Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Ne, nezbláznili jsme se. Jen jsme chtěli ověřit, zda schopnosti Rapidu 1,2 TSI skutečně sahají dalece za hranice předsudků mnohých řidičů.

Nápad vůbec vyrazit s autem jako je Škoda Rapid na Severní smyčku Nürburgringu jistě jen utvrdí některé z vás v přesvědčení, že jsem najatým agentem Škody Auto, který inkasuje provize z každého prodaného vozu. Jenže já nikým takovým nejsem. Z prodejů Rapidu nic nemám, o jeho dlouhodobý test mě nikdo nežádal, ani mě k tomu nikdo jinak nemotivoval. Vymyslel jsem si jej sám a jen sám, a to pouze proto, že mě tento model od začátku udivoval tím, co všechno při své ceně svede.

Už vidím tu záplavu výčitek právě zmíněného připomínajících laciný plast tam či onde. Jisté neduhy Rapidu nezastírám a i v posledním testu Spacebacku jsem o nich otevřeně hovořil, mě ale na tomto autě svým způsobem fascinují úplně jiné vlastnosti, které zmíněné nedostatky rychle přebijí. Jak jede, jak brzdí, jak dobře se řídí. S jakou lehkostí odolává aktivní jízdě a přitom si poradí i s rozbitou silnicí, jak komfortní dokáže být i v relativně vysokých rychlostech. Jak umí být úsporný, ať už po něm chcete hodně, nebo málo.

Projev auta, přesněji řečeno verze 1,2 TSI 105, je v těchto ohledech při své ceně tak dobrý, že z krátkodobého hlediska snese jen pramálo kritiky. Také proto jsem chtěl s Rapidem v této specifikaci najet mnohem více než pár tisíc kilometrů a vystavit jej zkouškám, které týdenní nebo čtrnáctidenní test z podstaty nedovolí. Vůz dlouhodobému testu podrobuji věrný stále těm samým ideálům, s nimiž jsem kdysi o autech kdysi začal psát - chci věci prezentovat tak, jak je cítím. To nemusí být nutně tak, jak by se zamlouvalo právě vám, jakýkoli jiný pohled na věc ale bude dán leda mým odlišným vnímáním stejné reality, ne jejím záměrným ohýbáním.

Na rozdíl od většiny ostatních novinářů nemusím napsat za rok ani jeden článek a dobře živ budu i tak. A když nebudu jezdit Rapidem, sednu do auta o několik tříd lepšího a špatně mi také nebude. Ano, Škoda u nás inzeruje a zrovna teď si asi na „jedné hodině” můžete kliknout na jeden prima banner. To samé ale dělají asi tři čtvrtiny automobilek, které působí na českém trhu, k něčemu podobnému nelze přihlížet. Nehledejte zkrátka za vším něco nečestného, já tuhle práci dělám z vášně pro věc a že se jejím objektem aktuálně stalo zrovna tohle auto je dáno tím, co už jsem také několikrát zmiňoval - nepřitahují mě jen řešení absolutně nejlepší, ale i ta chytře jednoduchá. A já jsem byl po devíti tisících kilometrech ujetých se Škodou Rapid stále přesvědčen, že patří mezi ně. Rapid to u nás přitom nemá a nebude mít jednoduché, chceme ho vystavit opravdu těm nejtvrdším zkouškám - pokud se při nich ukáže opak, řeknu vám to, stejně jako cokoli jiného.

Je mi líto, že musím něco podobného stále opakovat, ale pochyby některých mi nedávají prostor vám jen jednoduše předhodit další informace. Ale neberu to nutně zle, totéž mě motivuje k tomu hledat hranice možností auta ještě intenzivněji a také proto jsme se rozhodli prověřit jeho schopnosti na vůbec nejnáročnějším okruhu světa - na starém Nürburgringu.

