Autoforum

/

Foto: Abarth

Jsou kroky, nad kterými můžete jen pozdvihnout obočí, hořce se usmát a hodit je za hlavu. Přesně to je to jediné, čím lze zareagovat na krok Abarthu. Ten v Evropě přechází jen na elektromobily i poté, co zjistil, že je nedokáže rozumně prodat prakticky nikomu.

Pokud bych měl volit mezi Mini Cooperem S a Abarthem 695, dost dlouho bych váhal, zda se přiklonit k tomu či onomu vozu. Britský zástupce je totiž širší a nižší, pročež u něj můžete počítat s větší stabilitou. Ital ovšem již v sérii disponuje výfukem, jehož první „zaržání“ ve vás vzbudí větší euforii než mnohé chemické substance. Pokud pak navíc sáhnete po příplatkovém kousku s logem firmy Akrapovič, můžete oprávněně počítat s přezdívkou „mini-Ferrari“, i když pod kapotou pracují jen čtyři válce místo šesti, osmi či dvanácti.

Právě zvuk byl tím, co jsem si během někdejšího ježdění s verzí 695 Turismo užíval nejvíc. S tím je ale bohužel konec, neboť s příchodem letních prázdnin začal platit v Evropské unii balík vesměs nesmyslných nových regulací nevymáhaný téměř nikde jinde po celém světě. Ten u nových aut vyžaduje mj. větší kyberbezpečnost, a jakkoli Abarth byl v tomto ohledu před vnějším světem chráněn více než kdo jiný, neboť o neustálém připojení k internetu mohou jeho majitelé pouze snít, Brusel již delší dobu nebere realitu v potaz. Důležité jsou pro něj papírové hodnoty, což vedlo k prořídnutí trhu.

Z nabídky nezmizely jen verze Abarthu, ale i výchozí Fiat 500. Ten se pak sice vrátí i se spalovacím pohonem v nové generaci, nicméně u toho logo škorpiona již nebude. Značka proslulá poladěnými malými vozy, které se zvukově projevují klidně i hlasitěji než mnohé supersporty, totiž v Evropě do budoucna nepočítá již s ničím jiným než s elektromobilitou. Gaetano Thorel, šéf Fiatu a Abarthu na starém kontinentu, se legračně zaštiťuje zákazníky, pro které má jít o nejlepší možnou volbu.

„Pokud vlastníte spalovací hot hatch, který produkuje 180 gramů CO2 na kilometr, a bydlíte v Itálii, pak vás silniční daň stojí něco mezi 25 a 50 tisíci korun ročně,“ svěřil se Thorel kolegům z britského Autocaru. „Je tedy fér, když dodám zákazníkům elektrický hot hatch, který se chová stejně a nabízí stejnou porci zábavy i dynamiky? Navíc za stejnou cenu? Myslím, že je lepší jít cestou elektrických vozů,“ dodal.

Tohle smýšlení je vadné z podstaty, je znovu postavené kolem regulací všeho druhu, nakonec by ale pro Thorela mělo být podstatné něco jiného. Elektrický Abarth 500e téměř nikdo nechce, a to dokonce ani v zemích, které takovým autům daňově i jinak nahrávají jako žádné jiné. Vypadá to, že pokud chcete opravdu uchvátit automobilové nadšence, nemůžete tak učinit jen s pomocí vysoké dynamiky na pár desítek sekund, chce to také nějakou použitelnost a v neposlední řadě emoce zajišťované i odpovídajícím zvukovým doprovodem.

Nic takového Abarth už nenabízí a nabízet ani nechce. A veškerá Thorelova argumentace je stejně nesmyslná jako ta výše uvedená. Když šli kolegové z Autocaru víc do hloubky, šéf Abarthu poukázal hlavně na výkon jako důvod, proč nový spalovací Fiat 500 nedorazí ve sportovní verzi. „Mild-hybrid by nám neumožnil přijít s takovou silou, aby šlo o skutečný Abarth,“ říká. Vážně? Mild-hybrid je třeba i Audi RS6, přijde někomu slabé? Korunu pak všemu nandal tím, když mezi tím, co tvoří DNA této značky, zmínil zvuk. Jeho vyjádření nám zapadají jenom do škatulky zvané „Vtip týdne”.

Pryč s těmito lidmi, opravdu, však šéf Abarthu je zjevně dalším manažerem, který ztratil kontakt s realitou ve všech smyslech těchto slov. A jehož levá ruka neví, co dělá ta pravá. Proč je nutné čekat na moment, až se pod tímto vedením prodeje Abarthu propadnou na dno, kam už nějakou chvíli míří? S takovou mírou nepochopení reality se nemohou dostat nikam jinam.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec