Autoforum

/

Foto: Stellantis

Snad všechna jeho dosavadní vystoupení na toto téma naznačovala, že by byl jen rád, kdyby všechny formy nařizování elektromobilů zmizely. Když ale došlo na činy, chce opak. Proč? Protože jeho firma už si na této věci vylámala zuby. A konkurentům nechce dát prostor volněji dýchat, i když si přesně to pro sebe mnohokrát přál.

Carlos Tavares, šéf koncernu Stellantis, může na hůře orientované jedince působit dojmem, že jej postihla nějaká vážná psychická porucha. Během svých veřejných vystoupení se totiž staví do pozice bojovníka za volný trh a na politicích nenechává nit suchou. Vadí mu hlavně „příšerné” nařizování elektromobilů, které prý „zabije automobilový průmysl”. Zároveň prý nežádá o dotace. „Mohl bych. Ale to znamená víc daní, a nemyslím si, že potřebujeme víc daní,” říkává znovu sympaticky.

Jenže to jsou slova, činy jsou jinde. Na světě dnes snad neexistuje automobilové impérium podobného kalibru, které by tolik sázelo na bateriový pohon, jako je tomu u koncernu Stellantis. Je přitom jedno, na kterou ze zastřešených značek pomyslíte - ať je to Alfa Romeo, Dodge, Chrysler, Lancia, Maserati nebo Opel, vždy je budoucnost spojována s elektromobilitou. S tou se navíc u Stellantisu počítá mnohem dřív, než by bylo nutné, někteří ze zmíněných výrobců na ni mají přepřáhnout již během pár následujících let. Respektive takové byly původní plány, které se už dnes jeví být neuskutečnitelnými, ale to teď nechme být.

I když už tento rozpor působí problematicky, ještě se dá nějak chápat - Tavares by rád volný trh, ale protože je realista, přizpůsobuje se tomu, co se skutečně děje a pracuje na tom, by jím řízené značky obstály i ve vynucované elektrické budoucnosti. Ale co kdyby se objevila možnost, jak tyto tlaky eliminovat, jak zrušit ony „příšerné” cíle, které „zabíjejí” celý automobilový průmysl, o což právě začala bojovat asociace výrobců ACEA i nejvyšší šéf Volkswagenu? To by Tavares měl být všema deseti pro, ne? To by se měl přidat k ostatním výrobcům a sám tlačit na EU, aby nesmyslné, z prstu vycucané a reálně nedosažitelné emisní limity zrušila. Člověk by ho snad i člověk čekal na vrcholu barikády, kterak vybízí ostatní, ať vezmou Brusel ztečí.

A vidíte, není tam. Není dokonce ani kdekoli poblíž. Zůstal doma v modro-žlutých bačkorách.

Šéf koncernu Stellantis se totiž veřejně postavil proti výše zmíněnému volání a dokonce aktivně vybízí EU, aby požadavkům ACEA nevyhověla. „Bylo by surreální měnit evropská pravidla pro emise CO2 právě teď, jak požadují někteří výrobci automobilů,” uvedl Tavares pro agenturu AFP, jak uvádí kolegové z Auto Infos. Podle něj jsou pravidla známá všem po dostatečně dlouhou dobu. A pokud se na ně někdo včas nepřipravil, je to jen jeho chyba. Stellantis má prý vše plně podchycené, neboť má v zásobě dostatek bateriových aut, které mu v Bruselu zajistí odpustek. Že jsou tato auta i pro Stellantis zřetelně neprodejná, ho asi nezajímá.

Je tedy Tavares nemocný? Možná, ale schizofrenie nebo bipolární porucha to nebude. V podstatě jen jen o „českou závist” směrem k těm, kteří na nesmysly, které nyní táhnou Stellantis ke dnu, nevsadili tolik a nemají problémy s jejich výrobou, mají problém pouze s neplněním nesmyslných politických požadavků. Tavares musí vidět, že jeho „elektrická koza” chcípá a moc dobře ví, že je úplně jedno, kdy byly nové limity nařízeny, nesplnitelné byly od samého počátku. Nebo když někomu dáte dostatek času, vymyslí perpetuum mobile? Asi ne.

Tohle všechno je jen zástěrka. Reálně Tavares nechce, aby zmírnění pravidel posílilo konkurenty, a tak si přeje, aby jejich kozy chcípaly též. Je to logické a obchodně pochopitelné? Ano. Ale je to správné? Ani omylem. Stellantis zkrátka rozjel rošádu, na kterou vsadil příliš mnoho, a pokud došlo na změnu pravidel, ocitl by se ve značně nevýhodné pozici. Něco takového Tavares nemíní dovolit, místo toho evidentně chce dosáhnout stavu, kdy chce do stejně špatné situace navézt i ostatní. Nakonec to tedy nejsou jen politici, kdo zabíjí automobilovou branži, v tuto chvíli je to i on sám.

Musí přitom při své inteligenci moc dobře vědět, jak nekonkurenceschopné zboží dnes elektromobily představují. Však kdo by chtěl třeba takový Opel Corsa Electric za 809 990 Kč, když spalovací verze stojí polovinu a je daleko víc využitelná? Takových lidí se mnoho nenajde, a pokud by u toho nebyly dotace a další zvýhodnění, našlo by se jich ještě míň. Již to je jasným potvrzením, kterak ony plány braly v potaz pouze úřady a nikoli potřeby zákazníků. Ti se nechtějí stavět zády k tzv. udržitelnosti, jak si myslí šéf Fiatu Olivier Francois, jen si zkrátka mohou dovolit spíše třídit odpad, než aby kvůli koupi elektromobilu, do kterého se ani nevejdou, zadlužili ještě své děti. Protože navíc životní náklady jsou stále vyšší, zvyšuje se i jejich odpor vrazit šílené peníze do auta, u kterého mohou počítat jen pár let s ježděním „okolo komína”...

Zdroj: Auto Infos

Petr Prokopec