Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Vision E je další designově odvážný koncept Škody. Její blízkou budoucnost opravdu naznačuje, ale trochu jinak, než jsme si dosud mysleli.

Pokud jsou crossovery, elektřina a autonomní řízení skutečně budoucností masové automobilové dopravy a kvůli reálné poptávce na jedné straně a kontroverzním politickým tlakům na straně druhé to tak opravdu vypadá, dá se říci, že se Škoda s vydatnou pomocí mateřského koncernu Volkswagen připravuje docela pečlivě.

Všechny uvedené atributy se snoubí v nejnovějším mladoboleslavském konceptu elektromobilu Vision E, který byl letos v dubnu představen na autosalonu v Šanghaji. Do sériové výroby má tento vůz relativně daleko, přesto jej nelze považovat jen za předraženou hračku postavenou výlučně pro světelné rampy výstav a ohromování fanoušků značky. O příštích škodovkách naznačuje mnohé, k tomu se ale ještě dostaneme.

Předně bych rád připomněl, že první, prozatím jen částečně elektrifikovaný model z Mladé Boleslavi, bude Superb. V roce 2019 dorazí společně s mezigenerační modernizací také jeho dobíjecí hybridní varianta a nezůstane pouze u ní.

Za předpokladu, že se v Bruselu nic zásadního nezmění - a prozatím nic nenaznačuje, že by se v tomto směru cosi měnit mělo - začnou od roku 2025 platit v unii natolik přísné emisní limity, že se automobilky na pokutách nedoplatí, pokud nepřevedou značnou část své produkce na hybridní či elektrický pohon. To je ostatně důvodem, proč dnes lidé ze škodovky otevřeně přiznávají, že do roku 2025 postupně představí pět takových automobilů.

Neprozradím žádné tajemství, když napíšu, že se také ví, co bude následovat i bezprostředně po benzín-elektrickém Superbu. Už v roce 2020 bude na trh uvedena vůbec první výhradně bateriově poháněná sériová Škoda, čímž se vracíme k současné studii. Vision E je poodhaleným závojem k tomuto vozu. Jestli bude produkční auto vypadat právě takto, lze samozřejmě stále spekulovat. Nicméně potom, co jsem před pár dny slyšel a viděl při krátké seznamovací jízdě s uvedeným konceptem, můžu říci, že k němu nejspíše nebude mít daleko.

Sourozenec Kodiaqu, akorát elektrický

Jak asi tušíte a přiložené fotografie vás v tom musí pouze utvrdit, mluvit o skutečné testovací jízdě s konceptem by bylo poněkud nadnesené a nepřesné. Za volantem Vision E jsem v jedné prostorné výstavní hale na okraji Prahy strávil všeho všudy asi deset minut a nejel rychleji než zhruba třicítkou. Podobnou dobu jsem pak využil na jeho obhlídku a většinu času věnoval neformální debatě o tom, co bude následovat v příštích letech.

Těžko vám proto můžu z toho mála vyjevit, co lze očekávat od budoucího sériového auta, tedy jak bude vypadat nebo jezdit. Zkušenost to ale nebyla marná ani nudná, protože i když nedává ucelený náhled do budoucnosti, leccos napověděla přímo či mezi řádky. Navíc, trochu sobecky přiznávám, že nabídky podobného typu, kdy se můžete svézt v unikátním voze postaveném v jediném exempláři, přeci jen nedostávám zase tak často, aby se daly odmítnout.

Než se společně podíváme na Vision E zblízka, měli bychom si asi vyjasnit jednu poměrně důležitou věc, která mě (a zjevně v tom nejsem sám) od představení Vision E poněkud mátla. Už nějakou dobu se spolehlivě ví a Škoda tyto informace nijak nerozporuje, že se během pár let objeví Kodiaq ve druhé karosářské verzi kupé. O tom není pochyb. Pochopitelně se nejedná o skutečné kupé, ale pětidveřové SUV s jinak stylizovanou linií zadní části střechy, které bude primárně určeno pro čínskou klientelu, ačkoli zkrátka nepřijde ani Evropa. Pokud nás sledujete pravidelně, předpokládám, že víte, o čem mluvím...

Tak přesně tímto SUV-kupé Vision E není.

Nemá samozřejmě valný význam dohadovat se o detailech. Také lidé z vývoje Škody přiznávají, že „sportovnější“ Kodiaq dostane podobný tvar zádě, ačkoli ani jejich informace nejsou zcela konsistentní. Někdo tvrdil, že zakřivení pátých dveří bude z profilu stejné, další zase, že v napojení střechy na zadní sloupky neuvidíme tak nápadný zlom, ale bude plynulejší a připomínat spíše BMW X6. Každopádně ještě jednou - Kodiaq kupé (který byl mezi zainteresovanými mimoděk titulován přídomkem GT, právě tak by si mohla sériová verze říkat) a Vision E, nejsou už z podstaty věci ta samá auta, i když v případě designu míří stejným směrem.

