Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Dvě deci dolů zapřičiněné přechodem na tříválec vrcholného TDI radost nedělají. Kombi třetí generace je ale jako takové ve velmi slušné kondici.

Bylo by kontraproduktivní se dnes déle rozepisovat, jak bouřlivě a dlouho domácí automobilka odhalovala třetí generaci Fabie, kolik zbytečného povyku přitom natropila a kolik jedinců mohlo její neustálé omílání s jen pozvolným rozšiřováním vyřčeného omrzet ještě před oficiální premiérou. Částečné zklidnění přinesla až možnost hotový vůz poprvé řádně prověřit a přinést čtenářům konečně střízlivý pohled, ten co nebyl ovlivněn marketingovým oddělením. Zkoumání nových možností individualizace, komponentů platformy MQB v praxi na vlastní kůži a běžných silnicích bylo o poznání zajímavější i pro nás - však koho by bavilo psát pomyslné stohy papíru, aniž by si vůz osahal a pořádně vyzkoušel.

Posléze stačilo jen pár stovek prvních kilometrů za volantem, aby vyplynulo na povrch, že nejnovější Fabia jistě nebude bezchybná v dílčích kategoriích, v celém souboru dílčích schopností a rolí, které zvládá v jediné skořápce, však více než dobré vysvědčení dostane - nejen od nás, ale i od vás potenciálních či už stávajících zákazníků. Přesto se nedalo opomenout, že jí v další prověrce body z výsledné známky strhly atmosférické benzinové tříválce, které takový dojem jako 1,2 TSI zkrátka nejsou s to navodit.

Netvrdím, že budou rušit všechny uživatele, však ti, co jezdí se Citigo, dobře vědí, o čem se bavíme. Přesto si nemyslím, že by kvůli nim vlastníci starších HTP měli důvod stávající motor hodit spolu se zbytkem auta ze skály a naklusat bez rozmyslu pro 1,0 MPI. Z hlediska spolehlivosti si možná pomohou, bude to však stačit? Nemyslím si, nároky na Fabii jako takovou jsou jistě podstatně vyšší a popularita nejlevnějších verzí (za ceny od 234 900 Kč) zmíněné jen potvrzuje.

Důvodem takového závěru byla ne zrovna oslnivá dynamika, která by se na jednu stranu vozu tohoto zaměření a velikosti odpustit dala, jako docela horší kaňka na jinak poměrně čistém ubrusu se však vyjevilo zpřevodování diktované manuální skříni nastavené v městských rychlostech zbytečně „do dlouha”. To nakonec vykrystalizovalo až v nepříjemný řidičský diskomfort spojený s neustálím hledáním optimálního kvaltu, v otáčky tak nízké, že se Fabia zdála až příliš prostá chuti do života. Proto jsme vám v souvislosti s jednolitrem doporučili raději se vyhýbat dálničním úsekům a nejlépe se vyvarovat nadměrného zatěžování vozu zavazadly a posádkou. Zrovna poslednímu zmíněnému hatchback s tímto motorem ale beztak vystavován nebude, daleko více bude stěhovácké choutky uspokojovat nové Combi.

Na úvod bychom si mohli říci pár technických dat, popsat těch pár odlišností, jimiž se liší od hatchbacku, a posléze završit recenzi konstatováním, že nový kombík dorazivší krátce po uvedení nové Fabie je vlastně také dobrý. To by však mnohým nestačilo. Ostatně i z tohoto důvodu jsme v souvislosti s novou karoserií vybrali také dosud nehodnocenou pohonnou jednotku, pocházející tentokrát z naftové strany nabídky, tu, která se na našich stránkách zatím neobjevila. Takovou volbu ospravedlňujeme předpokladem, že kdo chce kombi, ten by mohl už z jeho užitkovějšího nadšení a rodinnější povahy žádat souběžně i turbodiesel. Jak demonstrovaly dřívější testy, i motor může podstatně ovlivnit dojem z celku.

