Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Hyundai v poslední době dokázalo, že umí dělat skvělá auta, občas ale vyrobí i něco velmi průměrného. Kam se řadí nové Santa Fe?

Za poslední rok se mi dostalo do rukou několik aut značky Hyundai a myslím, že zkušenost s nimi docela přesně ukázala, v jakém stavu se korejská automobilka aktuálně nachází. Definoval bych jej slovy „těsně pod vrcholem, ale ne se vším”. Pokud si sjedete s novou i30 nebo i40, budete bez ohledu na to, jaké máte zkušenosti se staršími korejskými vozy, ohromeni jejich kvalitou. Nevím, jak dlouho vydrží v takovém stavu, ale první dojem ze zánovních aut je prostě skvělý - osloví jakousi vypiplaností, která zasahuje prakticky vše od kvality zpracování až po jízdní vlastnosti. Pochopitelně, vše není dokonalé, ale nedostatky jsou vedle předností skutečně bagatelní a ceny těchto aut pořád zůstávají na úrovni, kterou konkurence neumí dorovnat.

Jenže stačí si sjet s modely jako je Genesis Coupe a zjistíte, že soulský orchestr vždy nehraje podle jedněch not. Tomuhle autu sice nechybí jisté kouzlo, k dokonalosti má ale stejně daleko jako tvář Miloše Zemana. Je to směsice řešitelných, ale nevyřešených nedostatků a pokud auto něčím osloví, pak poměrem výkon/cena, nebo ještě více cenou samotnou - za podobné peníze si nic podobného nekoupíte.

A nemusí to být jen věc rozlišení na starší Hyundai a novější Hyundai, takhle jednoduché to není. Takový Veloster nemá na křížku ani dva roky a přesto bych si jej s i30 nedovolil srovnávat. Na ni prostě nemá a dohnat to cenou se ani nesnaží. Při kontaktu s každým novým Korejcem je tak pro mě otázkou, zda se o jeho vznik postarali konstruktéři, kterým mnozí konkurenti musejí přikládat nadpřirozené schopnosti (však dokázali značku vyšvihnout téměř z nuly na vrchol během nějakých 15 let), nebo jej má na svědomí parta lidí, kterým prvotní úspěchy nahlodaly mysl a v područí temné strany Síly devastují nabídku Hyundai nezajímavými auty.

Možná už bych se na ty Hvězdné války neměl dívat, na každý pád pro mě otázka před prvním testem nového Santa Fe stála skutečně takto. Následující řádky berte jako odpověď.

Konečně sexy prdelka

Než se dostanu k věci samé, musím upozornit na jednu věc - nemám rád SUV a nechápu, proč si je někdo kupuje. Budu rád, když se mi někdo pokusí v diskusi vysvětlit, co ho vede k tomu, aby si místo sedanu, hatchbacku nebo kombi jakékoli třídy koupil podobně disponované SUV, které mu nedá ani trochu prostoru navíc, zdevastuje jízdní vlastnosti, zhorší dynamiku, zvýší spotřebu, chtě nechtě zlikviduje jakousi mrštnost a snadnou ovladatelnost, vystavuje ho větším odstředivým silám, ... Ksakru, těch minus je tolik a co dostanete místo nich? Prostupnost terénem? Tenhle fór si škrtám, co dál? Snadné nastupování? Člověk snad musí být paraplegik, aby tuhle vlastnost kladl nad všechny ostatní. Nebo výhled? Copak je auto vyhlídková věž? Kolem sebe vidíte ještě hůře než v čemkoli jiném a pokud jde o snahu „přehlédnout” ostatní auta, znovu se mi to nezdá natolik podstatné, abych ignoroval všechny ostatní zápory.

Opravdu tomu moc dobře nerozumím, SUV se proto vyhýbám a žádosti o jejich otestování ze strany automobilek zpravidla odmítám. U Santa Fe jsem udělal výjimku, a to ze dvou důvodů - zaprvé mě zajímalo, jestli je tohle auto Jedi, nebo Sith a pak nemohu ignorovat přání našich čtenářů, to si nedovolím. Na kvality tohoto auta se vás totiž za poslední měsíce ptalo tolik... Neberte prosím výše uvedené jako snahu dělat z příznivců SUV blbce, stejně tak mohu takovým nepochopením dělat blbce ze sebe. Pouze říkám, jak se věci mají a naznačuji tím jednu věc - nečekejte ode mne nadšení, pro SUV se nadchnout nedovedu. To ale neznamená, že si nedovedu představit, jaké vlastnosti budou zájemci o toto auto sledovat a rozlišit dobré od špatného.

Začít musím pochopitelně u designu, který osobně považuji za zdařilý. Pominu-li snahu výrobce říkat mu zase nějak jinak (dříve to byl Fluidic Sculpture, nástupcem je Storm Edge, co to bude příště? „Nemálo přísnej designovej vožeh”?), pak jej oceňuji hlavně proto, že ztělesňuje jeden z prvních úspěšných pokusů Hyundai o vzhledově atraktivní záď.

Příď vozu celkem úspěšně kráčí ve stopách vyšlapaných zmíněnými „íčky”, když kombinuje hluboko do předních blatníků protažené přední světlomety, výrazné mlhovky s LED pro denní svícení a (zde hodně masivní) šestiúhelníkovou masku chladiče. Ani profil nehýří novými nápady (všimněte si hlavně typické, výrazně stoupající spodní hrany oken) a teprve záď přináší něco nového. Místo striktně hranatých světlometů zahryzávajících se do rohů karoserie jako u i30 jsou tu sice podobné, ale měkčeji tvarované plastové plochy, které činí záď mnohem čistší, jemnější, elegantnější. A řekl bych, že skoro stejně dobře působí i spodní část nárazníku, která se snaží odlehčit jinak dosti „přeplechovanou” záď.

Nečekejte, že o tomto autě řeknu, že je to fešák, je to SUV. V rámci toho, co se v rámci této třídy nabízí, ale vypadá dobře, působí zajímavě a přitom ne křiklavě. Lidé z českého Hyundai si myslí, že s tímto si neutrhnete ostudu ani na parkovišti u golfového hřiště vedle iks-pětek, em-elek či kvé-sedmiček. A snad bych to i podepsal, o nějaké „vizuální lacinosti” nemůže být řeč.