asi tak jako zavřít se v plavkách do aerodynamického tunelu.

Ve výsledku tedy buď jedete velmi pomalu a kocháte se okolím, nebo trpíte. Ať už kvůli vichru všude kolem, nebo kvůli tomu, že auto rychlou aktivní jízdu prostě nezvládá.

Jak jde tento stav dohromady s výkonným motorem? Nijak. Ano, je pěkné mít pěkně znějící vůz, co je schopen briskně zrychlit, ale má smysl si kvůli těmto vlastnostem kupovat extra silné kabrio?

Když tedy obvykle sedám do nějakého přemotorovaného kabrioletu nebo roadsteru, střechu ihned automaticky natahuji a zbytek negativ si snažím odmyslet. XKR-S se mi shodou náhod dostalo do rukou se sundanou střechou a snad proto, že zrovna bylo krásné jarní počasí, nechal jsem ji dole. Však ze začátku stejně pojedu pomaleji, tak proč nenachytat trochu bronzu.

Jenže ujel jsem pár kilometrů a choutky na rychlé natažení střechy mě rázem přešly. Je totiž naprosto neskutečné, co za zvukovou kulisu vám auto se sundanou střechou dovolí okusit. Pětilitrový, kompresorem přeplňovaný osmiválec má nádherný chraplavý zvuk, který s rostoucími otáčkami nabírá intenzity i vyšších tónin. Starají se o to hlavně výfuky, jejichž naladění je na první poslech až nehorázné, nepochopitelné, přehnané - budete se divit, jak tohle vůbec mohlo dostat homologaci pro provoz. Když někdo ve vašem okolí začne vůz prohánět naplno, je slyšet i kilometry daleko. A teď si představte, že zvuk této intenzity zažíváte přímo v autě, bez střechy nad hlavou, se skalami kolem. Je to až ohlušující, ale řeknu vám jedno tajemství - pokud přijdete o sluch právě v XKR-S, přejdete to dozajista s úsměvem na rtech.