Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Je odvážný, luxusní a jízdně údajně revoluční. Q50 chce přepsat pravidla segmentu, v němž kralují Němci. Má reálnou šanci uspět?

Japonci nemají v posledních letech na evropském trhu jednoduchý život. O své zákazníky jsou nuceni prát se s vypětím všech sil, jelikož disponují podstatně menší nabídku modelů, úzkýmspektrem motorizací a obvykle i individualizací. V těchto ohledech nemají na konkurenci dost zbraní a ostatně ani dostatek argumentů pro samotné zákazníky. Ruku na srdce, pominu-li vyhlášenou technickou kvalitu (která už ve srovnání s jinými značkami asi také není, co bývala), není mnoho oblastí, v nichž by mohli zájemce přitáhnout a pokud se přeci jen zadaří, nebývá to dostatečné natolik, aby se jich museli u konkurence začít bát. Japonské uvažování a z něho plynoucí postupy jsou prostě jiné - prioritní odbytiště našli na jiných kontinentech a těm se také přizpůsobili.

Taková Honda a Mitsubishi přehazují modely z jednoho dealerství do druhého jako horké brambory, sdružují centrály za účelem snížení nákladů - to vše s nadějí, že se něco konečně zlomí, že začnou prodávat. Čekají na zázrak a jejich fandové doufají, že se nebude rovnat čekání na Godota. Podobné je to se Subaru, to si však už ani velké ambice nedělá. Nechápejte mě špatně, osobně proti japonským autům nemám nic. Už jen z podstaty, že nejsem zastáncem tvorby nových modelů pouze Němcům blízké záměny karoserie a pár detailů, jsou mi svým způsobem jejich auta sympatická. Hodlám jen poukázat na fakt, že do Německa to má Evropan blíže než do Japonska - jistěže také geograficky, ale primárně ideově.

Třeba takový Note od Nissanu není špatná nabídka, jen by potřeboval lepší propagaci, Civic se zánovním turbodieselem stejně tak. Docela tu frčí i větší Qashqai a kontroverzní Juke, máme tu také ne vždy přesvědčivou Mazdu plnou Skyactivu s novou trojkou v popředí. Nakonec zjistíte, že jsou na výběr i dražší japonská auta, která si nezaslouží opovrhování. Dostanete s nimi něco, s čím přijde už pro skromnější počet vyrobených kusů výjimečnost. Jejich krásy musíte chvíli hledat, změnit úhel pohledu, kouknout se při výběru auta na celou věc trochu s nadhledem, ale jakmile se to podaří, můžete být nadmíru spokojení. Kouzla spočívají v jinakostech, které je odlišují od masy.

Své o tom vědí i majitelé „prémiovějších” Japonců - všemožných modelů Lexusu a Infiniti. Zatímco prvnímu z nich už se podařilo dosáhnout poměřování s těmi nejlepšími, luxusní odnož Nissanu zatím válčila spíše sama se sebou. Vzpomeňme specifické crossovery EX a FX, nebo v pozadí se krčící model G37. Víte vůbec, jak vypadají? Ani bych se nedivil, kdyby se mi dostalo záporné odpovědi. Mnoho jich na silnicích nepotkáváme. Infiniti se tedy rozhodlo, že by mělo svojí evropskou pouť odstartovat znovu a lépe. Přeznačilo proto všechny produkty (údajně) přehlednějším způsobem (crossovery na QX a klasičtější modely na Q), do vývoje nebo alespoň do reklamních spotů přizvalo „ředitele přes výkon” Sebastiana Vettela a rázem je mnohem více vidět.

Tímto se dostávám k meritu věci, kterým je Infiniti Q50. Nový sedan tvořící základ modelové řady musí uspět, aby se značce podařilo lépe prosazovat i ostatní modely. Netají se ambicemi konkurovat mnichovské řadě 3, ingolstadtské á-čtyřce a nejmladšímu céčkovému Mercedesu. Tvrzení o přepsání sportovních pravidel tohoto segmentu beru s velkým nadhledem, ale dokud si neověřím, jak to skutečně dopadlo, nebudu dělat ukvapené závěry.

Přece jen disponuje řadou věcí, které jeho předchůdce neměl, budiž mu to přáno. Na prvním místě jde o evropsky žádaný naftový motor, bez kterého si neškrtnou ani nejlepší, na druhém pak solidní technologická výbava v čele s revolučním systémem řízením. To vše za relativně přitažlivý peníz. Dokáže to Infiniti skloubit šikovně dohromady a celý komplet také prodat? Odpovědi vyčtete z následujících řádků.

Designem harakiri nespáchal

Pokud může už od prvního kontaktu Q50 bez ohledu na další zkušenosti strhnout publikum něčím na svojí stranu, pak se přikláním k názoru, že jednoznačně designem karoserie. Jisté japonské překombinovanosti všech tvarů se vyhnulo docela mistrně a navzdory pokračující svérázné originalitě G37 předvedlo, že ani nadále nehodlá stavět nevýrazné tuctovky. Tohle je docela jiná píseň než „Bratwurst mit Sauerkraut“ - Infiniti podle mě na rozdíl od Němců vypadá zajímavě a reprezentativně z každého úhlu. Dá se říci, že vás pohledy na něj jen tak neomrzí.

Pokud v něm spatřujete rysy docela podobné těm z Mazdy 6 (a ta se líbí), věřte, že v tom nejste sami. Pozornost nevzbuzuje jen výraznou maskou chladiče a různými vlnkami, ale také netradičním řešením prolomených C-sloupků. Imponuje mi půvabným osvalením segmentů nad zadními koly i sebevědomím, které z celku srší. Na karoserii se dá najít velká dávka elegance, ale svým způsobem nechybí ani trocha té dnes už nezbytné agresivity. Připomíná mi takový Lexus IS v umírněnějším a řekněme i evropštějším balení.

Podle mého soudu se na novém sedanu podařilo designérům pěkně zarovnat linii střechy, která nenásilně navazuje na víko zavazadelníku. To nebývá popravdě vůbec pravidlem, ale spíše základním kamenem úrazu. Pak už stačí jen letmý pohled na vkusná kola a LED světla s poutavou vnitřní grafikou a... je hotovo. Infiniti pro zájemce nabízí i možnost verze/výbavy Sport, která přidá přídi na ostrosti, takže je jen na zákazníkovi, jaký vzhled preferuje. Skutečně se na něj kouká dobře a to klidně opakovaně, v mých očích je to zkrátka estét k pohledání, který jen tak s časem nevyčpí. Padesátka není krásná, ale zajímavá a trvanlivá ano.

To, co naznačuje realita, potvrzuje jednoznačně pohled do technických údajů. V případě Q50 mám čest nejen s nejdelším zástupcem segmentu, ale také s vozem, který v „prémiové” střední třídě využívá největšího rozvoru (2,85 metru jako u G37). Ano, Q50 opravdu může od pohledu a ostatně i z měření působit jako vůz větší kategorie, ale do reality vás vrátí zjištěním, že jeho cena startuje už celkem hluboko pod hranicí 900 tisíc korun.

Více „masa“ a vnitřního prostoru za podobné peníze nabídne leda Superb nebo Passat, je však velkým otazníkem, zda tyhle univerzální modely považujete za plnohodnotné soupeře. Já spíše razím teorii, že nikoliv. Infiniti totiž evidentně usiluje o více než „jen“ maximální prostornost. Má sice velký kufr (500 litrů), chce být navíc ale také jezdivé (rozumějte řidičské), po všech stránkách originální a technicky nezaměnitelné. Sonda do interiéru zmíněné jedině potvrzuje, tak pojďme na něj.