Že to je nesmysl? Že s autem jako je Rapid nikdo po okruzích jezdit nebude? Svým způsobem s vámi souhlasím, touto optikou to nesmysl je, ale je tu ještě spousta jiných pohledů, které k témuž závěru nevedou. Pokud testujete auta, nejde jen o to vystavit je „běžné zátěži”, takovou zvládne 100 procent všech aut. Nebo snad víte o nějakém, které nesvede jet 90 km/h na tempomat, zabrzdit před začátkem obce, zastavit na semaforu a pak se postupně vrátit v devadesátce? Já ne. Smyslem testování je přivést auta k limitům jejich možností a na základě toho si vytvářet jejich hierarchii. Ano, je docela dobře možné, že přednosti takto zjištěné užijete za celou dobu vlastnictví auta přesně jednou, ale není sakra i to ten důvod, proč všichni chceme ta nejlepší řešení? Není dobré mít auto, které na kratší vzdálenosti zabrzdí z 200 na 0 km/h nebo má v extrému lepší jízdní vlastnosti, když vám právě tohle může zachránit krk při snaze vyhnout se nehodě třeba cestou na dovolenou po německé dálnici? Pro tyhle jednotlivosti automobilky dělají svá auta co nejlepšími a... A je to tak dobře. Jakmile to my přestaneme ověřovat, ony to také mohou přestat dělat. A něco takového si myslím nikdo ze zákazníků nepřeje, ani ten nejklidnější řidič.

To je jeden pohled, a protože říkám, že Rapid na otevřené silnici zvládne prakticky všechno, nezbývá, než jej vystavit náročnější výzvě. A pak je tu ještě druhá věc - dlouhodobý test je také test odolnosti, a to v krátko- i dlouhodobém ohledu. Kdo říká, že když Rapid zvládne cestu z Prahy do Brna, zvládne také až brutální zátěž na cestě z Nürburgu do Adenau? Co brzdy, tlumiče, motor... A co když to všechno uděláte mnohokrát po sobě? A jak se to všechno projeví na dlouhodobé životnosti?

Z mého pohledu mělo smysl tyto záležitosti, včetně náročné cesty na Nordschleife a zpět (skoro 1 600 km, pro tak dlouhé cesty jinak volím raději vozy vyšších tříd), absolvovat, abych si o Rapidu udělal ještě lepší obrázek a nevyprávěl vám žádné bludy. To je to poslední, co bych si přál.

Na Severní smyčku jsme vytáhli i starou dobrou M3 E46 a najeli s ní ještě o pár kol navíc než s Rapidem. Také o tom vám v následujících dnech něco povíme, i když o test v tomto případě nepůjde

A pro mě tu navíc byla ještě jedna, tak trochu „nerapidní” motivace. Pořád ze svého okolí slýchám, že na to, aby se člověk naučil řídit, aby to mělo smysl nebo aby měl důvod vyrazit na okruh jako je Nordschleife, potřebuje pořádné, rozumějte pořádně rychlé auto. Tohle si ale vůbec nemyslím a také to jsem chtěl testem Rapidu v Zeleném pekle vyvrátit - jsem naprosto přesvědčen, že i se stokoňovým „chudáčkem” se můžete klidně na okruhu jako je tento lecčemu přiučit, zažít nějakou zábavu a nemít se za co stydět. Je to zkrátka v hlavě, ne v autě.

Všechny tyto motivy se budou zrcadlit v našem testu Škody Rapid 1,2 TSI ze Severní smyčky Nürburgringu, který vám nabídneme už za několik dnů. Zatím vám mohu říci, že jsme s vozem absolvovali na 'Ringu 17 kol pod plnou zátěží na suchu ve zcela sériovém stavu bez jakékoli zvláštní přípravy, takže to pro něj opravdu nebylo snadné - je to přes 340 kilometrů pohybu v extrémním režimu, který v tomto rozsahu nelze zopakovat prakticky na žádném jiném místě světa.

Na přiložené upoutávce se zatím můžete přesvědčit o tom, že Rapid na Nordschleife, pokud zvolíte specifický jízdní styl nechávající více vyjevit jeho předností a upozadit jeho omezený výkon, rozhodně není nemístně pomalý. Dokáže létat, kde se má létat, jet rychle tam, kde se má jet rychle, někdy i častěji předjíždět než být předjížděn a klidně se na ostří nože utkat s některými ze slabších či starších sportovních modelů. Předem vám též mohu říci, že neshořel, což by možná někteří čekali, ale jakého času je se svým výkonem schopen? Kolik toho opravdu vydrží a v jakém stavu se vracel do běžného provozu? A jak moc příjemně a s jakou spotřebou je s to urazit vysokým tempem skoro 2 000 kilometrů během dvou dnů? Tohle všechno a ještě mnoho dalšího vám už brzy povíme v našem komplexním testu, ve kterém samozřejmě nebude chybět ani úplné měřené kolo kombinující záběry vícero kamer. Pochopitelně jen na Autoforum.cz, kde také jinde...

Pavel Janda