Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Tohle není auto z filmu, ale základní vstupenka do světa CLA. Malá foukaná šestnáctistovka s manuálem ovšem svede oslnit jen juniory.

Podobné „sekání baťových cviček“ jako BMW nebo Audi nám předvádí trojcípá hvězda u modelu A, jen přitom používá odlišné značení a design. To aby si věci neznalý nemohl hned v první chvíli všimnout, že jeho deriváty mají společného více než jen technický základ. Ten je určován platformou MFA demonstrovanou poprvé na poslední generaci třídy B.

Zákazníci si tedy ve výsledku mohou (jako například u mnichovské řady 4 nebo v budoucnu u Audi TT) mohou kromě pětidveřového hatchbacku a MPV koupit také crossover GLA a kupátkoidní sedan CLA, ve výhledu ještě CLA Shooting Brake. Všechny sice vypadají na oko jinak, ale ve výsledku jezdí až na zanedbatelné výjimky se shodnými motory takřka stejně. Plus to může být podle mého názoru pro crossover a rodinné vozy, u těch ostatních se o tom ale dá dost pochybovat. Platí to i pro zmíněné CLA.

Právě sedan CLA už jsme tu v dřívější recenzi měli a tehdy v nás vzbuzoval emoce zřejmě jen tím, jak vypadal. Byl to Batmobil za rekordně nízkou cenu (ovšem jen ve srovnání s původní filmovou hvězdou), kára tak hustá, že by se dala krájet tak dlouho, že by vystačilo k obživě celé somálské vesnice na měsíc. Už jen kvůli podivně tvrdoměkkému podvozku ho do role stuttgartského krále pasovat prostě nešlo, což nás dovedlo k závěru, že se Mercedes i tentokrát evidentně více než na jízdní vlastnosti soustředil právě na vzhled a to ostatní udělal tak, aby to prostě stačilo, nic víc.

Nezvěstovali jsme mu zrovna vysoké prodeje a v případě České republiky nejde o nejprodávanější model (třebaže některým dealerům nestačí původní kvóty, je třeba se ptát, jak velké ony kvóty jsou), existují ale místa, kde zákazníci takový vůz nejen chtějí, co víc - oni pro něj chodí na showroomy ve velkém a přitom se ještě rekrutují primárně z řad klientů konkurenčních značek. Nelze se však oprostit od dojmu, že o laciné zboží nejde ani v nejmenším.

I z tohoto důvodu mě zajímalo, jak se bude chovat naprosto základní verze s cenovkou startující na 725 tisících korun vybavená minimalizovaným motorem a manuální převodovkou, zbavená velkých kol, sportovního podvozku i nadbytečných elektronických systémů. Zkrátka kus, který se tváří jako racionálnější volba. A teď ho tady mám. Ptám se, zda nebude náhodou zrovna on tou překvapivě dobrou volbou, která nepotřebuje velkou show. Hodně zvědavý jsem primárně na to, jak bude fungovat jeho malý motor s manuální převodovkou, která se u Mercedesů dnes už jen tak nevidí. I rychlý test může na položené otázky docela dobře odpovědět.

Takhle tedy vypadá Batmobil pro chudé

Byla by bývala škoda plýtvat místem na rozbor exteriéru, který tak výstižně popsal kolega, jenomže základní verze je od dřívějšího extroverta 220 CDI odlišnější než by si kdokoliv z masa a kostí dokázal představit. Z tohoto důvodu by alespoň něco na téma jeho kabátu tedy zaznít mělo. Malý sedan, co si hraje na kupé, oděn do základního červeného laku na menších kolech vypadá oproti dříve testovanému diskotékovému showmanovi jako krotký beránek bez jakéhokoliv náznaku agresivity, je tak decentní až to může bolet. Však se na něj podívejte, tohle je sice stále stejné, ale zároveň také docela jiné auto.

Prominentní přední masku nadále zdobí velká hvězda, která už jednak není hladká (kvůli absenci adaptivního tempomatu) a jednat už jí nedělají sparingpartnera ani ony chromované tečky, ani nárazník paketu AMG. Co víc, pryč jsou bi-xenonové světlomety s červenými kroužky s pěknou grafikou. Netušil jsem, že zrovna jejich absencí ztratí vůz tolik ze svého výrazu, ale je to skutečně tak, tohle zkrátka není plakátová hvězda, ale modelka, co už má před důchodem. Příď na mě bez nich působí lehce nesourodým dojmem a reputaci jí kazí i taková drobnost, že na denní svícení používá zvláštních obrysovek. A jsem si také jist, že nebudu zdaleka jediný, kdo si také všimne těch nedomrlých sedmnáctipalcových kol. Ty nejenže nevyplňují podběhy, při tříčtvrtečním pohledu na ně se zdá, jakoby jejich „návlekům“ scházelo ještě pěkných pár centimetrů do šířky. Takhle to vypadá, že se to auto při prvním silnějším větru překotí na bok.

