Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+video) Mercedes dal za vznik řadě zajímavých aut. GT je ale po čase první, které okouzlí i náročné řidiče.

Mám obavu, že hned prvními větami tohoto testu rozlítím nemalou část těch, kteří se s nadšením pustili do jeho čtení. Jsem totiž přesvědčen, že Mercedes a AMG patří mezi nejvíce přeceňované značky na dnešním automobilovém trhu. Nechápejte mě prosím špatně, ani náznakem tím neříkám, že jde o špatná auta. Pouze konstatuji, že aura je obcházející, o níž se postaraly dekády průkopnictví a několik skutečně výjimečných vozů, na kterých se třícípá hvězda za dlouhou historii její existence objevila, přesahuje jejich aktuální možnosti. A pochopitelně tak vytváří očekávání, jimž nové vozy snad ani nemohou dostát.

Nebudu tedy zastírat, že jízda s většinou Mercedesů posledních let pro mě byla větším či menším zklamáním, jakkoli si o vysloveně negativní hodnocení neříkaly. Nebudu zmiňovat konkrétní detaily, o některých jsem hovořil i v jejich testech zde publikovaných, většině z nich ale prostě něco chybělo. Šlo buď o nepovedenou drobnost, která vrhala stín na zbytek vozu, nebo jen chybějící faktickou výjimečnost, která by ospravedlňovala jejich cenovku. A přece budu konkrétní: těžko můžete adorovat třídu A, která zůstala rozkročena kdesi mezi hatchbackem a MPV, třídu CLA, která vše obětuje stylu, nebo nakonec i nové Céčko, když vyzkoušíte verzi s v této třídě ojedinělým Airmaticem a on prakticky nefunguje na rozbitých českých cestách. Jsou to někdy drobnosti, jeden z padesáti dílů skládačky, ale od značky s takovou pověstí prostě čekáte dokonalost. Jenže ona se obvykle nedostavuje, někdy v překvapivě elementárních nebo naopak nepochopitelně banálních věcech.

A pak jsou tu modely AMG, třída sama pro sebe. Opět jsem dalek toho je označit za jakkoli špatné, některé mám i rád, nebo mě nějakým způsobem fascinují. Třeba nové S 63 AMG je špičkový rychlý sedan, velice dobrý kompromis mezi vším, co má umět. A nebo ML 63 AMG je pozoruhodná šílenost. Jenže většina modelů ve vás nechá dojem jako třeba SL 63 AMG či A 45 AMG v našich testech - jsou to sice extrémně rychlá auta, ale jejich výkon je více či méně obtížně využitelný jinak než v přímém směru. Je to zvláštní kombinace nedokonalé ovladatelnosti a jakési podvozkové nejednoznačnosti, která z nich dělá sice zajímavá, ale rozhodně ne řidičská auta. Jako nadšený pilot si chcete vůz podmanit a moci z něj vymáčknou poslední kapku dynamiky. A to AMG jednoduše nedovolují, třebaže jsou i bez toho rychlá až běda.

S těmito dojmy z posledních let jsem přistupoval k testu nového GT od AMG. Nechci použít slovo skepse, slova o pokusu stvořit druhou stuttgartskou 911 jsem ale úplně vážně nebral. Čekal jsem prostě zase totéž - spoustu výkonu, spoustu dynamiky, rozpačitou převodovku, všelijaké řízení a taneční podvozek. A pochopitelně spoustu komfortu a luxusu, to Mercedes umí. Však se to nakonec jmenuje GT, v novinářském žargonu dvoupísmenná omluva pro vše, co jede hlavně rovně. Už asi tušíte, že tentokrát jsem se mýlil...

911 zvenčí, Mercedes zevnitř

U Mercedesu se nikdy netajili tím, že s modelem GT chtějí vytáhnout hlavně proti Porsche 911. Však si z něj utahují i v reklamách. Tak začali tím, že postavili auto, které jako 911 vypadá... Jistě, trochu přeháním, tohle není žádná kopie a s ohledem na docela jinou koncepci pohonu jí snad ani být nemůže. Ale schválně zkuste na fotce s profilem vozu zakrýt jeho přední partie po A-sloupek rukou a zeptat se někoho, co je to za auto. Zkusil jsem to sám a více než polovina dotázaných řekla bez váhání „911” - tak moc zejména linie střechy a části zádi zuffenhausenského rivala evokují, tak moc nejsou lidé zvyklí očekávat je na jiném autě.

Ponechám nyní stranou, zda je to tak dobře nebo špatně, prostě to tak je. Zejména přední část vozu ale hraje svůj vlastní part, který spojuje více či méně typické prvky Mercedesů posledních let s jakýmsi americkým „flairem” - dlouhá a nízká kapota dává tušit, že pod kapotu by se přinejmenším vešlo něco velkého. Záď pak, alespoň při pohledu čistě zezadu, též vypadá docela autenticky a pokud připomene nějaké Porsche, pak spíše 928.

AMG GT a SLS AMG na sebe přímo nenavazují, ale pro dokreslení dojmů stojí za to je postavit vedle sebe...

Ať už budete výsledek považovat za jakkoli neoriginální, vizuální atraktivita mu po mém soudu nechybí. Vypadá šik a přitom nikoli zženštěle - je to od pohledu silák, bijec, sportovec, jen ne atlet. A pokud, tak leda sprinter ve stylu Leonarda Scotta - jistě rychlého, ale také zatraceně silného a „nadělaného” borce. Jestli se vám takový styl líbí, budete nejlépe vědět sami, já už mohu jen dodat, že zvlášť v zářivě žlutém laku zůstanete v tomto autě na ulici lhostejní málokomu...

Jestliže zevnějškem GT tak úplně typickým Mercedesem není, vnitřkem už ano. Je tu pochopitelně pár specifik v rozmístění některých prvků, jinak ale dostanete to, na co jste od třícípé hvězdy zvyklí - lehce přebujelý, ale pořád příjemný design, kvalitu, spoustu výjimečných materiálů (zde hlavně karbon), známé palubní systémy a solidní ergonomii. Přesto je tu pár zvláštností, které stojí za zmínku a zejména poslednímu zmíněnému škodí.

Kupodivu to není volant, který je skoro kulatý. „Dole” (kruh jistě nemá permanentní dole, to je ale u volantů ten problém...) je zploštělý pouze v náznacích a za jízdy to sotva zaznamenáte - v dnešní „šišaté” době paradoxně body k dobru. Horší už je to s ovládáním voliče automatické převodovky - nejenže už není pod volantem, je na středovém tunelu velmi vzadu, příliš vzadu. Poznamenán Černobylem si se svou postavou sedadlo pochopitelně posouvám až do nejzazší pozice a stejně jsem musel vyvíjet nemístné úsilí na to, abych na volič vůbec dosáhl, natož jej příjemně a samozřejmě ovládal. Člověk menšího vzrůstu jej bude mít snad někde u zad a jiná možnost změny jízdního režimu neexistuje. Manévrovat s tímto na parkovišti je docela „porod”, asi u AMG nepočítají s tím, že byste jeli jinam než rovně... A pak je tu ještě pár drobností - zkuste si na fotografii palubní desky najít tlačítko spouštění výstražných blikačů. O co, že se vám to nepodaří.

Provedením tedy interiér spíše hýčká, ergonomií občas potrápí. Co prostor? Tady není co řešit - je to sice relativně malé, striktně dvoumístné kupé (tady má 911 navrch, i kdybyste za přední sedadla dali jen golfové hole...), vepředu ale komfortně ubytuje i dva dvoumetrové jedince a do „kufru” pobere i více než nejnutnější zavazdla. Ale dost už podobných řečí, pojďme jezdit...