Autoforum

/

Foto: Phoenix Fire Dept., CC0 Public Domain

Lidé, kteří se na akciových trzích vyžívají v tzv. shortování, měli v uplynulých letech žně. Řada více či méně bezcenných výrobců elektrických aut dosáhla a burzách extrémních hodnot, aby z nich pak zbylo to, co je dnes z Nikoly - nic.

Sny o elektrické revoluci v automobilové dopravě stojí od počátku na vratkých nohách, pokud jsou ale v některé oblasti opravdu absurdní, pak jde o kamionovou dopravu. Roky říkáme, že elektrický pohon aut fungovat může, jeho naděje na úspěch ale klesají s tím, čím vyšší jsou nároky toho kterého vozu na výkon, čím je větší těžší a čím je těžší. V kamionech se tohle všechno schází současně v extrémní podobě.

Představa, že by takové vozy bylo možné smysluplně pohánět bateriemi, je podle nás naprosto naivní, skončíte u extrémně neefektivních a mizerně použitelných řešení, která budou zaměstnávat hlavně sama sebe kvůli neustálému převozu těžkých akumulátorů o nedostatečné kapacitě, které se budou prakticky kdekoli dobíjet po nepřijatelně dlouhou dobu. Nadějí se tak na tomto poli mohly jevit vodíkové palivové články, i ty se ale zdají být pouze odpovědí na otázku položenou regulacemi tlačícími vývoj tímto směrem.

Jde možná o řešení prakticky použitelnější, neboť doplňování energie není problém, jinak je ale problém všechno, dokonce ještě větší. Potíží je už výroba vodíku, který neroste na stromě, ale vzniká obvykle elektrolýzou vody s omezenou efektivitou, toto „médium” následně musíte složitě skladovat a převážet, vytvářet pro něj složitou infrastrukturu a pak co? Přichází znovu neefektivní výroba elektřiny, kterou jste už jednou měli. Ve světě, kde nebude nic jiného než elektrický pohon povolené, je to cesta aspoň k použitelnosti. Ale jinak je to nesmysl, který se nemá šanci prosadit vedle prakticky čehokoli jiného, co dnes známe, probírali jsme to už před 14 roky. Dnes navíc vidíme, jak vratké celé to nařizování podobných nesmyslů může být - stačí jedny volby a za pár týdnů je konec.

Firma Nikola chtěla dělat právě takto poháněné tahače. A pak přidala ty bateriové. Jak to s ní asi mohlo dopadnout?

Je to otázka s od začátku jasnou odpovědí, jak ostatně nedávno pravil i šéf jednoho gigantu na výrobu kamionů: Přechod na elektrický pohon je zde nemožný a nebude fungovat. Přesto se dost lidí nachytalo na podvod jménem Nikola, který stál šéfa a zakladatele firmy svobodu a přece jen vyrobená auta důstojnost. Firma se ale držela nad vodou a dál se zkoušela prosadit, „jen” se u toho ze společnosti v jednu chvíli ceněné nepochopitelně na 27 miliard dolarů, tedy víc než tehdy Ford, stala prakticky bezcennou společností. Hodnota akcií firmy postupně ztratila tolik, že se dnes prodává za dvě desetiny promile (!) rekordní hodnoty. A poslední ránu jí teď dá snad už od začátku nevyhnutelný bankrot.

Ten firma vyhlásila v souladu s americkou kapitolou 11 zákonů o úpadku, takže ještě pořád doufá v reorganizaci a návrat mezi živé, jak informuje Reuters. Zatím nemá z čeho brát - společnosti letos došly poslední zbytky peněz a u arizonského soudu požádala o ochranu před věřiteli s děsivou bilancí - sama svá aktiva optimisticky cení na 500 milionů až 1 miliardu dolarů, její závazky k věřitelům ale mají činit až 10 miliard dolarů.

„Stejně jako jiné společnosti v odvětví elektromobilů jsme čelili různým tržním a makroekonomickým faktorům, které ovlivnily naši schopnost fungovat,” uvedl v prohlášení k tomuto kroku šéf Nikoly Steve Girsky. „Bohužel ani naše nejlepší úsilí nestačilo k překonání těchto významných výzev a představenstvo rozhodlo, že kapitola 11 představuje za daných okolností nejlepší možnou cestu vpřed pro společnost a její akcionáře,” dodal.

To je opravdu absurdní vyjádření zcela pomíjející fakt, že firma od začátku cválala na mrtvém koni, ze kterého jednou prostě musela sesednout. A návratu světa k alespoň trochu větší racionalitě snad ani nelze říkat „makroekonomický faktor” - věci zkrátka začaly fungovat trochu normálněji a pro nesmysly typu Nikoly přestal existovat prostor k životu. Pochybujeme, že k němu po vyhlášení bankrotu existovat bude, naděje ale pochopitelně vždy umírá poslední.

Zdroje: Nikola, Reuters

Petr Miler