Zatímco aktuální velké SUV využívá zavedenou modulární platformu MQB a v příštích letech může být maximálně hybridní, „Éčko“ je postaveno na konstrukčně jiném, nejnovějším koncernovém šasi MEB, určeném výhradně pro elektromobily s akumulátory umístěnými ve dvojité podlaze mezi nápravami. Jde o natolik odlišnou technologii, která je navíc stále ve vývoji, že by jednoduše nedávalo žádný smysl navrhovat na těchto základech studii předznamenávající sériový Kodiaq GT, který bude vycházet ze standardního auta.

Pokud si navzdory tomu říkáte, že by přeci nemusel být problém hrát si s designem chystaného SUV-kupé na jiné bázi, tak máte možná pravdu, nemusel. Náklady by ale byly neomluvitelné a kromě toho by si stylistické studio přidalo jen další zbytečnou práci. Vision E má totiž ve srovnání se Škodou Kodiaq významně jiné základní rozměry a navrhování aut je natolik komplexní proces, že to, co proporčně a v detailech vypadá dobře na konceptu, by nemuselo fungovat na sériovém GT.

Nemám v oku mikrometr, ale i bez přímého srovnání s Kodiaqem byl Vision E na první pohled kompaktnější a dokazuje to i tabulkové srovnání. Studie je nižší, nezanedbatelně širší, o necelé tři centimetry kratší a kromě toho má až o 60 milimetrů delší rozvor. Podtrženo, sečteno, Kodiak GT bude jiné auto.

Skutečně jen pro estrádu?

Ptáte se, čím tedy Vision E je? Oficiálně vám ve Škodě řeknou, že jde především o showcar a logicky také demonstrátor toho, co všechno bude možné postavit na elektrické platformě, v tomto případě je ale v kontextu dalších zjištění důležité všímat si ono „především“. Bez toho, abych před přímou konfrontací s konceptem sjížděl dříve zveřejněné fotografie, v přítmí haly bylo zřejmé, že automobilka na svém elektromobilu pořád pracuje.

Ve Frankfurtu se nový Vision ukáže v lehce pozměněné podobě, což u konceptů není zase tak běžné a dává důvod myslet si, že Škoda má s tímto vozem i jiné plány, než že ho v dohledné době akorát zaparkuje v továrním muzeu a pak po něm neštěkne ani pes.

Co je tedy nového? Kupříkladu dvoubarevné jedenadvacítky nazuté do sériových pneumatik Dunlop SP Sport Maxx o rozměru 275/40 R21. Podle Karla Neuholda, šéfa exteriérového designu mladoboleslavské značky, mají být jiná kola poněkud méně křiklavá než ta u předešlého „čínského provedení“. Měl jsem akorát dojem, že svými tvary a částečným chromováním jsou minimálně stejně nápadná a navíc nesou místo původního loga nápisy Škoda, které zůstávají v horizontální rovině i při jízdě jako znaky u modelů Rolls-Royce, ale to je vedlejší.

Upravena byla rovněž přední maska dosud naznačená kvůli absenci běžného chladícího okruhu pouze prolisem na přídi. Teď ji lemuje několikacentimetrová spára vyplněná černým profilovaným plastem, nejde ale moc poznat, jestli jde výlučně o stylistický prvek záměrně zdůrazňující onu dosud virtuální masku anebo i funkční záležitost přivádějící vzduchu ke komponentům pohonu přední nápravy. Každopádně klasická lamelová mřížka zde pořád chybí.

Obdobně byly přepracovány boční okraje předního nárazníku, kde přibyly velké trojúhelníkové výřezy, aby to vypadalo jako aerodynamické prvky přivádějící vzduch k brzdám a nepochybně i vizuálně odlehčily dřívější jednolitou masu lakovaného plastu. Zrovna nádechy jsou ale vyplněné pravděpodobně nějakým křehkým plastem, jelikož mi bylo doporučeno, abych se k nim raději nepřibližoval. A protože jsem usoudil, že nemá cenu pokoušet osud u auta v hodnotě nejméně 80 milionů korun, nos jsem dovnitř raději nestrkal.

Jinak je Vision E stejný, pokud tedy nepočítám nedávno namontované tlumiče a upravené boční světelné lišty schopné nyní hrát různými barvami. Právě v jejich zadní části jsou vyčleněné něco jako kliky s integrovanými dotykovými snímači aktivujícími elektricky proti sobě otevírané dveře. Ty by Škoda do výroby teoreticky jednou dostat mohla, nicméně nepochybujte o tom, že tady jsou pouze pro parádu, aby designéři nemuseli použít béčkové sloupky. Proč to dělají, není těžké pochopit. Bez středových sloupků máme prý nerušený výhled na futuristický interiér, ve skutečnosti to ale takto kvůli torzní tuhosti karoserie a především bezpečnosti rozumně udělat nepůjde.