Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Je to fascinující ukázka neefektivity postupného návratu zpět k nepřímo plánovanému hospodářství v přímém přenosu. Co jiného než další rozvrat trhu s negativními dopady na výrobce, zákazníky a ve výsledku i celou ekonomiku to může mít za následek?

Lidstvo už mnohokrát poznalo, že jakýkoli pokus o plánované hospodářství končí nezdarem. Neexistuje jediný případ z historie, kdy by se tento způsob řízení ekonomiky ukázal být dlouhodobě nejen úspěšným, ale dokonce udržitelným, my Češi a Slováci jsme jeho rozvrat poznali na vlastní kůži před 35 a více léty. Přesto některé neopouští touha to s ním znovu a znovu zkoušet.

Asi je to proto, že v něm někteří vidí cestu jak vládnout jiným, jak získat moc nad částmi společnosti, jiný smysl v tom spatřovat nelze. Byl jsem kdysi přítomen na přednášce ekonoma Dušana Třísky, který mj. řekl, že jako vědec akademie věd mezi léty 1974 a 1985 nepracoval v podstatě na ničem jiném, než aby našel způsob, jak centrálně plánované hospodářství napravit, co do celého systému přidat, aby se stal efektivním. Až zjistil, že to nejde a kapituloval před myšlenkou volného trhu.

Od té doby je jeho zastáncem a byť jej nechci mylně interpretovat, řekl něco v tom smyslu, že centrální plánovaní je absolutně nefunkční věc, že nepřidává celému systému vůbec nic a je výlučně zdrojem neefektivity. Celá vertikální struktura postavená okolo plánu jakéhokoli typu je pak udržována při životě jen „šedě” fungujícími tržními mechanismy na jednotlivých horizontálních úrovních celého řízení - ať už mezi samotnými firmami nebo mezi firmami a koncovými zákazníky. Dnes ve vysloveně centrálně plánovaném hospodářství nežijeme, přiblížili jsme se mu ale v některých oborech tak moc, že se tato slova stávají znovu aktuálními.

Automobilový svět je jedním z těch oborů, bohužel. Pokud někdo na úrovni celoevropského trhu řekne, že musíte prodat auta s určitými průměrnými emisemi CO2, přičemž na onu úroveň se dá dostat (vzhledem k manipulativnímu nastavení celého systému) v podstatě jen tak, že prodáte určité množství (každý výrobce trochu jinak, ale téměř všichni hodně) ryze elektrických aut, je to plán svého druhu. Není zcela konkrétní, ale je dost konkrétní na to, aby se v momentě, kdy taková auta nejsou žádána (což zřetelně nejsou), nabídka a poptávka začaly dalece rozcházet se všemi problémy, které to způsobuje.

Jak celý systém funguje, jsme shodou okolností detailně probírali tento týden. Není to obecně lehká materie, pokud ale má někdo pořád pocit, že ve výsledku nezpůsobuje přesně to, co jsme v článku popsali, pak si můžeme praktický dopad ukázat „right here, right now”, jak by řekl Faboy Slim.

Německý Schmidt Automotive Research vydal tento týden velmi zajímavý článek, který shrnuje aktuální výrobu elektrických aut v zemi. Ta by měla být relativně nízká, neboť zájem o tato auta je nižší než dřív nejen v Německu, ale i v celé Evropě nebo USA. Pro německý automobilový průmysl klíčová data sdružení ACEA hovoří o tom, že za poslední evidovaný měsíc klesl prodej elektromobilů meziročně o skoro 44 %, což je tedy do jisté míry výkyv daný loňskou situací v Německu, i za celý rok ale tyto vozy navzdory jejich až brutální umělé favorizaci napříč kontinentem ztratily 1,3 procentního bodu tržního podílu. A klesají s odbytem na většině klíčových trhů i mimo Německo.

Co by v reakci na to přišlo v normálně fungujícím tržním hospodářství? No výroba elektromobilů by samozřejmě šla dolů a došlo by k vyrovnání nabídky a poptávky vyšší výrobou favorizovaného zboží. Co se stane v hospodářství EU vzor 2024? No to se pomějete - německé automobilky zvýšily výrobu elektrických aut na historicky rekordní úroveň, přičemž produkce ryzích elektromobilů a dobíjecích hybridů dosáhla bezprecedentního 38% podílu na celkové výrobě. Proč? Protože plán EU zněl jasně... A automobilky se rozhodly jím řídit, i když vidí v přímém přenosu, jak jim to podráží nohy.

Nemá smysl k tomu říkat víc - pokud poptávka po něčem klesá, ale nabídka toho samého stoupne na rekordní úroveň, je vidět, že jde o plánované hospodářství 2.0, které s trhem nemá nic společného. Prostě se s nabídkou jede podle plánu, i když se moc dobře ví, že poptávka je úplně jinde a vyrobené zboží se za jinak neměnných okolností nedá prodat.

Není to pochopitelně to samé, jako když centrální plánovací komise o něčem rozhodla, ale není náhodou současný stav ještě mnohem horší? Plánovači kdysi aspoň na základě jim známých dat odhadovali budoucí poptávku na základě dat, která měli k dispozici. Aspoň se snažili naplánovat výrobu toho, co si mysleli, že lidé budou chtít, akorát to prostě neuměli, nemohli umět trefit. Ale úmysl byl dobrý, nikdo přece nechtěl, aby dámy trpěly nedostatkem hygienických vložek. Dneska moc dobře víme, o co je a není zájem, taková data jsou na stole. Navzdory tomu je ale lidem takto vnucováno něco, co zcela zřetelně nechtějí. Tady o žádném dobrém úmyslu nemůže být řeč.

Tak či onak obojí začne zacházet na tom, že na konci žádného plánu není zákazník, jehož rozhodnutí by šlo z moci nabízejícího ovlivnit jinak než cenou, pokud vůbec. Proto se automobilky děsí příštího roku, protože ví, že vyrábí něco, co půjde prodat v nejlepším případě jen výrazně pod cenou. Nedávno o tom mluvil šéf Škody, automobilky čeká cenová válka, což zní jako dobrá zpráva pro zákazníka. V tomto mikrosvětě tomu tak bude, ale protože se nestane výsledkem přirozeného stavu věcí, ale následkem neefektivního plánovaní, bude mít negativní následky na celou ekonomiku, na firmy i na zákazníky.

I o tom částečně mluvil šéf Škody, jedněmi z dopadů budou záporné marže automobilek a pokračující masivní ztráta hodnoty už prodaných elektrických aut, která bude postupně ruinovat zákazníky. Způsobí to ale nakonec masivní neefektivitu v celém odvětví, která bude mít za následek to, co pro změnu předestřel šéf ACEA a Renaultu - pokuty v řádu stovek miliard pro automobilky (ať už jakoukoli cestou, i ztrátová výroba nechtěných je „pokuta” svého druhu) nebo miliony nevyrobených aut. A to přinese propouštění, méně práce pro dodavatele, spoustu negativních sekundárních dopadů na celé hospodářství.

Centrální plánování nikdy nefungovalo, nikdy fungovat nebude, přinese vždy jen bolest a zbytečné náklady navíc. Přesto se o něj znovu pokoušíme. A tu bolest a zbytečné náklady navíc uvidíme opět v přímém přenosu, náběh na to je zjevný už nyní.

Zdroje: Schmidt Automotive Research, Focus, ACEA

Petr Miler