Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jako první jsme vyzkoušeli nejnovější chloubu BMW na českých silnicích. Jaké je a jak si vede ve srovnání s konkurencí?

BMW M3. Nenajdete lepší způsob, jak pouhými pěti písmeny definovat legendu. Může se zdát neuvěřitelné, jakou pověst si tato značka vybudovala během necelých dvaceti let a třech generací, ale je to celé ještě neuvěřitelnější. BMW M3 se stalo legendou již krátce po svém příchodu na trh v osmdesátých letech. Ze zprvu nevýznamné homologační série trojkového kupé s označením E30 se stal fenomén, který pravověrné řidiče fascinuje dodnes. Spojení „dvousetkoňový čtyřválec v malém hranatém kupé se zadním náhonem” zní nesmírně fádně, ale stačí se s tímto vozem jedinkrát projet a rázem to pro vás jedna z nejúžasnějších vět definujících sportovní automobil. Chtěli byste si M3 E30 koupit dnes? Není problém, připravte si ale peníze jako na nové trojkové BMW a hodně dobré vysvětlení pro manželku, proč musí i po takové investici do auta jezdit ráno do práce autobusem.

Řadou E30 příběh M3 pochopitelně neskončil, další generace E36 a E46 vsadily na větší šestiválcový motor s výrazně vyšším výkonem, ale také se musely vypořádat s větší hmotností. Generace E36 byla zprvu vnímána jako odklon od tradic, místo malého mrštného auta sázejícího na lehkost místo výkonu přišel větší a těžší vůz, který výrazně posílil, postupem času až na 320 koní. Po počáteční skepsi ale přišlo uznání a najdete jen pár skalních příznivců é-třicítky, kteří nad M3 E36 ohrnou nos. Doposud poslední generace E46 se pak stala pravým vrcholem příběhu. Místo dalšího přidávání kilogramů a koní vsadila na „doladění“ a z už tak skvělých vlastností M3 E36 vykouzlila bezmála perfektní sportovní vůz. Auto schopné s výkonem přes 340 koní konkurovat sportovním ikonám jako Porsche nebo Ferrari nejen v přímce, ale především na okruhu a přitom použitelné jako prostředek každodenních přesunů si zasloužilo ohromné uznání. Od řady E46 odvozené M3 CSL se pak stalo jedním z nejuznávanějších BMW v celé historii automobilky, s časem 7:50 na proslulé severní smyčce Nürburgringu bylo a stále je nejrychlejším sériově vyráběným BMW vůbec, schopné výše zmíněným vozům nejen konkurovat, ale dokonce je porážet. Pokud se na Nordschleife objevíte se svým Porsche 911 GT3 996 (7:54) nebo Ferrari 360 Challenge Stradale (7:56) musíte se mít před tímto nenápadným Němcem sakra na pozoru.

Navázat na takové úspěchy pochopitelně není snadné. BMW se rozhodlo následovat své konkurenty, kteří šponují u podobně laděných aut výkony motorů nad 400 koní, a tak trochu zopakovat historii. Bylo to právě mezi generacemi E30 a E36, kdy em-trojce přibyly 2 válce a 80 koní a přesně to se stalo i nyní. Nové BMW M3 E92 má pod kapotou čtyřlitrový osmiválec s rovnými 420 koňmi. Kromě koní ale M3 přibyly i další centimetry a také kilogramy.

Je tedy na čase položit si otázku, jestli znamená nová M3 odklon od tradic, nebo další nutnou evoluci. Jak moc jí pomohly koně k dobru a jak moc jí uškodila kila navíc. A samozřejmě, jak jí sluší její nové naladění a jak to všechno funguje na středověké silniční síti České republiky. Známe všechny odpovědi, ale začněme pěkně po pořádku.

Nejhezčí trojka, samozřejmě

Již v testu 335Ci jsem konstatoval, že kupé je dnes nejpovedenější variací trojkové řady. Elegantnější příď, čistší záď a působivý profil zavírají ústa většině z těch, kteří trojkovému sedanu nebo kombi nemohou přijít na chuť. Nová M3 (alespoň ve svém prvním provedení) z kupé vychází a přidává několik detailů, které mají jeho vzhled posunout ještě dále.

