Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Technická pravidla Formule 1 se od roku 2026 znovu zásadně změní a je otázkou, jestli tento sport půjde ještě dál sledovat. Už dnes nesmyslné hybridní pohonné jednotky se stanou ještě „hybridnějšími” a naplno ukážou leda úskalí této technologie.

Je fascinující, co všechno začala zprostředkovaně řídit zelená ideologie bez ohledu na reálný přínos. Za příklad si vezměme Formuli 1, kterou dekády definovaly neurvale ječivé spalovací motory s dvanácti či deseti válci a adekvátním zdvihovým objemem. Od poloviny minulé dekády jsou ale pohonnými jednotkami ef-jedniček hybridní turbomotory mající základ v 1,6litrovém šestiválcovém turbu s elektrickou asistencí. Silné jsou pořád, zní ale jako vysavače a část svého kouzla s nimi šampionát ztratil.

Pro co? No pro snížení spotřeby přece, i Formule 1 musí spotřebovávat méně. To zní ušlechtile, dokud si ale na misky vah nedáme všechny relevantní hodnoty. Šampionát tím byl neoddiskutovatelně poškozen, mezi fanoušky najdete jen ty, kteří to vzali jako fakt, nebo kteří tuto změnu nenávidí, žádný milovník hybridních vysavačů neexistuje. A co to změnilo? Počítejte s námi.

Monoposty F1 dnes nesmí spotřebovat víc jak 100 litrů paliva za závod, obvykle ho spálí o něco míň. To ujedou kolem 300 km, když tedy všechny stroje dojedou. Během zbytku závodního víkendu spálí dalších 50, možná 70 litrů paliva, současně ale spousta pilotů nedojede kvůli nehodám a technickým problémům, některé tréninky jsou zrušené, občas auta kvůli předchozím patáliím stojí, něco zastaví déšť atp. Ale nebudeme škrti a řekneme 170 litrů za víkend. Máme tu 20 monopostů a 24 závodů, to se počítá snadno: 20 x 24 x 170 = 81 600 litrů paliva za rok je v nejhorším případě spotřeba úplně všech ef-jedniček.

Když se podíváme do ročenky ČAPPO, vidíme, že loni se v Česku spotřebovalo 8,3 miliardy litrů, tedy 8 300 000 000 litrů pohonných hmot. Jinými slovy jen spotřeba Česka je sto tisíckrát vyšší než celé F1, co teprve zbytek světa? Jestli ef-jednička „žere” 20, 200 nebo 2 000 litrů benzinu na 100 km je úplně jedno, nepozná se to vůbec na ničem, není to ani kapka v moři, je to molekula vody ve vesmíru, je to nic. Přesto takový zájem diktuje klíčovou část podoby celého sportu.

A víte, co je horší? Že bude ještě hůř.

Od roku 2026 si totiž někteří výrobci motorů vymínili změnu pravidel směřující k posílení významu elektrické složky motoru. Už od přespříští sezóny tak bude muset zhruba 50 procent výkonu auta pocházet ze spalovacího motoru a zbytek z elektrické energie. A to je opravdu absurdní základní východisko. Kdybyste měli zájem se o tom dozvědět víc, přiložené video Engineering Explained vám podstatu problému vysvětlí do detailu.

V kostce ale potíž tkví v tom, že pro tak silná závodní auta s tak vysokými energetickými nároky pochopitelně nemůže existovat baterie, která by je živila déle než chvíli, takže elektrickou energii bude muset vyábět hlavně spalovací motor za jízdy a auta narazí v podstatě na stejný limit jako stupidní hybridní sporťáky typu Mercedes C63 od AMG. Ve výsledku budete odkázáni jen na relativně slabý spalovací motor, který bude muset živit jak pohon kol, tak nabíjení baterie. To nemůže způsobit nic dobrého.

Nejnověji se proti tomuto nápadu v rozhovoru pro Autosport překvapivě ostře vymezil Adrian Newey, jedno z největších konstruktérských es Formule 1 a autor dnes dominantního monopostu Red Bullu. Má obavu, co to bude pro celý sport znamenat a jak podivné představení to z něj může udělat.

„Pravděpodobně i FIA by uznala, že tento druh pohonu s dělením 50:50 mezi elektřinu a spalování chtěli pouze výrobci motorů. Hádám, že to je to, co jim lidé z marketingu řekli, že máme dělat, a chápu to - je to potenciálně i technicky zajímavé, protože F1 může urychlit vývoj technologií. Jenže problém je, že to, co potřebujeme my, nebo to, co předpisy F1 vyžadují v případě baterií z hlediska výkonu a hustoty energie, je něco úplně jiného než to, co potřebuje normální silniční auto,” říká Newey s tím, že to jen dál obrací hru.

Zatímco tedy dříve vývoj v F1 hnal kupředu vývoj silničních aut, dnes je vývoj F1 brzděn regulacemi silničních aut. Takový hybrid ve Formuli 1 nemá z technického hlediska absolutně žádný smysl a nepomůže nakonec ani silničním vozům. „Existuje riziko, že to nebude přímo relevantní pro silniční auta. Ale to stejně není ten klíčový aspekt. Klíčovým aspektem pro výrobce je, i když to nikdy nepřiznají, vnímání relevance jejich aut v showroomech,” říká docela krutě Newey s tím, že výrobci aut chtějí takto ospravedlňovat svou nesmyslnou sázkou na elektrifikované pohony sportovních aut. „Vidíte, mají to i monoposty Formule 1, tak to musí být nejlepší!” řeknou. Nemusí, sami si to v F1 uměle nařídili, aby něco takového mohli později tvrdit.

Newey je k tomu i proto velmi kritický a říká, že takto se ze spalovacích motorů stanou primárně generátory, a tak se může stát, že piloti pojedou na plný plyn přes slavnou vlásenku v Monaku, nejostřejší zatáčku sezóny, zatímco na dlouhých rovinkách, jako jsou ty v Monze, pojedou na půl plynu, aby měli ještě čím dobíjet baterky. To bude Formule K, Formule Kripl, klání uměle zmrzačených aut ve jménu falešného marketingu spojeného s nikým nevyžádanými technologiemi silničních aut.

Ale taková je doba. A vlastně je to lepší než mrzačení motorů s onou „zelenou” motivací, která je kompletně falešná - tohle je aspoň marketing, třebaže prázdný. Dodejme, že F1 chce ztráty z hlediska výkonu motorů kompenzovat opětovným zavedením aktivní aerodynamiky, která ze sportu na začátku 90. let zmizela. Vypadá to tedy na celou kombinaci „náhodných” prvků zvyšujících resp. snižujících aktuální rychlost jednotlivých aut. To by mohl být slušný cirkus...

Zdroje: Autosport, Engineering Explained@Youtube

Petr Miler