Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Dobré zboží se prý chválí samo a nový Civic si za první měsíc prodejů v ČR našel 100 zákazníků. Je to odraz jeho kvalit, či slepé víry „hondařů”?

Je půlnoc, okolo kulatého stolu sedí několik mužů, ruce mají položeny na stole a jejich prsty se dotýkají. Temnou místnost osvětluje jen svíčka uprostřed stolu. Nejstarší z můžu se ukloní a promluví: „Honda-sama, přijďte, prosím, mezi nás a řekněte, jaký má být nový Civic?”. Ne, tak to určitě nebylo. Přesto jsem přesvědčen, že se někdo před začátkem vývoje 9. generace Civicu zamyslel a položil si otázku, co bylo hlavní chybou té dosluhující.

UFO, jak se 8. generaci přezdívalo, bylo ve srovnání s minulými generacemi v jistých ohledech revolucí. Po nenápadných až nudných autech minulosti přišlo s designem, který se stal jedním z jeho hlavních trumfů. Ten byl velmi avantgardní a mnozí mu hned na začátku prorokovali, že po pár letech po něm neštěkne pes. Mýlili se, s malými úpravami přežil šest let prodeje. K výstřednímu designu se přidala i velká praktičnost. Při kompaktní délce nabízel kufr o objemu 415 l a k tomu magická zadní sedadla.

Jenže jsou toto přesně ty vlastnosti, na které jsme byli u Civicu zvyklí? Ne, předchozí Civicy bývaly hlavně řidičská auta. To se o osmé generaci nedalo prohlásit ani se zavřenýma očima. V zájmu zmíněné praktičnosti vývojáři zahodili nezávislé zavěšení zadních kol a na jeho místo nastoupila staromódní náprava se zkrutnou příčkou. To by ještě nebyl ten zásadní problém. Ten spočíval v naladění pružin a tlumičů, kdy podvozek nebyl ani komfortní, ani nezvládal ostřejší jízdu po ničem, co se jen trochu lišilo od zrcadla. Facelift pomohl, ale problém úplně nevyřešil. Není většího důkazu, že se u této generace až tak nebazírovalo na jízdních vlastnostech, než to, že ani Type R nebyl, na rozdíl od CTR 7. generace, nějakým super ostrým náčiním, spíše jen rychlým cesťákem.

Při rozhodování, kam nasměřovat novou generaci, měla Honda poměrně omezené možnosti. Těžko mohla začít na zelené louce, její současná ekonomická situace a stav trhu nedovolily utratit tak velké sumy peněz. Musela tedy vyjít z toho, co měla. Z výsledku je jasné, že se rozhodla posílit Civic tam, kde v posledních letech selhával. Soustředila se na podvozek a kvalitu jízdy ve všech jejích aspektech. Současně se pokusila rozvinout designovou stránku. V mnohém uspěla, jinde je výsledek spíše diskutabilní.

Dnešní test je velmi specifický, protože se na něm podíleli dva autoři s ne zcela identickými názory. V podstatě dostáváte něco jako dva v jednom, dva testy stejného auta z mužského i ženského pohledu. Ten druhý přidala majitelka odcházející generace Civicu. Dočtete se tak nejen klasické postřehy, které jste v redakčních testech zvyklí čítávat, ale také dojmy běžné uživatelky. A test je specifický i v dalším rozměru. Pokud byste uvažovali o tom se po osmé generaci Civicu poohlídnout v bazarech, dozvíte se dostatek také o ní.

Je to UFO... a přece není

Už několikrát zaznělo, že design byl silnou, možná dokonce tou nejsilnější stránkou předcházející generace Civicu. Novinka se na něj pokouší navázat a podle mnohých selhává. Prý je z ní vedle UFA tuctovka. Jak už jsem napsal v upoutávce na tento test, jeden Civic 8. generace nám doma nějaký ten pátek slouží. Já se ale nikdy nestal fanatickým příznivcem jeho designu, z některých úhlů se mi líbí, z jiných ne. A stejně tak je to u toho nového.

Pokud oba postavíte vedle sebe, hlavně při pohledu z boku je jasné, že základ karoserie je shodný. Tím ale podobnost končí. Zaměříte-li se na libovolný detail karoserie, zjistíte, že podobností je minimum. UFO je celé laděno „dokulata”, novinka si daleko více hraje s prolínáním rovných ploch, úseček a hran. Současně zmizely všechny ozvláštňující prvky v podobě trojúhelníkovitých mlhovek a výfuků či klik dveří.

Příď je hranatější a s přimhouřením očí v ní lze spatřit podobnost se 7. generací. Zmizel úzký pruh světel propojených maskou, který byl zýrazněn přetažením blatníků. Ty jsou naopak potlačeny a jejich místo zaujala na maximum roztažená kapota. Světlomety mají konvenčnější tvar a místo horizontálního propojení navazují na černý plast stahující linky dolů. Příď je opticky nižší a agresivnější.