Vzhledem k tomu, že předchozí M3 byla zřejmě nejhezčí kdy vyrobenou trojkou se tak nějak samozřejmě očekávalo, že to novince opět musí seknout. A v Mnichově nezklamali, k osvědčeným křivkám kupé E92 přidali nové nárazníky, mohutnější prahy, aerodynamicky přívětivější zpětná zrcátka, pár funkčních otvorů v blatnících a přední kapotě, na to čtveřici výfuků a samozřejmě pěkná eMková kola. Těmi na testovaném voze byly „osmnáctky” v grafitovém provedení, které nevypadaly vůbec špatně. Mohutnost vozu by sice snesla i 19 palců, ale 18 v tomto případě není málo. Slušivost tmavého matného provedení posuďte sami, ale ať už si o něm budete myslet cokoli, pravdou je minimálně to, že na sobě nedává znát prach z brzdových destiček, které řádně „vyprášíte” už po pár desítkách kilometrů. I méně všímavý čtenář pak nepřehlédne takřka černou střechu. To není válečné zbarvení, ale nelakované řešení z karbonových vláken mající jasný účel - snížení hmotnosti a těžiště.

Výsledkem je o dost agresivnější, ale stále čistý a uhlazený vzhled. Na ulici přitahoval vůz více pozornosti než běžné kupé nebo starší M3, ale dost možná to bylo jen řezavou červenou barvou, která zvýraznila ostřejší linie dané výše zmíněným.

O jedné věci jsem se záměrně nezmínil - bouli na kapotě v Mnichově zvané Motor Dome. Tento prvek má pochopitelně svůj smysl, dává prostor k umístění prostorově náročnějšího motoru V8. Tvarování přední kapoty se mi zdálo být příliš násilné, boule je to první, co vás na voze praští do očí při pohledu z venku i zpoza volantu. Na fotografiích působí ještě celkem decentně, v reálu mi ale opravdu neseděla, provedení téhož prvku na E46 považuji za zdařilejší. Ale toto je pochopitelně jen můj pohled na věc.

Hledání pozice za volantem

V interiéru není mnoho co řešit, je prakticky shodný s vnitřkem jakéhokoli jiného trojkového kupé a doplněny jsou pouze obvyklé eMkové odlišnosti. Tedy sedadla, volant, řadící páka a - kupodivu - ovladač rozhraní iDrive. Odlišnosti pak uzavírají tři tlačítka vedle řadící páky, k těm se ale dostanu později.

Volant považuji za zdařilý svou tloušťkou, průměrem i tvarováním. Zaslechl jsem nářky nad přílišnou tloušťkou věnce, ale kdo zažil Z4M Coupé s volantem o tloušťce vzrostlého stromu, toho docela konzervativní volant M3 rozhodně nezaskočí. Řadící páka není zvláštní ničím jiným než červeným podsvícením s logem „M“ a hlavní slovo tak musejí mít sedadla. Ta mají obvyklé vlastnosti sedadel sportovních BMW, tedy mj. i nastavitelnou délku sedáku a šířku bočního vedení. Jsou jedním slovem vynikající a díky měkčím (nikoli však měkkým) jsou nejen s to sekundovat ostré jízdě, ale dokáží být i komfortní.

Bohužel už tak optimální není rozsah jejich nastavení. Pokud jste zvyklí ze starších BMW sedět pěkně u země, tady se musíte spokojit s vyšším posazem. Rozsah nastavení je co do nejnižší možné polohy poměrně skoupý a větší postavy nebudou hledat optimální pozici za volantem úplně snadno. Není to žádné utrpení, ale nová M3 rozhodně není tím vozem, kam by dvoumetrový člověk sedl a cítil se v ní jako doma. Po několika pokusech se mi podařilo najít pozici, která byla bezproblémová, nicméně by v tomto směru mohlo být lépe.

Ale sedět v eMkovém BMW na místě je nuda, je čas zapráskat bičem...