Měl bych však předně zdůraznit, že v souvislosti s vrcholným vznětovým agregátem vůbec poprvé nehovoříme o čtyřválci. Motor 1,6 TDI (který nahradil před pár lety 1,9 TDI) se v útrobách nové Fabie znovu neobjevil. Na špičce nabídky ho vystřídala o válec a dva decilitry chudší jednotka, která se musí pokusit o zboření mýtů, a sice že downsizingem můžete bez velkých ústupků nahradit motor vyšší kubatury. Bez prověrky by se také dalo předpokládat, že se delší kombi bude chovat trochu jinak než hatchback, kdo ví. Stát se může skutečně ledacos. Proto se tomu musíme podívat pořádně na zoubek.

Podstatně větší estét než dřív

Malé kombi z Boleslavi stále vypadá na našem trhu jako něco docela neobyčejného, nadále totiž nemá mnoho přímých konkurentů. Spíše by bylo na místě zmínit se o nedostatku, nebo vás snad napadne ještě něco jiného než Seat Ibiza ST či Renault Clio Grandtour? Pokud ano, nebavíme se o modelech běžně dostupných našemu trhu, nebo půjde o vozy vyšší kategorie. Spojíme-li to s jistým patriotismem zdejších obyvatel, mohlo by to dávat nápovědu, proč se prvních dvou dějství prodalo celosvětově dokonce přes 1,1 milionu kusů a proč už je v současné době evidováno na 1 500 objednávek na novinku (do prodeje fakticky vstupuje 23. ledna, ale objednat ji lze už pár pátků).

Tahle kombi si museli jednoduše kupovali i ti, kterým větší prostor pro zavazadla jinak nebyl k ničemu, protože jinak si úspěch, který nečekala ani automobilka, nedokážu vysvětlit. Teď, o dvě generace a patnáct let později, je tu každopádně nový vůz, jenž má na co navazovat. A pokud v mých očích v něčem jednoznačně převyšuje své předchůdkyně, nedá mi nezmínit se o designové stránce věci. Sám bych asi nikdy neřekl, že v karoserii tohoto typu naleznu nějaké zalíbení, ale v souvislosti s nejmladšími Škodovkami mi přijde, že Jozef Kabaň umí opravdu lépe namalovat vozy s batohem. Platilo to pro Octavii a u tohoto modelu se po mém soudu dá říkat totéž.

Neznamená to, že by mi klasická verze přišla jakkoliv ošklivá, přesto si troufám tvrdit, že se zadním převisem protaženým o 265 milimetrů to Fabii sluší víc. Není to žádný z těch dřívějších podivně oblých paskvilů, kterým se postupně přidávaly hrany, ani vůz, kterému batoh na záda přišili jen proto, aby zákazníkovi nabídli další možnost. Naopak. Je vidět, že Combi vznikalo přímo po boku hatchbacku. Díky zadním svítilnám protaženým do boků déle nestrádá komplexem malého zadního kola, jak je u kombíků běžné, přijde mi nadčasový, střízlivý a proporčně vyvážený - zdánlivě připomíná juniorskou Octavii Combi.

Nakonec ani ty střešní ližiny na celku nevypadají jako nepatřičný monokl oka modelky. Tohle auto modelkou rozhodně nebude ani bez něj, ovšem neubráním se dojmu, že od podlahy po střechu vypadá mnohem lépe než předtím. Přitom ke štěstí stačilo jen trochu protáhnout karoserii do šířky. Jasné je, že barva a panoramatické střešní okno spolu s koly změní identitu výchozí verze k nepoznání, že bílý testovací vůz je na rozdíl od žlutého či zeleného divocha tajnou agentkou maskovanou v davu, pro všechny však bez výjimky platí, že nejsou ani krásné ani ošklivé, staré ani ultramoderně přezdobené, dá se tedy s jistou nadsázkou říci, že jsou ve výsledku přesně takové, jaké typický zákazník žádá.

Pokud by někdo byl proti, dá se ještě ledacos změnit při úvodní konfiguraci. Neviděl jsem sice na prezentaci jediný takový kus, ale podle ceníku lze mít mimo klasických kol v hliníkovém, černém a bílém provedení také červenou variantu. K tomu si přičtěte barevná schemata a dostanete vůz s nadsázkou jak od Mini. A něco podobného platí také uvnitř...