Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Kupé je řidičsky poutavější než roadster. Je ale i jako milenka uspokojující vaše touhy, která za to na oplátku nežádá málo.

Nerad bych vás zatěžoval řečmi o stále stejném autě, ale tentokrát prostě nelze neudělat výjimku. Jaguar F-Type je v posledních měsících na našich stránkách pojmem poměrně často vídaným a jen pocity od jeho volantu jste vám na vaše monitory v minulosti naservírovali už dvakrát. Poprvé se přitom jednalo o verzi roadster, se kterou automobilka vyrukovala trochu překvapivě hned na začátku produkce, podruhé šlo o letošní novinku v podobě varianty kupé, kterou jeden z mých kolegů prohnal v zahraničí i po okruhu. Ve druhém příspěvku jste ale museli cítit zaměření na vrcholné osmiválcové eRko s ještě vyšším výkonem než poskytoval osmiválec otevřené verze. Nešlo o žádnou náhodu.

Oběma materiálům totiž byla také společná upoutávka na fakt, že se nám v nejbližší době podaří prohnat šestiválcové eSko po českých silnicích. A byť se zápůjčka kvůli „přejetým“ kilometrům zatraceně žádaného vozu musela o nějaký ten měsíc posunout, nakonec se zadařilo a do pomyslné číše poznání tedy něco nového přeei jen přiteče. Zatím se jízdní dojmy otíraly o zjištění, že je vůz celohliníkové konstrukce pomalu těžší, než kdyby byl vyroben z osmia, řešil se rozporuplný design zadních partií a dozvědět jste se mohli také o jeho jízdních vlastnostech. Jenomže stále toho ještě nebylo řečeno tolik, aby se nedalo říci ještě více a aby se nedalo na vůz podívat dalšíma očima.

Mohl bych se rozplývat nad tím, co všechno tahle dravá kočka svede, ale osobně mě daleko více zajímá, zda bych si po sepsání asi tak půl milionu recenzí měl koupit jako druhý či třetí vůz do rodiny právě tohle auto, nebo zda se mám raději soustředit na starší verze Porsche 911, případně poslední Cayman, který je sice o pár desítek koní slabší, ale také lehčí a bez debat zatím nejlepší, jakého ho pamatujeme. Ostatně nejsem to jen já, kdo bude podobné dilema řešit, právě ze zákaznických kruhů těchto modelů se mají klienti Jaguaru F-Type v drtivé převaze rekrutovat. Toť otázka položená mnou.

Všechny ostatní by pak mohlo zajímat, jak se dost možná nejsportovnější Jaguar od dob XJ220 chová na našich ne zcela stoprocentních asfaltových cestách, a zda to bude nakonec spíše luxusní GT typu XK nebo skutečně nešizený spoťák, který by mohl vyšší tuhostí nepřímo donutit roadster splakat nad výdělkem. Na to vše a mnohem více se vám budu snažit odpovědět. Ještě předtím bych ale měl říct, že si nevzpomínám, kdy v minulosti byla u nás v České republice sláva ostrovní značky tak velká. A velkou zásluhu na to má zrovna F-Type.

Ještě před pár lety abyste nějaký nový model na silnicích pohledali a třebaže lidé věděli, o co se jedná, bývala to exotika velký zájem nevzbuzující. Dnes ale pomalu od každého druhého slyším pět ódy na F-Type a nemusí to být ani velký znalec automobilů, ani s ním nemusel ujet jediný kilometr. Stačí, že ho spatřil v časopisu, že ho viděl na vlastní oči projíždět. Že je to tedy objekt touhy doslova k pohledání, o tom bychom nemuseli dlouho pochybovat. Co se ale stane, když si sundáte růžové nedioptrické brýle a podíváte se na něj pořádně? To vám povím hned.

Kolemjdoucí slintají „jak dogy“

Jen se na něj zadívejte. Vidíte? Prominentní maska čumáku, rozměrná kapota s průduchy, které jsou také za předními koly, pěkně zakomponovaná zadní elektrony obemknuté mohutnými, ale dobře tvarovanými partiemi, k tomu zapuštěné kliky a úzké boční prosklení... Já vám nevím, ale tohle je po mém soudu recept, jaký používá při stavbě svých modelů Aston Martin. Rukopis bývalého designéra Astonu Iana Calluma se po přechodu k Jaguaru evidentně příliš nezměnil. F-Type mi jeho britské kolegy připomínal už na fotkách, ale až přímá konfrontace mě ve zmíněném tvrzení utvrdila.

Dříve avizovanou reinterpretaci legendárního Jaguaru E-Type bych v něm tedy zase tolik nehledal, už jen proto, že kvůli dědečkům či paralelám se současností tu dnes nejsme. Při přímém kontaktu se tak jako tak nic nemění na obrovském halo-efektu, kterým velmi emotivní karoserie vzbuzuje zájem i mezi mnohem dražšími auty. Agresivní, to nebude zřejmě to nejlepší slovo, „baby Jag“ je především velmi atraktivní a nerušivý, zároveň mu nechybí velká dávka svůdnosti říkající „pojď se projet“.

Osobně jsem z celku zpočátku až tak odvařený nebyl, ale pravdou zůstává, že se na něj kouká moc pěkně a že mu postupem času přijde na chuť snad většina milovníků aut. Měrou vrchovatou si na vás ukazuje celé široké okolí, všichni se usmívají, třebaže by vám za normálních okolností jinak raději zapíchli kudlu do zad. Dokonce i lidé nemající v oblibě rakouskou poznávací značku vám věnují uznalý pohled a pustí vás, kdykoliv si zamanete. Levý pruh tak máte ve výsledku volný pomalu i za cenu strhnutí volantu pod kamion. K nehodě nakonec nedošlo, ale myslím si, že F-Type by se dal s klidem předepisovat místo Viagry už jen kvůli těm přechodům boků do zadních blatníků těsně pod malým oknem.

Přitom tahle stříbrná metalíza není zdaleka z nejvýraznějších barev nabídky a ono panoramatické střešní okno také rapidně pohled na celou věc nemění. Raději si ani nechci vybavovat, jak by to dopadlo s oranžovým lakem Firesand. Tohle auto zkrátka není prostředek pro introverty, o to méně „pozér“ na opuštěná paneláková parkoviště. Nelze se však zbavit dojmu, že pro něj ani devatenáctipalcová kola nejsou dostatečně zdatným sekundantem, protože jedině na dvacítkách půjde o to pravé ořechové. Zato dvojitá koncovka na zádi připomínající okapové roury z chalupy je velká až dost a bude zdrojem více než optické show. O tom se jistě ještě budu zmiňovat později.

Netroufal jsem si předtím soudit, zda se mi líbí více kupé nebo roadster s rozměrnějším křídlem na zádi, i když ze zadních partií a speciálně z oblasti koncových světel je vidět, že méně rušivý celek vznikl jako první (kupé přišlo později). Zbytek soudů vnějšího kabátu teď přenechávám každému z vás, protože tahle kočka mě až nezadržitelně láká k usednutí za její volant.