Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Jen motor RCZ z malého lvíčka RCZ nedělá. Spolu se solidním podvozkem a mazlivým charakterem ale vytváří dost atraktivní komplet.

Když vám kolega prostřednictvím prvního testu kdysi přibližoval chování nového Peugeotu 208 GTi, shrnul to podstatné do čtyřech slov v jeho nadpisu: „RCZ za pět set”. Jednalo se dozajista o jakousi uměleckou zkratku, která spíše než fakt, že francouzská automobilka prodává dvě stejná auta za různé ceny, chtěla naznačit, že novinka mezi nejmenšími hot hatchi kráčí ve stopách po mém soudu daleko nejlepšího Peugeotu posledních dekád - modelu RCZ. To byla nepochybně dobrá zpráva, jenže nové GTi si zasloužilo poněkud podrobnější rozbor, pro který první svezení po francouzských silnicích nemohlo být dostatečným základem.

Sám jsem záhy dostal příležitost vyzkoušet auto i v České republice a na rovinu vám mohu říci, že už asi po dvou ujetých kilometrech mi bylo jasné, že se o RCZ za nižší cenu tak úplně nejedná. Na test ale nakonec nedošlo, protože zkoušené auto z mého pohledu nebylo ve stavu, který by odrážel jeho typické vlastnosti. Nevím, jestli bylo dříve nabourané, ale podvozek, brzdy i motor se mi zdály být trochu nemocné a na výsledný dojem to mělo větší vliv než by bylo pro relevantní recenzi únosné. Do nemocných zvířat se nekope a nemocné lvy mezi ně počítám. Pustil jsem tedy na nějakou chvíli GTi z hlavy, Peugeot ale tak úplně neopustila touha dočkat se na našem webu nějaké té recenze. A i když trvalo déle, než na reparát došlo, na bezvadný kus nejmenšího gétéíčka jsem si nakonec čas naše.

Tolik na vysvětlenou, proč dnes testujeme auto, které už není zrovna horkou novinkou a jistě o něm mnohé bylo řečeno. Já jiné recenze zásadně nečtu, a tak netuším, co o tomto voze za uplynulý čas zaznělo z úst jiných autorů. Co si o něm myslím já, vám ale povím rád.

Interiér nasupené kabelky je prostě špatně

V rámci rychlého testu se už tak nějak z podstaty pokusím co nejrychleji dostat k dynamičtějším záležitostem, ani ty statické ale tentokrát nechci přejít. U auta, které má být zajímavé hlavně pro řidiče, se to může zdát zbytečné, jenže některé z nich bohužel nemají vliv jen na to, jak se na 208 GTi dívá, ale i jak se s ním jezdí.

V případě karoserie to ale pochopitelně neplatí, tady je určujícím měřítkem atraktivity GTi jen váš vkus. Názor na něj jste si už dost možná udělali sami a nejspíše půjde ruku v ruce s tím, jak se díváte na všechny nové Peugeoty posledních let. 208 z nich nabízí nepochybně nejněžnější tvář, když - zvláště pak v barvě, kterou bych nazval bordó - vypadá jako kabelka na kolech. Někomu to může přijít urážlivé, ale mně to tak nepřijde - Peugeoty 20x tu vždy byly do značné míry pro něžné pohlaví a náklonnost dam k nim byla obvykle dána právě hlavně vzhledem. Tak proč by se někdo měl zlobit, že Peugeot se rozhodl znovu vařit podle osvědčeného receptu?

Verze GTi se pochopitelně snaží hrát i na jiné struny, pár vizuálních změn ale z kabelky tašku se zásobníky do AK-47 nemění. S pár změnami na přídí, zádi a bocích a zejména pak díky větším a výraznějším kolům přijíždí na scénu spíše nasupená kabelka. Je to taková motorizovaná brutální Nikita, u které si hned nejste jisti, zda vám penetruje hlavu kulkou, nebo nabídne penetraci docela jiného ražení. Tahle dvojjakost je ale na 208 GTi zajímavá, ostatně je to jeden z typických aspektů hot hatchů všech tříd - zda vás dojela šílená lady v tříválcovém mini, nebo nadšený řidič, který si nepotřebuje léčit mindráky auty velkými jako panelový dům, zjistíte až poté, co vám ukáže písmena GTi na zádi.

