Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Špičková čtyřka má vypadat jako M4 na naftu, řidičskou jiskru ale nemá. Ztělesňuje bavorskou schizofrenii.

BMW se dle mého názoru ještě před pár lety řadilo na pomyslný vrchol jízdních etalonů za ještě snesitelnou cenu. Vezměme v potaz, že u většiny mnichovských modelů nebylo třeba ani nejsilnější motorizace, aby agilitou a vyváženou kombinací všech ostatních vlastností byly jízdně zajímavější a emotivnější než konkurenční produkty. Mnichov stavěl auta nejvíce opěvovaná řidiči, stroje, u nichž radost z jízdy nebyla jen marketingovým heslem. Bylo to v dobách, kdy titul nejpohodlnějšího vozu patřil Mercedesu, kdy v Ingolstadtu nabízeli vozy spíše nevyhraněné klientele holdující „něčemu mezi tím“. Nic ale netrvá věčné.

Všem zmíněným automobilkám časem přestala dostačovat s nimi ztotožněná porce zákazníků, a tak jsme se stali svědky doslova brutální expanze a prolínání modelových řad. Jejich počet se vyhoupl do závratných výšin, hlasitěji než dříve do toho promluvily emisní normy i zuřivě vymáhané evropské regulace, vše ještě více zamotaly trendy spojené s křížením modelů jednotlivých kategorií a neustálým zvětšováním karoserií. Zejména v poslední době mi připadá, že je to ale právě BMW, které v posledních letech propadlo touhám postavit každou „špatnost“. Kvůli tomu se začíná ztrácet jeho dřívější glanc.

Upuštění od atmosférických benzinových šestiválců]], jenž zůstaly v podstatě dodnes nepřekonány, elektrické hybridy, první model s pohonem předních kol či nová nomenklatura - to je jen lehký nástřel, co všechno musejí nejen puristé překousnout. Nechci vám tvrdit, že všechny změny jen důvodem k lítosti, každá mince má dvě strany, jenomže aureola bavorské značky tím bledne a z původních dobrých receptů zůstávají v mnohých případech jen torza. Mnichovští totiž dělají očividně většinu svých aut tak, aby prodávali maximum na tradice nehledíc. Žijeme přece v turbokapitalismu a tam historie a tradice téměř nikoho nezajímá.

Než aby německá automobilka dále posilovala svojí vůdčí nadvládu v konkrétních ohledech a dále stavěla skvostné originály, vydává se mnohdy až příliš unáhleně po stopách konkurence a chce ji porazit na bojištích, která měla dříve lidově řečeno „na háku“. Vadilo by vám snad, kdyby si u BMW odpustili MPV s předním pohonem? Mně tedy ne. Více mi ale vadí, že ho udělali a že není rozhodně ani trochu výjimečné. A takových případů by se našlo více. Ve finále tu honba za zákazníkem vyústila až v absurdně podivné karosářské slepence hádající se navzájem, tu snaha o vyhovění emisním regulacím udělá z dříve skvělých motorů místy bezcharakterní jednotky, tu zákazníci netušící, co by vlastně chtěli, mají rázem vše, jen ne ta BMW, která měla na ostatní náskok - ten, který Audi prožívalo jen ve svých sloganech.

Ve finále zákazníci kupující mnichovské modely ještě před deseti, patnácti lety nedokážou z aktuální nabídky vybrat v podstatě nic. Znám jich mnoho a jen mě to dále utvrzuje v názoru, že u BMW teď musí nakupovat až na výjimky naprosto odlišná klientela než předtím. Jen taková parta pak může být unešena z nové M3 s automatem, která vpravdě špatným autem není, ale onou čistotou a zábavností předchůdců neoplývá. Je rychlá, opět umí jezdit bokem, ale je zase pro širší zákaznickou skupinu a tím méně pro puristy. To byl ale pouze jeden konkrétní příklad, kterých by se nyní našly mraky. Milovníků starých pořádků ve skutečnosti ubýt nemuselo, převálcovala je však masa s naprosto odlišnými představami o ideálu, které stačí jen ta modrobílá roztočená vrtule a ledvinky na přídi.

Všichni chtějí xDrive, který má v ČR téměř devět BMW z deseti, nejlépe s automatem, s motorem o pokud možno nejvyšším výkonu v dané kubatuře, auto oblečené do karoserie, jenž bude dávat najevo, že něco stálo a že má všechny moderní vymoženosti. Výsledkem je, že zadokolky se slušným motorem a manuální převodovkou nejsou takřka k dostání. Nebudu nikomu tvrdit, že BMW staví špatná auta, jen mi není po chuti, jak moc změnil image, jak moc se podbízí zákazníkům. Nesluší mu to, padá tím jen do jednoho pytle s konkurencí. Musím se tedy ptát, zde to náhodou není také případ posledního kupé řady 4?

