Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Cupra loni zahájila tažení s cílem stanout mezi nejlepšími hothatchi. První svezení s delší verzí ukázalo, že ta nemá konkurenci vůbec.

O hothatchích se často mluví jako o autech, ve kterých lze ráno odvézt děti do školy, odpoledne se zastavit pro velký nákup a večer pak vyrazit na ostré svezení po oblíbených okreskách. Když se to napíše takto, skoro to zní jako dokonalý recept na auto pro řidičsky založeného rodiče. Jenže každý, kdo tu rodinu doma opravdu má a nejde zrovna o pár s jedním potomkem, si v tuto chvíli poklepal na čelo. Jakmile jsou děti dvě, klasický kompaktní hatchback prostě nelze používat jako plnohodnotné rodinné auto, nelze v něm převést současně kočárek a zavazadla potřebná byť jen pro víkendový výlet.

Automobiloví sportovci tak musí mít buď dvě auta, jedno na víkend, kam cpou rodinu jen výjimečně a druhé pro její potřeby, nebo na ostřejší ježdění musí rezignovat. To ale není model přijatelný pro každého, většina bude hledat kompromis umožňující oboje. Až dosud jim toho v kompaktní třídě trh moc nenabízel. Volit bylo možno v podstatě pouze mezi Octavií RS, Méganem GT 220 či Focusem ST. První dvě auta, upřímně řečeno, jsou sice rychlá, ale vysloveně sportovní ne. Focus ST kombi možná je, ovšem jeho design opravdu nebude každému po chuti. V poslední době se díky příchodu VW Golf R Variant a Seatu Leon ST Cupra situace zlepšila. První přírůstek, soudě podle zkušeností s hatchbackem, bude pekelně rychlý, ale současně je hodně drahý a je na rozdíl od hatchbacku nabízen pouze s automatickou převodovkou. Ovšem Leon ST Cupra od prvního pohledu vypadá na černého koně soutěže.

Už hatchback je auto s mimořádným poměrem ceny a výkonu. Nikdo jiný nenabízí kombinaci 280 koní, samosvorného diferenciálu, adaptabilního podvozku, výborných jízdních vlastností, slušné standardní výbavy a současně každodenní použitelnosti za cenu nepřesahující 700 tisíc Kč. Ne nadarmo se stala hitem své třídy, jen v České republice si ji loni za 9 měsíců prodejů objednalo na 140 zákazníků. Jistě i pod vlivem tohoto úspěchu udělal Seat logický krok a do sportovní livreje oděl i prodlouženého Leona. Vzniklo tak auto, které do „cupřího” mixu přidalo důležitou ingredienci v podobě velkého kufru, což je základ receptu dobrého rodinného auta. Až potud je papírově vše v pořádku, je ale jasné, že batoh přidaný za zadní nápravu ovlivnil jízdní vlastnosti. Není Cupra ST jen dalším sice rychlým, ale ne zcela komplexním autem, které majiteli neumožní opravdu ukojit jeho sportovně řidičské choutky?

Než se ale pustím do dalšího rozboru, musím se omluvit za kvalitu obrazového materiálu doprovázejícího tento text. Na seznámení s autem jsme měli opravdu jen pár hodin navíc proložených tiskovou konferencí a jízdami po okruhu, na detailní focení v obvyklém rozsahu tak nebyl prostor. Předpokládám ale, že vás více než vzhled zajímá, jak se Cupra ST projevuje při jízdě. Zajímavě, o tom vás mohu předem ubezpečit.

Dobře skryté svaly

Je zajímavé sledovat, jak jednotlivé značky přistupují ke vzhledové stránce nejrychlejších verzí svých kompaktů. U Mercedesu a Hondy měli potřebu doprovodit koně i výstředním vzhledem, byť motivací japonského výrobce byla širší a šlo mu také o vytvoření funkčního aerokitu. Ani u Ford se o nového RS moc nedržel zpět. Na druhou stranu nemít VW Golf R čtyři koncovky výfuku, nikdo by ani nepoznal, že jde o něco extra. Stejný mustr použil též Seat u Cupry, i když ta už svou osobnost až tolik neskrývá. Kombinace ostřeji tvarovaných nárazníků, zdvojeného výfuku a barevných brzdových třmenů prosvítajících za velkými koly působí jako vlnící se svaly boxera pod upnutým trikem.

Alespoň takto to funguje u hatchbacku. Kombík je na tom ale trochu jinak. Byť u něj byly použity stejné díly, kvůli delší stavbě, většímu prosklení, střešním lištám a jinak tvarovaným pátým dveřím na první pohled nepůsobí nijak zvlášť extrovertně. Stačí mu tmavá barva a v davu se schová jako dopravák za značkou začátek obce. To osobně považuji za velkou přednost, protože pravidelně vozit rodinu autem, které přitahuje pozornost, je spíše na škodu. Pro ty, kteří ale chtějí být vidět, má Seat v záloze několik barevných paketů. Nejkřiklavějším je asi ten nazvaný Energy, jehož součástí je rámeček grilu, zrcátka a kola, to vše v oranžové barvě. Nutno uznat, že v kombinaci s některou z tmavých barev to má jisté kouzlo.

Navzdory výše zmíněnému má Cupra ST jedno výrazné poznávací znamení. Není ale pro všechny, všimnou si ho jen zasvěcení. Jedná se o prvek často vyhrazený autům laděných pro opravdu ostré ježdění a spatřit ho na v podstatě masově vyráběném autě není jen tak. Dokonce ani krátká verze ho nemá. O co jde? Kola zadní nápravy mají z výroby nastaven výrazný negativní odklon a jde o něco, co poučené oko při pohledu zezadu okamžitě zaznamená. Má to logické vysvětlení, vyšší hmotnost za zadní nápravou bude výrazně ovlivňovat chování zádě na limitu a maximální podpora v zatáčkách je tak nevyhnutelná. O tom ale více později.

Interiér je shodný s hatchbackem, jediným rozdílem samozřejmě je jen výrazně větší kufr. Má dvojité dno a najdete v něm i dojezdovou rezervu. Za zmínku tak stojí již jen sedadla. Kolega se při testu krátké Cupry poněkud zmýlil. Uváděl, že v seznamu příplatkové výbavy figurují skořepinová sedadla a ta standardní, kterými bylo vybaveno jím testované auto, pochválil. Ve skutečnosti se vozil v oněch skořepinách a standardní sedadla vypadají daleko civilněji. Jde o stejná sedadla, jaká najdete i v méně výkonných verzích ve výbavě FR, jen mají specifické čalounění. Jsou pohodlná, relativně měkce čalouněná a při běžné ostřejší jízdě podrží. Ovšem pokud by někdo chtěl i s kombíkem (a platí to i pro krátkou Cupru) pravidelně navštěvovat okruhy, jednoznačně si musí pořídit výše zmíněné „skořepiny”. V těch běžných se totiž v rychlých zatáčkách na limitu nedá udržet a člověk z nich vypadává.