Tohle je zkrátka v pořádku, co ale po mém soudu v pořádku není, je interiér. Nechci volit zbytečně silná slova, ale špatně je v něm tolik věcí, že už to nejde překrýt diplomatickým „dobrý, ale...”.

S designem (ohlédneme-li od funkce), kvalitou nebo zpracováním přitom žádný problém nemám. Vnitřek vypadá zajímavě, drží pohromadě, materiály sice místy křičí, že sedíte v mini, ale to se dá snést, když... sedíte v mini. Přehlednost, ergonomie, provedení některých klíčových ovládacích rozhraní a posaz ale míří tak moc mimo terč, že jim to jednoduše nemohu odpustit.

Nepříjemnost číslo jedna je vysoké ukotvení sedadel i v nejnižší možné pozici. Pokud měříte asi tolik jako Simír od německých televizních dopraváků a jste zvyklí sedadlo dávat pořádně vysoko, v GTi se budete cítit dobře, s jakýmikoli jinými parametry ale budete trochu trpět. Na to, že si hned po usednutí přijdete za volantem, zvlášť sportovní verze, poněkud nepřirozeně, se ještě dá zvyknout. Jenže na to, že s vámi odstředivé síly budou mávat jak s pověstným hadrem na holi kvůli vyššímu těžišti vaší tělesné schránky, si nezvyknete nikdy. Je to pořád dokola trochu nepříjemné, nepřirozené, perfektní spojení s vozem nedovolující a hlavně - po mém soudu naprosto zbytečné. Vůbec nevím, co by se stalo, kdyby se sedělo či dalo sedět klidně o 5 cm níže...

A vlastně asi vím. Zřejmě byste pak už vůbec neviděli na palubní přístroje, jejichž umístění je faux pas číslo dvě. Patrně tomu a jejich prazvláštní pozici v souvislosti s volantem je v autě přizpůsobena i výška posazu a zřejmě i volant samotný. Celé to dohromady vytváří nesmírně bizarní celek - v autě sedíte jako v autobusu, držíte cosi, co umístěním i velikostí připomene autíčko z pouti (sám volant pak tvarem připomene kolo bicyklu, který po několika kontaktech se skálou dopadl na dno Macochy) a připadáte si, jako když se díváte na plátno autokina, před kterým pravidelně prolétává Cessna.

Že na „budíky” v závislosti na vaší tělesné výšce a kýženému úchopu volantu nakonec neuvidíte ani přes volant ani skrz volant, ještě vem čert - nevím, co bych na nich zkoumal. Ale že máte k dispozici opravdu velmi malý volant, který spolu s ostrým převodem komplikuje přesné řízení (dostaneme se k tomu), jeho tvar je vše jen ne kulatý a při tom všem sedíte výše než máte, už prostě přejít nelze. Nerozumím, a snad nejsem jen zarputile konzervativní, těmto nekonečným snahám udělat interiér „jinak”. Dobrá řešení byla vymyšlena, tak proč zkoušet toto? Nevidím žádný významný přínos, zato spatřuji dost zřetelných ztrát. Toto prostě nebyl dobrý nápad.

Za dobrý nápad nepovažuji ani podivně tvarovanou, kovovou hlavicí řadící páky (studí nebo pálí, nic jiného, rukavice jsou nutností) natož pak koncentraci maxima funkcí do systému s jedním dotykovým displejem a pár sotva dostupnými tlačítky (a to se 208 v tomto směru [[0000012046 ještě drží na poměry dnešních Peugeotů zkrátka]) - za jízdy je ovládání velmi komplikované a vyžaduje příliš mnoho pozornosti. Ale už nechme tohle nebohé lvíče být a podívejme se raději na disciplíny, které mu jdou lépe.