Existují samozřejmě modely, které v různých verzích vypadají přinejmenším podobně v té či oné variantně, v případě CLA se ale o ničem podobném hovořit nedá. Jako by vůz už od počátku byl stavěn na lepší optickou výbavu, snad aby jediný zákazník nechtěl odjíždět ze showroomu s úplným holátkem. I to může být strategie, ale také nemusí. Každému dle jeho chuti. Podle mého soudu však holátko s označením 180 zkrátka není taková optická bomba a třebaže se za ošklivé kačátko dá prohlásit jen stěží, v reálném světě na sebe nepoutá ani desetinovou pozornost, co dřívější ministr války v overalu od AMG.

To ale ani v nejmenším nemusí být ve finále výtkou, vždyť zdaleka ne každý chce být středobodem silnic, obzvláště u nás, kde se tolik závidí a tak málo přeje. Jen vás zkrátka varuji, nečekejte od něho velké zázraky ani omdlévající kolemjdoucí. Věřím, že k jisté nápravě by přitom stačily už bi-xenony, záď přetékající přes zadní kola však zůstane bez ohledu na koncovky výfuku a okna dveří, která jsou (bohužel či bohudík) nadále bezrámová. Kupé ani zadokolka, na který mnozí CLA tipovali, to každopádně nebude nikdy.

Přesunutím se do interiéru se tak velký šok jako venku nekoná, neboť už zcela základní výbava bez barevných výstřelků se ukazuje jako nadmíru sympatická, neošizená, a tedy definitivně ne zavrženíhodná. Stejně lze mluvit v podstatě o celém zbytku kabiny využívající pěkných a kvalitních materiálů, které si v mnohém nadále nezadají s vozidly vyšších tříd. V zásadě by tedy mohlo zaznít totéž, co v jakémkoliv dřívějším testu. Jedna zásadní připomínka by se přesto našla. Středový panel na obsluhu displeje a k němu příslušejícímu audiosystému při zatlačení prstu na takřka kterýkoliv jeho segment mimo tlačítka nepatřičně vrže. Opřete se o něj kolenem a rázem si pomyslíte o zlém snu. Všímám si toho stále častěji, a už bezpečně vím, že to není problém jen tohoto konkrétního kusu, ale naprosto všech malých Benzů jezdících na této platformě, třeba i s pouhými dvěma tisícovkami najetých kilometrů.

Všechno ostatní se už ale zdá být v pořádku, od ergonomie, přes přehledné budíky až po odkládací schránky. Volant se solidním rozsahem nastavení je pěkně kulatý, pozice za ním je v podstatě bez připomínek a sedala kombinující v základu tkaninu s koženými bočnicemi a integrovanou opěrkou hlavy nabízejí pohodlí i oporu těla natolik vyhovující, že se klidně obejdou bez nahrazováním jakoukoliv jinou variantou. Jejich výhodou je také stavitelný sklon sedáku, který dokáže z hlediska ideální pozice a komfortu dělat zázraky.

Mercedesí ovladače a budíky už (stejně jako jednozónová klimatizace) nepřekvapí, a tak se snad sluší dodat, že řadicí páka manuální skříně od prvního pohledu nevypadá věru zle. Jen se na ní automobilka tolik nesoustředila, poněvadž je umístěna tak, že při změně kvaltů občas zavadíte o otočný ovladač rozhraní s rádiem. Bylo by to logické, neboť většina malých Mercedesů má jen páčku automatu na volantu a prostor na středové konzoli tedy volný. Ostatně také pedálová skupina by mohla mít lépe řešené umístění brzdy vůči brzdě zapadlému plynu, což by neztěžovalo práci při chtíči řidičů řadících s meziplyny i při deceleraci. Ptejme se ale raději, co je v kabině oproti zcela standardním provedení navíc.

Zde jsou to jen a pouze dva prvky, a sice couvací kamera (bez parkovacích senzorů) za 9 850 korun šikovně kompenzující špatný výhled skrze zadní okno a vyhřívaná sedadla (za devět tisíc). Jsem však upřímně překvapený, jak dobře se s takovou výstrojí dá vyžít, bez pocitu méněcennosti. A co ten zbytek? Dal se převážně chválit. Do CLA se skutečně dopředu pohodlně usadí i dvě vysoké postavy, jen za nimi a nad nimi to tak slavné nebude. Stačí, aby osoba za řidičem měřila na výšku přes 170 centimetrů a pak se už zcela reálně může stát, že bude nucena cestovat s hlavou nakloněnou na stranu. Svažující se střecha je v zadní části kabiny poměrně dost znát, tudíž počítejte, že budou na zadní lavici s radostí usedat jen dvě malé děti či opilý kamarád, jemuž zrovna ujel poslední autobus. Kdo by to nepřenesl přes srdce, bude se zřejmě lépe cítit v jinak totožném Áčku.

Stejně se dá hovořit o zavazadelníku s neoslnivě velkým vstupním otvorem, který sice disponuje - dalo by se říci - zcela dostatečným objemem (470 litrů), ale také schodem vzniklým po sklopení opěráků sedadel a nulou jakýchkoliv háčků na nákupní tašky. Pokud zkrátka od CLA čekáte, že splní skvěle nároky každé čtyřčlenné rodiny, pak bych se raději poohlédl po třídě C. Tenhle test ovšem zřejmě čtete kvůli novějším zjištěním, a tak se raději posuneme k tomu nejpodstatnějšímu, k jeho pohonné jednotce.