UFO je z boku poměrně unylé a jediným výraznějším prvkem je linka stoupající od předního kola vzad. Novinka je v tomto ohledu odvázanější a dle mého názoru dynamičtější. Dominují výrazné plochy nad koly, prolis nad prahem a ostřeji řezaná zadní partie se subtilním C sloupkem. V oblasti zádě došlo k největším změnám. Oprávněně. Podívejte se na UFO pozorně. Při pohledu z boku záď vytváří velký kulatý batoh za kabinou, zezadu svými širokými boky zase dojem dobře rostlé selky v podřepu.

U nového Civicu je prodloužením obrysu zadních dveří a rozšířením střechy docíleno optického posunu kabiny vzad, záď pak nepůsobí tak těžkopádně. I ze zadu je dojem jiný, nejširší místo je uprostřed. Stále to ale není pozadí JeLo. Jiný příběh je ale celké ztvárnění zádě. Opět je vidět přechod od kulatosti ke hranám a výraznějším prolisům. Současně zde najdeme nejproblematičtější prvek, přerostlá a nad ostatní plochy vystupující zadní světla. Není snad jediný úhel, ze kterého vypadají dobře. Jestliže se mi zbytek všeobecně líbí víc než UFO, zde jen kroutím hlavou.

Celkově se mi nový Civic opravdu líbil. Svou zásluhu na tom jistě měl fakt, že byl lakován bílou perletí, se kterou kontrastovaly příplatkové díly z plastu imitujícího karbon. Měl jsem příležitost prohlédnout si auto v tmavě zelené metalíze a sytě červeném pastelu. V případě těchto barev už to nebylo tak jednoznačné, pohled se mi neustále stáčel k bílému kousku.

Je mi jasné, že mnozí nesouhlasně kroutíte hlavami. Hodnocení designu je ale otázkou preferencí a každý se na něj díváme jinak. Předpokládám, že stejně jako u 8. genrace, i u té nové vzniknou dva tábory lidí, jedněm se bude líbit, jiní ji zatratí. Až si přečtete následující odstavce tohoto testu, ve kterých vám svůj názor předloží „panička” UFA z fotografií, uvidíte, že dva nesouhlasné tábory sídlí i u nás doma.

Design očima ženy

Na první pohled je nový Civic moderní vůz, který svým designem snad nikoho neurazí a mnohé jistě nadchne. Ale když ho postavíte vedle předchozí verze, s přezdívkou UFO, které vynikalo originalitou a bylo na první pohled identifikovatelné i mimo fandovské okruhy, vkrádá se otázka proč Honda ustoupila od původního výrazného designu? Zjistila snad ve výzkumu zákaznického mínění, že výrazné tvary osmičkového Civicu jsou příliš avantgardní a že přitahují pouze specifickou skupinu potenciálních zákazníků a naopak jejich značnou část neoslovují?

Jinak si totiž neumím vysvětlit, proč je nový Civic návratem zpět k mainstreamu, kdy řadu prvků jeho karoserie najdete i na jiných vozech nebo by na nich alespoň mohly být, protože ztratily na své výjimečnosti. Z mého pohledu je devátý Civic krokem zpátky a kdybych měla volit, více se mi líbí ten osmičkový. Prostě proto, že je originální. Líbila se mi více jak předchozí maska, tak celkový tvar vozu i zadní linie světel (asi bych asi měla dodat, že design rozhodně nebyl důvodem, proč jsme vůz kupovali a v době, kdy jsme jej vybírali, mne dokonce nijak výrazně neoslovoval). Možná to bylo srovnáváním staré verze v tmavě modré a nové bílé, která přispěla k dojmu, že ta mladší je vyšší a boubelatější, i když „papírově” narostl jen o 5 mm na výšku a 55 na délku. K tomuto dojmu asi nejvíce přispívá zvednutá záď novinky, která mi evokovala spíše vozy typu SUV.

Co mne na novém civicu vysloveně neoslovilo je vlnovka předních dvěří, nabubřelá záď, výrazná zadní světla vyčnívající do stran, ani kulaté světlomety vpředu nebo přerostlá zpětná zrcátka. Myšlenku designéra, který navrhl pidi ploutvičku na střeše pro anténu jsem evidentně nepochopila a nesdílím - pryč s ní. Dvojice zadních trojúhelníkových výfuků mi na nové verzi výrazně nechybí, zato trojúhelníkové mlhovky v předu ano. Naopak se mi líbí zaoblení horního rohu zadního okénka devítky a musím přiznat, že svítící nápis civic v prazích řidiče i spolujezdce je příjemná frajeřinka, ale pouze a jen frajeřinka. Podobné je to se střešním oknem.