Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pro čtvrtou generaci luxusního britského SUV již Audi Q7, BMW X5 či Mercedes GL nejsou konkurencí. Místo toho by se mělo bát Bentley.

Zhruba v roce 1970 vyslala automobilka Land Rover několik pracovníků do Maroka, aby zde důkladně zmapovali terén. Důvodem mělo být představení vozu, který jednou provždy změnil pravidla off-roadového segmentu a nastavil laťku, jíž od té doby nikdo nedokázal přeskočit. Lord Stokes, tehdejší šéf koncernu British Leyland, pod který Land Rover spadal, ovšem nakonec rozhodl, že finance spojené s přípravou mezinárodní prezentace lépe poslouží uvedení Triumphu Stag. Britská výprava se tak musela vrátit a novináře místo do Afriky pozvat na pláže Cornwallu, čímž premiéra první generace Range Roveru přišla o částečné pozlátko. Výkony na silnici a především mimo ni ale nakonec vše vynahradily. Legenda byla stvořena.

O dvaačtyřicet let později je zřejmé, že Land Rover má o trochu více financí nebo alespoň o trochu více sebevědomí. Před malou chvílí jsem totiž vystoupil z charterového letu právě Maroku, kde značka představuje - ano, hádáte správně - nový Range Rover. Ačkoliv se jedná o čtvrtou generaci, vše ostatní jakoby se v Maroku nezměnilo. Tamní silnice stále připomínají spíše evropské polňačky než hladký asfalt, za každou druhou zatáčkou pak číhá pastevec se stádem koz a ovcí nebo děti hrající fotbal. Jsou tu ale také písečné duny a s nimi spojené teplo či naopak pohoří Atlas, kde teploty klesají k nule. Tedy ideální prostředí, ve kterém čtvrtá generace luxusního SUV může nejlépe prokázat své kvality.

Musím se přitom již v úvodu přiznat, že na samotnou premiéru jsem odjížděl se značnými pochybami. Předchozí model totiž nasadil laťku opravdu vysoko. Pravda, citu do volantu jste dostávali jen poskrovnu, ale to většině majitelů nevadilo. Zvláště, pokud propadli stylizaci dvouapůltunového monstra, která byla neskutečně nadčasová. Jenže právě vzhled novinky mi ještě před usednutím a prvním sešlápnutím plynového pedálu dělá trochu problém. Může být prvním hřebíčkem do rakve? Nebo mě nakonec jízdní výkony přesvědčí k tomu, abych i na vzhled nahlížel pozitivně?

Vzhled je otázkou subjektivní

Když o tom tak přemýšlím, pak v podstatě ani příliš výhrad nemám. Dvě záležitosti mne ale opravdu dráždí. Především design světlometů připomínající poslední Ford Focus, tedy ne zrovna vítěze soutěže krásy (a ani jiných soutěží, když už jsme u toho...). Také lišty na dveřích, jež nahrazují předchozí výdechy horkého vzduchu umístěné za předními koly, nejsou zrovna bodem, za který bych návrhářům značky potřásl rukou. Příplatková výbava je naštěstí umožňuje naspecifikovat v kontrastním titanovém odstínu, což boční vizáž nepopiratelně zlepší. Samotné vyhlazení hran podél celé karoserie ovšem již kvituji. A to nejen kvůli vylepšení odporu vzduchu, díky čemuž se samozřejmě zlepšila také jízdní efektivita.

Částečné zakulacení vizáže ale nyní činí Range Rover pohlednějším pro širší masy. Patrný je přitom vliv modelu Evoque, což vám bude jasné hlavně při usednutí do kabiny. Displej na středové konzoli je totiž vyveden v těch samých úhlech. Na obsluhu multimediálního zařízení však zřejmě poprvé v novodobé historii Jaguaru a Land Roveru nebudete nadávat. Ano, pořád by to chtělo ještě zlepšení zhruba o dvě či tři desetinky sekundy, oproti předchozí generaci se vám však již nestane, že reálně projedete nějakým bodem, zatímco virtuálně budete stále ještě před ním.

Kromě odezvy navíc Land Rover zahrnul do multimediálního a informačního systému tolik prvků, že v prvních dnech vlastnictví nebudete vědět, co dříve propátrat. Naštěstí, vše je vcelku logické. A to nejen v rámci samotného palubního systému, kde si můžete zvolit třeba barvu podsvícení interiéru nebo výhled ven pomocí pěti kamer, ale také v případě analogových ovladačů. Středová konzole je tak určena především klimatizaci, zatímco mnohem uhlazenější středový tunel hostí schránku o rozměrech menšího kráteru. Hned za ní jsou pak prvky měnící jízdní vlastnosti. A ty skrývají jedno překvapení.

Druhá generace systému Terrain Response nově nabízí automatickou volbu, kdy se podvozek bude danému povrchu přizpůsobovat samočinně. Musím se přitom přiznat, že tato změna mi při prvním ohlášení způsobila pár vrásek na čele. Vždyť Range Rover mi takto chce sebrat kontrolu z rukou a svěřit ji nějakému počítači, který několikrát za sekundu skenuje vše, co se děje pod koly. Jenže po jízdě terénem, do kterého bych se možná neodvážil ani v horské obuvi a v doprovodu znalého šerpy, musím automobilce za automatický režim poděkovat. Jen díky němu jsem se totiž mohl daleko lépe koncentrovat na manévrování mezi písečnými dunami či úzkými lesními cestami Atlasu.