Zákonitě to tak být nemusí. Model 435d má pod kapotou šestiválcový motor s výkonem dost vysokým na to, aby dynamikou a efektivitou zesměšnilo benzinovou 335i, která je podle naší dřívější recenze na vrcholu možností současné řady 3. Trošku nacisticky pojmenovaný 4er (tedy Vierer, nikoliv Führer, Němci ve výslovnosti těchto slov jistě cítí podstatný rozdíl...) by měl být sportovnější než sedanová trojka, přesně ve shodě s předchozím kupé E92 v konfrontaci se sedanem E90, a snad je tu i jistá šance, že by mohl v některých ohledech suplovat roli naftové M4. Nejen na všechny tyto otázky se budu snažit na následujících řádcích odpovědět.

Na tuningovém srazu poteče šampaňské shůry

Dlouhé úvody nemám v lásce, ale v tomhle případě jsem nemohl jinak. Přiznám se vám, že mě k jeho vytvoření přinutil onen předlouhý název a jeho vzájemně těžko slučitelné, dříve nevídané kódy, kterými byla karoserie testovacího vozu ověnčena. Nemyslím naftovou čtyřkolku či trojčíselné označení 435d, na to si pohledem do blízké budoucnosti nějak bude třeba zvyknout, nějak mi v tom celku ale moc nesedí M Performance.

Podle dřívějších zkušeností vím, že díly této subdivize, které lze objednat i dodatečně, mohou sekat dobrotu. To když vyberete vhodné pomůcky své vrcholné benzinové verzi. Takový pronikavější sportovní výfuk, kratší páka převodovky, samosvor, výkonnější brzdy a vyšší výkon? Na tom nemůže být nic špatného. Proč to tedy nevzít rovnou od výrobce s plnou zárukou. Jenže v případě recenzovaného vozu jde jen o velmi drahý ohňostroj, který si bere za cíl učinit z naftové, třebaže docela silné čtyřky primárně showmana pro okolí. Nikoliv takového jako Mercedes s jeho A 45 AMG, ale rozhodně většího než mi na kupé daných rozměrů a charakteru přijde důstojné.

Žádný chiptuning BMW pro 435d nenabízí (jen pro 435i, 420d a 430d), z jedné umrousané dvojité koncovky na zádi dvě neudělá a ani samosvor u něho kvůli standardně montovanému pohonu všech kol nepřipadá v úvahu. Prakticky využitelná tak zůstává pouze lepší brzdová soustava. Všechna ta ostatní cinkrlátka, která vidíte na fotografiích, to je jen póza, kterou znalejším jedincům sdělujete, že jste M4 sice chtěli, ale nekoupili, protože se buď bojíte vysokých provozních nákladů nebo přetáčivosti, od níž vás ale beztak dokáže v dnešní době uchránit DSC. Dobrá, třeba máte duši závodníka, který nezávodí, a chcete být jen více vidět. Bohužel, potom musíte vědět, že maximum optické show nebude bez daně.

Pominu-li základ pro úpravy, kterým se zde stal sportovní paket M, mám na mysli karbonový spoiler předního nárazníku, s nímž nelze parkovat nad sebemenším obrubníkem, přestože verze obohacené pohonem xDrive mají o pár milimetrů vyšší světlost než zadokolky. S tím pseudodifuzorem lepší přítlak zadní nápravy nezískáte, nalepené pruhy na bocích, nápisy, černé ledvinky, karbonový spoiler a kryty zrcátek z téhle čtyřky rychlejší vůz nedělají, jakýkoliv „M výkon“ totiž rozhodně nepřidají.

Někomu se jistě taková výzbroj líbí, o čemž mě přesvědčil počet nahoru zdvižených palců. Myslím si však, že to si jen těch pár jedinců kvůli laku Phoenix Yellow z programu Individual spletlo 435d právě s novou M4. Pokud ne, pak s nimi jejich nadšení bohužel nesdílím, už jen kvůli tomu, že těch pár věcí vyšlo téměř na 100 tisíc korun. Karoserie tohoto kupé mi navíc přijde nejpřitažlivější ve standardním provedení a nejsem v tom rozhodně sám. Lidem se design posledních BMW líbí, je fotogenický a přitažlivý. Vpravdě to čtyřce sluší naživo o mnoho více než sedanu řady 3, protože byla už od počátku sochána jako atraktivnější, ale stále velmi decentní varianta. Vývoj nové karoserie jistě také něco stál, protože původní je nakonec jen kapota.

Nelze však v každém případě zanedbávat fakt, že to auto je naživo zatraceně velké, mnohem větší než jeho předchůdce. Téměř jako bych z okna koukal na vůz stojící na půdorysu modelu řady 5 předchozí generace. Se sedanem sice mnichovská princezna sdílí rozvor náprav, ale navzdory jedinému páru dlouhých dveří s bezrámovými okny mu na délku naměříte ještě o centimetr a půl navíc, do šířky pak zjistíte totožný nárůst. To, co z něho dělá mnohem zajímavější objekt na pozorování, to je o více než pět centimetrů nižší střecha a zajímavější záď. Obtiskne se něco z toho také uvnitř? Bezesporu ano, otázkou je jen jak.